Udržet nápoj v té správné teplotě může být oříšek, zejména pokud se pohybujeme venku v ne právě ideálním počasí. Vychutnat si teplou kávu či čaj nebo naopak studenou svěží vodu nám může pomoci termohrnek. Stačí si jen vybrat.
Když si venku v terénu připravujeme teplý nápoj – ať už kávu či čaj – naším cílem většinou je, aby tento nápoj zůstal teplý co nejdéle. Udělat si čaj na ohni a nalít ho do plecháčku jistě zní romanticky, ale když nás má čaj zahřát a místo toho vlivem okolního chladného počasí do deseti minut vystydne, potom už jde všechna romantika stranou.
Mít u sebe v zimě teplý nápoj nemusí být jen otázkou komfortu, ale i zdraví. Pomoci nám v tom mohou i tzv. termohrnky, které se stále častěji stávají standardní výbavou zálesáků nejen u nás, ale i ve světě. Jak takový termohrnek funguje a podle čeho máme vybírat?
Termohrnek nebo taky thermo hrnek klidně můžeme přirovnat ke klasické termosce, protože princip fungování obou těchto kousků výbavy je velice podobný. Hlavním účelem termohrnku i termosky je udržet obsah izolovaný od okolního prostředí. Zkrátka a dobře, když je obsah termohrnku (termosky) studený, chceme, aby zůstal studený. A naopak když je teplý, chceme, aby zůstal (co nejdéle) teplý.
Termo hrnek na kávu nebo na čaj je tvořen dvěma stěnami, mezi kterými je vakuová dutinka, přes kterou se nepřenáší teplo. Tím pádem se nevyrovnává teplotní rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostředím. Nápoj přirozeně do určité míry chladnout (respektive měnit teplotu) bude, a to hlavně kvůli víčku, které často vakuované nebývá, a také otvoru v něm, přes který pijeme. Nebude to ale ani zdaleka tak rychlé jako v případě, že svůj nápoj nalijeme do obyčejného plecháčku.
Různí výrobci u různých modelů termohrnků způsoby pití řeší různě. Některé termohrnky bývají otevřené, tj. bez víka, což sice usnadňuje pití z nich, ale také urychluje tepelnou výměnu mezi nápojem a okolním prostředím. Tato tepelná výměna ovšem stále nebude tak rychlá jako u klasických porcelánových nebo plechových hrníčků.
Potom tu máme termo hrnek v uzavřené verzi. Na výběr je hned několik druhů uzávěrů, ke kterým patří šroubovací uzávěry, případně špuntová víčka, která se do nádoby zasouvají. Pro tyto účely musí být vybavena těsněním, aby co nejlépe izolovala a nepůsobila tak jako slabé místo celého termoizolačního systému.
Pití z termohrnků probíhá skrz picí otvor, který musí být (opět z důvodů správné izolace) uzavíratelný. Uzavírací mechanismus může být posuvný, rotační či zaklápěcí. To už záleží na každém výrobci (a vkusu každého kupujícího).
Osvědčeným materiálem, z něhož je termo hrnek na kávu vyráběn nejčastěji, je nerezová ocel. Ta je velice pevná a současně odolná vůči korozi, jak již ostatně vyplývá z jejího názvu. Pití z hrnků z nerezové oceli navíc neškodí našemu zdraví, ať už dovnitř nalijeme teplý nebo studený nápoj. Výhodou je i nenáročnost nerezové oceli na údržbu. Otvor na pití a jeho otevírání jsou pak zpravidla vyráběny z plastu. Ten totiž v porovnání s kovem tak rychle nevede teplo, tím pádem je nižší pravděpodobnost, že bychom se při pití spálili.
Thermo hrnek vybíráme podle vlastních preferencí. Budeme-li například potřebovat kousek do auta, potom by se měl hlavně dobře držet a dát otevřít jednou rukou, případně za pomoci úst. To je při řízení nesmírně důležité. Pokud vybíráme termohrnek do přírody, potom by měl být odolnější a nenáročný na údržbu.
Do kanceláře pak můžeme zvolit klasičtější a větší model, protože tam máme na manipulaci s hrnkem času dost. A pokud jde o velikost, zde opět hrají prim naše požadavky. Na malé espresso vám bude stačit 200ml hrnek, ale na čaj doporučujeme minimálně půl litru (i litr) objemu. Důležitá při výběru je ergonomie, ale i materiál. Plastový hrneček nám nikdy neposkytne takový komfort jako ten z nerezové oceli.