Pojem Kolimátor je totéž co reflexní zaměřovač. V obou případech to značí optické zařízení, jenž se upevňuje na zbraň jakékoliv velikosti a nahrazuje zde mířidla. Jde o vynikající alternativu k tradičním mířidlům zbraně.
Pojem „Kolimátor“ je totéž co reflexní zaměřovač. V obou případech to značí ve sféře malé a střední zbraňové techniky (najdete je dnes obvykle na pistolích, revolverech, samopalech a útočných zbraních – zde jsou dokonce leckdy napevno vestavěné jako třeba u FN P2000) optické zařízení, jenž se upevňuje na zbraň a nahrazuje zde mířidla. Jde o vynikající alternativu k tradičním mířidlům zbraně, jelikož mají kolimátory jednu zásadní výhodu: člověk nemusí neustále přeostřovat ze zbraně na cíl a naopak.
Uzavřené reflexní zaměřovače / kolimátory se ve své uzavřené podobě velmi podobají tradičním puškohledům, samotné ale fungují na odlišném principu. Puškohled je vždy tvořen sadou čoček, jimiž se promítá zobraz, takže záměrný obrazec je zasazen do jednoho z ohnisek soustavy. Naproti tomu jsou kolimátory tvořeny jen jediným prvkem (čočka anebo zrcadlo) a zdrojem světla + obvykle i polopropustným sklíčkem. Čočka je tu přitom jen pro kolimaci světla (proces vytváření úzkých rovnoběžných paprsků z různoběžných) a obraz srze ni nepřechází.
Kolimace je tedy proces, co je optická transformace různoběžně běžících paprsků světla (paprsky s ohniskem v teoretickém nekonečnu). Když se zde záměrný obrazec (z kolimovaných paprsků) promítne na polopropustné odrazivé sklíčko, ten se vzápětí odrazí do oka a dojde k jeho zakomponování do obrazu. Tento obrazec má rovinu ostrosti v nekonečnu, což značí, že je v rovině ostrosti se všemi ostatními subjekty v daném zorném poli. Z důvodu naší omezené biologie (obrazy nad 10 m nám splývají s nekonečnem), máme pocit, že je to se stejným stupněm známé hloubky ostrosti.
Jako zdroj světla u reflexních zaměřovačů / kolimátorů slouží (a sloužily) různé věci. Dříve to byly malé žárovičky. U těch nejmodernějších již jde výhradně jen o lasery a LED. Existují ovšem i modely, jenž využívají výhradně okolní přírodní osvětlení (Slunce).
I když tomu možná někdo nebude ani chtít věřit, tak první podobné reflexní zaměřovače / kolimátory se začaly poprvé používat již někdy na počátku 20. století. Tehdy to ještě nebyli žádní drobečkové, takže je bylo nutné používat jen s těžkými zbraněmi (na vozidlech a v letadlech), což jsou vše místa, kde je rychlé zamíření zcela kritické. Zprvu se na lehkých ručních palných zbraních nepoužívaly, právě z důvodu jejich závislosti na elektřině (a tedy i bateriích).
Situace se ovšem obrátila o 180° v sedmdesátých letech minulého století: tehdy se totiž objevily první LED, jenž byly levné, nenáročné a úsporné. Právě z tohoto důvodu se reflexní zaměřovače / kolimátory začaly posléze rozšiřovat i mezi drobnější zbraně.
Dnes reflexní zaměřovače / kolimátory najdete ve většině moderních bojových letadel, kde jsou v podobě známých přístrojů HUD. A samozřejmě i na útočných puškách moderních armád, u některých jsou již totiž dávno standardem namísto běžných kovových zaměřovačů + jakýchkoliv optik. Řada výrobců je dnes proto rovnou integruje do zbraní, jako třeba u FN P90.