Chemická definice jedlé soli je NaCl (chlorid sodný). Jde o základní prvky, ale často se v nich vyskytují ještě další přírodní příměsi a minerály.
„Sůl se dnes vyskytuje na trhu v nespočtu podob – máme tu sůl mořskou, sůl růžovou, sůl do koupele, sůl na maso, … Je faktem, že je poměrně jedno, zda si posypovou solí posolíte i doma steak, vždy je to ta sama chemická sloučenina (jenž, pravda, může obsahovat i další příměsi a nečistoty a dnes i obvykle obsahuje v objemu větším než malém – hlavně plasty).”
I když dnes všude koluje fámá, že člověk údajně „Potřebuje 5 gramů soli denně aby přežil“, je to lež. Velká – je to totiž podle Světové Zdravotní Organizace nejzazší hranice, od které se začínají u lidí objevovat negativní zdravotní následky. Sůl je dnes nasypaná doslova ve všech jídlech a to v takovém objemu, že se zhrozíte. Když jíte tzv. normálně česky (chleba, párky, sušenky, obědy v hospodě či doma, … ), tak jí sníte. 3-4x více, nežli je tato norma! Tj. 15-20 g denně a na jednu osobu v ČR! I když si příjem soli tzv. hlídáte, tak stejně se nedostanete s „normálními věcmi z obchodu“ pod dvojnásobné překročení normy. Stačí, abyste si dali makovou buchtu a rázem máte 3,6 g (dříve sůl na celý den). Totéž platí pro lidi, co si snědí v rámci „zdravého salátu“ celou tatarskou omáčku či majonézu. I ve chlebu suchém je jí moc: 100 g chleba ho má cca 0,6-0,9 g, takže 1 kg šiška celá 6-9 g atd. atd. Čtěte etikety – je to ve vašem zájmu!
Výrobci to samozřejmě neřeší, protože je to pro ně výhodné (prodají této věci více, jelikož lidem chutná), stejně jako se jim vyplatí do nudlí sypat glutamát (často pod fikaným názvem „sojový výtažek“ + přibližně deset jiných atd.), jenž blokuje váš hormon hladu (ghrelin), takže vy pak dané hrůzy sníte více. Stejně nezdravé jsou mimochodem i moderní džusy, protože fruktóza působí v organismu sice jinak jako sůl, ale nakonec vlastně zcela stejně negativně (fruktóza nemá inzulinovou odezvu, takže váš mozek má stále pocit, že hladoví). Ale to již odbočujeme, zpět k soli!
Asi nemusíme připomínat, že sůl je nezdravá v míře, v jaké ji do nás moderní civilizace cpe, takže pokud to bude jen trochu možné, vyhýbejte se jí! Zatěžuje ledviny, nutí organismus zadržovat nadměrně množství vody a zvyšuje váš krevní tlak. V mořské soli (jen té moderní logicky) je navíc příliš mnoho plastových nano-částic, jenž vám blokují organismus.
Takže, co sůl umí?
Stačí přidat špetku soli do vašeho kávovaru. Tímto dojde ke zlepšení chuti kávy, protože se tímto zredukuje a zneutralizuje ona jakoby kyselá chuť.
Pro provedení dané akce stačí poměrně málo – nalít cca půl šálku rozpuštěné soli do dané věci, tu pak použít dle výrobce a poslat zápach dále.
Odstranit z vašich rukou zápach ryb je překvapivě jednoduchá akce – stačí si na ruce nakapat citronovou šťávu posypanou solí, rozetřít, nechat chvíli působit a pak již jen opláchnout a usušit.
I zde je to operace prostá – ze dřevěného dýnka můžete odstranit zápach a očistit jej za pomoci soli. Nasypejte jí sem tedy bohatý objem. Lehce ji pak vmasírujte po celé délce za pomoci vlhké hadry. Poté opláchněte ve vlažné vodě.
V rámci odstranění nepohodlí vzniknuvšího díky mírně bolavému krku si vykloktejte několikrát denně s roztokem sestávajícím ze ¼ čtvrtiny lžičky soli a půl šálku teplé vody. Je to jako když si dáte zdravotní bonbon.
V rámci přípravy koupele pro vaše nohy nalijte cca 5 litrů vody do přiměřeně velké nádoby (malé vaničky, nafukovací bazének, „lavor“, …). Poté sem přidejte na ¼ šálku soli a ¼ šálku jedlé sody. Zde si pak pořádně vymáchejte své nohy minimálně po dobu 15 minut.
Jestliže máte rádi vajíčka, ale nesnášíte jejich loupání, můžete si v této věci vypomoci snadným trikem. Uvařte je ve slané vodě a povšimněte si, že se vám budou nyní loupat o poznání lépe.
Umístěte dané vejce do šálku s vodou, do nějž byly přidány i dvě lžičky soli. Dobré a čerstvé vejce se ponoří, když ale bude plavat, je to s ním již na hraně / možná je již zkažené.
I ta nejmastnější pánev dá pokoj za oné konstelace že si k jejímu očištění vezmete špetku soli. Tu pak rozetřete za pomoci papírového ubrousku a nechte chvíli působit. To je vše. Nyní již zbývá jen pánev opláchnout stejně, jako to asi děláte i u jiného nádobí.
Když si potřete svůj šálek na kávu či čaj troškou soli, můžete z něj dostat po chvíli snahy i ty zdánlivě nejtrvanlivější skvrny.
Abyste co nejsnáze odstranili ona prachová pírka, jenž rostou na kůži slepic, je pro to nejlepší potřít jejich kůži solí a nechat chvíli působit. Pak by měla jít od kůže o poznání snáze.
Jedním z pozitivních vlivů soli je i to, že když váš sýr, co právě jíte a chcete zbytek uschovat do ledničky a zabalíte jej do kusu látky namočeného do slané vody, tak se zde nevytvoří plíseň, když jej pak dáte do ledničky.
„Sůl je sice bezesporu královnou koření, ale s ohledem na moderní civilizaci je faktem, že jí mají dnešní lidé jednoznačný (a silně nezdravý) nadbytek (stejně jako bílého cukru). Raději se proto zaměřte i na další a více zdravá koření: bylinky, pepř, badyán, tymián, kurkuma, … Sůl nemusí být vždy a ve všem dominantní chutí zkrátka, dejte šanci i jiným!“
Když dáte špetku soli do mléka, tak ho udržíte déle čerstvé.
Jestliže vás píchla včela / vosa / sršeň nebo jakákoliv podobná potvora, tak okamžité dané místo navlhčete a potřete solí, tímto dojde k lepší úlevě od bolesti.
Občas vhoďte do krbu / do plamenů u otevřeného ohně doma hrst soli. Obarvíte tím jednak plamen na žlutou a za další: pomáhá to údajně na uvolňování sazí zde.
Když dáte špetku soli do vody, v níž máte uřezané květiny posazené, tak ve váze vydrží o poznání déle.
Asi to znáte sami – nechtěná tráva či rostliny si raší skrze vaše dláždění a leckdo z nich proto není právě nadšen. I zde je boj poměrně jednoduchý a i přijatelně ekologický: nasypejte stejnoměrně do děr sůl a zalijte / počkejte na déšť. Samozřejmě to neprovádějte poblíž studny.
Smíchejte v této věci cca 1,5 kg soli a 5 litrů mýdlové vody a naneste vše na rostlinu (stonek i listy), jíž se chcete zbavit (ideálně rozprašovačem).
Stačí pro to občasně nastříkat špetku slané vody do tenisek. To pomůže stáhnout vlhkost a odstranit případný zápach.
Jestliže vám překypěl nějaký ten pečený předmět ve stále tekutém stavu do trouby, tak dané polité místo se nesnažte očistit hned, ale místo toho posypejte solí. Nebude pak kouřit ani zapáchat a skončí ve tvaru krusty, jenž se dá snáze očistit pak.
Pakliže používáte žehličku, asi jste si všimli, že se na ní má tendenci tvořit jakási divná mazlavá hmota. Když se jí chcete zbavit, nasypejte na kus papíru sůl a po tomto papíře přejeďte onou žehličkou v rozžhaveném stavu, čímž dojde k odstranění těchto lepkavých míst.
Stačí stříknout špetku slané vody na místa kudy mravenci rádi chodí (okna, dveře, spižírny, dřezy, …). Mravenci po soli neradi chodí.
Jestliže vám kape mastné do plamenů a kouří + způsobuje vyšší plameny, tak sem nestříkejte vodu (ta sníží i teplotu logicky), ale zredukujte plameny i kouř za pomoci soli stejnoměrně rozhozené.
Použijte k tomu z jedné části mletou sůl a ze druhé jedlou sodu, sem namočte kartáček před čištěním zubů. A pak si je vyčistěte jako je zvykem.
Jestliže vaši rybu ponoříte do slané vody před tím, nežli ji začnete zbavovat šupin, tak se následně bude čistit znatelně snáze.
Když potřete solí místo, kde budete dělat palačinky (dost možná to platí i pro jiná jídla?), tak se nebudou lepit.
To platí samozřejmě pouze pro dřevěné kolíčky na prádlo, jenž jsou dnes dost na ústupu. Povařte je ve vodě se solí a jejich dřevo pak vydrží déle.
Když šplíchnete špetku slané vody či nasypete soli na led anebo sníh, rozpustíte jej. To ale musí být maximálně v teplotách nad hranicí -7 až -9 stupňů Celsia, kdy začíná efekt klesat a pod 20 stupňů Celsia zcela zmizí.
Stačí k tomu nalít na ni slanou vodu a drhnout.
„Z hlediska dlouhodobého přežití v přírodě bude sůl problém, jelikož nežijeme u moře a nemáme žádná kvanta slaných dolů ani pramenů. V těchto případech asi nezbude, nežli sodíkové ionty získávat z krve, jako to dělali naší dávní předkové. My ale máme aspoň tu výhodu, že víme díky internetu, v jakých věcech je přirozené soli nejvíce…“
I zde je to prostá procedura poměrně – navlhčete si své ruce vodou, posypejte zvlhčené ruce solí a rozetřete ji o ruce navzájem, jako byste se drhli běžným mýdlem. Opláchnete si ruce a hle, zápach nikde!
I když je poslední dobou sucho a slimáci dali pokoj, tak jeden trik na ně máme i tady – stačí je posypat solí a je po nich.
Navlhčete si svoje vlasy, naneste šampon a dejte navíc i pár lžiček soli přímo na kůži. Vmasírujte co nejsilněji prsty a ve finále ještě nezapomeňte důkladně opláchnout.
Použijte sůl (anebo její náhradu) jako pomůcku pro pročištění nosních dutin a usnadnění / zmírnění následků rýmy. Stačí ji rozpustit ve vodě a vdechovat s ručníkem přes hlavu (či využijte dnes dostupné speciální napařovací strojky).
Stačí za tímto účelem dát do vany sůl, nechat rozpustit a pak si užít uklidňující koupele, jenž vám přinese mimořádné uvolnění svalů.
Metoda je to velmi prostá a je i jedna z nejstarších metod pro uschování masa na delší dobu – stačí ho jen důkladně prosolit.
Nejdůležitější funkce soli v těle je zabránit hyponatrémii. Ta je způsobena mnoha faktory, ale vždy jde o stav s příliš nízkou hladinou sodíkových iontů v krvi a skončí šokem a smrtí. Rozumět potřebnému příjmu soli je potřeba stejně ale, jako vědět, jak nám dnes již sůl jednoznačně škodí (viz začátek článku). Získat sůl z přírodních zdrojů jen přírodním jídlem není nic jednoduchého. Sodíku má dost kravské mléko cca 400-500 mg na litr a krev živočichů. V přírodě se určitě neshání snadno.