Odbojová skupina Tři králové

Ihned po okupaci Čech a Moravy v březnu roku 1939 se na našem území začaly formovat odbojové skupiny, které měly za cíl německým okupantům co nejvíce zavařit. Jednou z nejvýznamnějších pak byla skupina Obrana národa (ON), díky které si dnes můžeme připomínat odvážné kousky těchto odhodlaných a nebojácných hrdinů.

Proč vlastně Tři králové?

Tři králové je krycí název, kterým trojici označovalo gestapo a který se pro tyto statečné hrdiny vžil po druhé světové válce. Sami odbojáři si ale spíše říkali Tři muzikanti nebo Tři mušketýři, a dokonce měli i svého d'Artagnana. Hlavní jádro skupiny tvořili Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek. Postupem času se za člena skupiny začal považovat i radista František Peltán.

Kdo byli Tři králové?

Prvním členem byl uvážlivý a klidný Josef Balabán, který měl zkušenosti z boje nejen v první světové válce. V roce 1915 byl nasazen na ruské frontě, kde byl později zajat. V zajetí ale naštěstí dlouho nepobyl. V Rusku se nově utvářely československé legie, a tak si Balabán nenechal ujít příležitost být zase v centru dění. Po uzavření Mnichovské dohody začal Balabán s dalšími důstojníky okamžitě připravovat plány na vytvoření podzemní armády, která by dokázala efektivně operovat na okupovaném území.

Pamětní deska Josefa Balabána v Praze. Zdroj: commons.wikimedia.org

Josef Mašín byl naopak velmi akční a impulzivní, jeho příběh na ruské frontě je podobný tomu Balabánovu. V roce 1915 byl odveden na frontu, kde ihned přeběhl do ruského zajetí. V roce 1916 se připojil k československým legiím, ve kterých působil až do roku 1921. Zapojil se například do bitev u Zborova a u Bachmače. V březnu roku 1939 byl Mašín pro neuposlechnutí rozkazu o nekladení odporu okupantům suspendován.

Hlavní trojici uzavírá Václav Morávek, který byl známý svou pobožností, vybraným vystupováním a veselou povahou. Morávek se na rozdíl od svých kolegů neúčastnil žádných bojů a svou vojenskou kariéru budoval především na území Československa. Nejdříve působil u pěšího pluku v Terezíně, později byl převelen k dělostřelcům do Olomouce a do jezdecké školy v Pardubicích. Zpráva o okupaci ho zastihla v Olomouci, kde se se svou jednotkou připravoval na střet. Zdrcený Morávek se poté pokusil přejít přes hraniční přechod do Polska, ale neúspěšně.

Nemůžeme ale samozřejmě opomenout ani Františka Peltána - čtvrtého a nejmladšího člena skupiny. Peltán nastoupil svou základní službu u leteckého pluku a poté byl vycvičen na funkci radiotelegrafisty.

V hlavní roli informace

Jednou z nejdůležitějších činností odbojářů bylo pochopitelně získávání a předávání důležitých informací exilové vládě v Londýně. K tomuto účelu se podařilo vybudovat úspěšnou síť za pomocí železničářů a pošťáků, kteří pravidelně přinášeli nové informace o důležitých továrnách či transportech zbraní a munice. Zprávy byly následně vysílány za pomoci vysílaček Sparta I. a Sparta II., které obsluhoval i František Peltán. 

Právě Peltánovi se podařilo hned dvakrát šťastně uniknout ze spárů gestapa. Poprvé se tak stalo, když ho při vysílání přerušila přetékající vana, podruhé pak, když gestapo obklíčilo jeho byt a Peltánovi se i přes to podařilo uniknout z domu v přestrojení za železničáře.

Pamětní deska Josefa Mašina v Praze. Zdroj: commons.wikimedia.org

Výbuchy v Berlíně

Zpravodajská činnost ale rozhodně nebylo to jediné, na co se odbojáři zaměřovali. V roce 1939 se podařilo umístit dvě nálože v Berlíně. První měla vybuchnout u policejního ředitelství a druhá u ministerstva letectví. Ještě odvážnější kousek pak následoval v prosinci roku 1940, kdy se Tři králové pokusili o atentát na vůdce SS Heinricha Himmlera. Likvidace jedné z nejvýznamnějších postav nacistického Německa ale bohužel nevyšla z důvodu zpoždění vlaku.

Cigareta pro Fleischera

O největší husarský kousek se nemohl postarat nikdo jiný, než protřelý šprýmař Morávek. Ten se nejdříve vsadil s Balabánem a Mašínem o 1 000 korun, že si nechá připálit cigaretu od elitního vyšetřovatele gestapa Oskara Fleischera. K překvapení ostatních si ale Morávek nedělal legraci a opravdu se mu podařilo v převleku za příslušníka gestapa dostat až k Fleischerovi, který mu cigaretu opravdu připálil. Odbojáři se se svým úspěchem pochopitelně chlubili, takže se celý žertík brzy dostal až k nejvyššímu vedení gestapa a Fleischer měl celou situaci na talíři ještě hodně dlouho poté.

Ilegální časopis V boj

Kromě připalování cigaret od vysokých hodnostářů měli Tři králové ještě další malé radůstky, kterými si mohli z gestapa trochu vystřelit. Jednou z nich bylo i vydávání časopisu V boj, který samozřejmě Němce rozčiloval už jen tím, že pravidelně vycházel. Odbojáři dobře věděli, že časopis rozhodně neunikne pozornosti gestapa, a proto si dávali velký pozor, aby náhodou neprozradili informace, které by mohly vést k jejich dopadení. Z legrace dokonce jedno číslo vydali v němčině, aby se gestapo nemuselo namáhat s jeho překladem.

Památník Václava Moravce v Praze. Zdroj: commons.wikimedia.org

Tragický konec Tří králů

Mlčící Balabán

Jako první byl zatčen Josef Balabán, který se měl ve večerních hodinách dne 22. dubna 1941 setkat s dalším členem odboje a poté se pokusit se o rozšíření ON. Na schůzku s Balabánem ale místo odbojáře dorazil v přestrojení člen gestapa. První ze Tří králů tak nevědomky padl do pasti, ze které už nemohl utéct. Po krátké přestřelce byl Balabán zatčen. 

I přes mučení gestapa nepodlehl a nic nevyzradil, svou statečností získal čas pro Mašína a Morávka, kteří mezitím mohli přemístit drahocennou vysílačku a zůstali tak ve spojení s exilovou vládou. Po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl Balabán odsouzen k trestu smrti a 3. října roku 1941 popraven. Odbojová skupina se tak pomalu, ale jistě začala rozpadat.

Mašínův tuhý kořínek

Nedlouho poté si gestapo přišlo i pro Mašína, který byl zatčen 13. května 1941. Zatčení předcházelo odesílání depeše z bytu, kde se právě nacházel Mašín, Morávek a Peltán. Během vysílání se ozval zvonek a před bytem nemohl být nikdo jiný než příslušníci gestapa. Odbojáři stihli v rychlosti zničit vysílačku a depeše, aby žádné důležité dokumenty nepadly do rukou nepřítele. Mašín se rozhodl, že se nevzdá bez boje, a tak jako dělová koule rozrazil vchodové dveře a vydal se vstříc gestapákům. 

Při krátkém boji utržil Mašín několik zlomenin a střelných ran, kvůli kterými nemohl pokračovat v boji. Z posledních sil se pokusil zastřelit, ale jeden z gestapáků mu prostřelil ruku, ve které svíral pistoli. Svým útokem ale získal čas pro Morávka s Peltána, kteří uprchli po tenkém ocelovém laně. Peltán si při doskoku těžce zhmoždil obě nohy a Morávek kvůli uzlu na lanku přišel o prst.

Mašín se i po zatčení a krutých výsleších odmítal vzdát. Pravidelně se pouštěl do křížku s mnohem silnějšími gestapáky, čímž si kromě zvýšené ostrahy vysloužil i svěrací kazajku. Při jednom z pokusů o útěk se měl Mašín snažit o omráčení dozorce a následný útěk. Po všem, čím si při výsleších prošel, byl ale zesláblý, a tak se mu nepodařilo dozorci zasadit pořádnou ránu. Kvůli tomuto pokusu byl Mašín přesunut na Pankrác a plány na jeho záchranu tak definitivně vzaly za své. Stejně tak ztroskotaly i snahy o jeho výměnu za zajaté německé důstojníky.

Po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha nutilo gestapo Mašína, aby atentát odsoudil, ten se ale nechal slyšel, že opravdu lituje, že Heydricha nemohl zabít on sám. To byla pro gestapo poslední kapka a tak byl 30. června 1942 odsouzen k trestu smrti a popraven.

Rekonstrukce nástražného výbušného zařízení konstruovaného domácím protiněmeckým odbojem v Protektorátu Čechy a Morava. Zdroj: commons.wikimedia.org

Poslední ze Tří králů

Nejdéle vydržel gestapu unikat Morávek, který se po zajetí svých druhů snažil o jejich vysvobození, bohužel však neúspěšně. Za pomoci Peltána se zdecimované skupině ještě dlouho dařilo odesílat zprávy do zahraničí a udržovat spojení s agentem A-54 Thümmelem. Thümmel byl ale v říjnu roku 1941 odhalen společně s vysílačkou Sparta I. a smyčka se kolem Morávka začala utahovat. 

Situace se zkomplikovala 20. prosince 1941, kdy byl Morávek ve svém bytě přepaden skupinou osmi příslušníků gestapa. Díky pohotové reakci se mu ale podařilo utéct. Morávek poté ještě stihl pomoci s realizací výsadkové operace Silver A a také se spojil s výsadkáři Gabčíkem a Kubišem z diverzní operace Anthropoid, kterým se podařilo eliminovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Osudným byl poslednímu ze Tří králů den 21. března 1942, kdy se měl setkat s agentem A-54, který byl v té době již pod vlivem gestapa. Jako první vyrazil na obhlídku Václav Řehák, který padl do léčky jako první. Následně se měl Morávek pokusit svého spolubojovníka vysvobodit, bohužel ale bez úspěchů. Při rychlé akci se na něj zaměřila palba hned několika příslušníků gestapa, kteří do té doby bedlivě vyčkávali v úkrytu. Morávek byl zasažen šesti ranami a na místě zemřel.

Smutný konec d'Artagnana

Františkovi Peltánovi se dlouhou dobu dařilo unikat gestapu. Na podzim roku 1941 se mu již po čtcrté s velkým štěstím podařilo zachránit si vlastní život. Poté se ukrýval v pivovaru v Cerhovicích ve východních Čechách, kam si pro něj opět přišlo gestapo. I tentokrát Peltán o vlásek unikl gestapu, štěstí ho ale mělo už velmi brzy opustit. 11. července 1942 byli při zpravodajské akci František Peltán a Rudolf Mareš obklíčeni gestapem a těžce zraněni. 

František nakonec po devíti dnech svým zraněním podlehl. S posledním členem skupiny tak utichl i boj Tří králů proti nacistické okupaci, který ale nebude díky jejich odvážným činům nikdy zapomenut. Statečnost a nezdolnost československých hrdinů dodávala naději podrobenému národu ještě dlouho po jejich smrti.