Ačkoli mě napadá hned několik žen, na které by si měli všichni muži na světě dávat pozor, většina žen, dívek, ale i dětí je v obrovské nevýhodě proti hrozícímu riziku ze strany agresora. Navíc útoky na tuto skupinu jsou zpravidla naprosto jiného charakteru než útoky na muže. Zde nehraje roli šarvátka v hospodě kvůli místu u baru, kdeže. Zde jde většinou o něco jiného, co směřuje sebeobranu do jiných rozměrů.
Jak je to tedy se sebeobranou u žen? To bych vám rád přiblížil v tomto článku. Jelikož se jedná o trochu něco jiného, rád bych zde zopakoval některé věci z minulých článků tohoto seriálu. Proto se podíváme na právní ustanovení nutné obrany. Co myslíte, má žena nějaké výhody, nebo je to naprosto stejné? Dále si řekneme, co by s sebou měly ženy nosit na denní bázi. Povíme si, jak by měla vypadat strategie při možném útoku a co dělat, když dojde na nejhorší. Na konci se okrajově pověnujeme sebeobraně dětí. No čeká nás toho spousta, takže se pojďme vrhnout na věc.
Jak jsem již zmínil v předchozích řádcích, útoky na ženy mívají jiné podtexty nežli útoky na muže. Zatímco muži se nepohodnou v hospodě, pohádají třeba právě kvůli ženě, nebo se stanou cílem skupinky, kterou zrovna napadlo, že by mohli někoho zbít, u žen to bývá jiné. Samozřejmě, také se mohou pohádat, také může jít o vyeskalovanou situaci, která vznikla z naprosté prkotiny tak, jak to umíme my muži.
Pokud se podíváme na genetickou výbavu, ženy jsou menší, mají mnohem méně svalové hmoty a jsou tím pádem i slabší. Evoluce po ženách nechtěla, aby lovily, chránily jeskyni nebo vedly války. Chtěla po nich, aby se staraly o rodinu a zachovaly tak další chod populace. Je tedy naprosto logické, že jsou ženy mnohem častěji obětmi loupežných přepadení, útoků se sexuálním podtextem, domácího násilí nebo bohužel stále častějšího znásilnění.
V České republice je každý den znásilněna jedna žena
Tuto smutnou statistiku doplňují čísla, která říkají, že se množství týraných a napadnutých žen stále zvyšuje. Jinými slovy, když jste žena, musíte se umět bránit mnohem více. Jasně, ženy jsou od přírody v některých věcech chytřejší, umí lépe komunikovat a vycítit. To však nemusí vždy pomoci. Zkrátka je potřeba umět se bránit, a to veškerými možným prostředky. Od prevence, přes komunikaci až po odvrácení násilí. Než se podíváme na určité rady a příklady, jak je to vlastně se zákonem a ženami?
Stejně jako u mužů i u žen platí ustanovení o nutné obraně. To praví, že čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo stále trvající útok či hrozbu, se nepovažuje za trestný. Sebeobrana však nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Co to znamená? Pokud vás někdo napadl a vy se budete bránit i třeba nepřiměřeně, zákon bude stát za vámi. Samozřejmě záleží na spoustě různých faktorů.
Ale zpět k otázce: Jsou zákony pro ženy mírnější? Nejsou. Zákony platí stejně pro každého občana. Nicméně při zkoumání celé situace, pokud se dostane do rukou orgánů veřejné moci, se přihlíží k nejrůznějším okolnostem, které mohou být označeny za polehčující. To samozřejmě platí i u mužů, ale u žen se k nim přihlíží na základě indispozic více. Polehčující okolnost je například stres, uleknutí a vlastně i to, že se jedná o ženu. Pokud je to žena s dítětem, jedná se o další polehčující okolnost, jelikož bráníte sebe i dítě, které se samo bránit nemůže. Pokud vás zajímá, kde jsou tyto polehčující okolnosti zapsány v zákoně, musím vás zklamat. Jedná se pouze o demonstrativní výčet, v zákoně přesně stanoveny nejsou. Záleží na soudci a obhájci, jak si s těmito okolnostmi poradí. Mohou jednat na základě judikatury, tedy rozsudků, které proběhly v minulosti.
V praxi se pak díky polehčujícím okolnostem může ze zcela zjevně nepřiměřené obrany stát nepřiměřená, nebo se na jejich základě může snížit případný trest.
Nechci znít sexisticky, ale je obecně uznávanou pravdou, že ženy potřebují obranné prostředky více než muži. Proto není žádná ostuda, když si s sebou do kabelky žena či dívka přibalí nějakou tu vychytávku, aby ukázala útočníkovi, že není úplně fajn v sobě mít 2 000 000 voltů, nebo oční sliznici plnou pepřového spreje. Myslete tedy na sebe ale i na své bližní, když někam jdete a využijte některé z následujících prostředků:
Skladná a velmi užitečná pomůcka, která dokáže zvrátit průběh celého útoku. Pepřové spreje po stisknutí pojistky uvolní stlačenou tekutinu, která vytryskne až na vzdálenost několika metrů. Věřte, že je tu tekutinu nechcete mít ani na ruce, natož v očích. Je důležité si držet odstup od potenciálního útočníka. Pepřový sprej držet v jedné ruce blízko u těla, v linii očí, abyste věděli, kam míříte. Druhou ruku mějte mírně pokrčenou směrem k útočníkovi. Pevný postoj, nohy na šířku ramen a ve vzdálenosti jednoho kroku. Teď útočník ví, že to myslíte vážně. Tento postoj je skvělý pro případné použití pepřáku. Stále si držte odstup minimálně dva metry. Pokud by k vám udělal rychlý krok, nejdříve musí překonat nataženou ruku, proto se nedostane k pepřáku tak rychle, jak by chtěl a vy můžete konat.
Paralyzéry pro mě nejsou nikdy na prvním místě, jelikož k jejich použití jste nuceni přijít s útočníkem do kontaktu, na rozdíl od pepřového spreje. Nicméně jsou velice efektivní a stále se vejdou do kabelky. Kondenzátor nabitý k prasknutí čeká na stisknutí pojistky, aby uvolnil často i několik milionů voltů. Takový šok má na organismus protivníka obrovský dopad. Opět doporučuji držet si co největší odstup. Jednu ruku mějte napnutou před sebou a druhou připravenou s paralyzérem. Je dobré, aby pachatel neviděl, co držíte v druhé ruce. Jinak by mohl soustředit svůj útok právě na paralyzér. Nemusíte se bát, že by paralyzér probil do vás. Proti tomu jsou pojištěny.
Toto zařízení, osobní alarm, může vypadat například jako přívěšek, který jste dostali od přátel. Snadno se pověsí na kabelku či batoh, kde působí poměrně vkusně. Pokud přijde nebezpečí, stačí za alarm zatáhnout, tím se rozpojí pojistný obvod a zařízení začne vydávat velmi vysoký a nepříjemný zvuk. Spoléhá se na to, že tento zvuk způsobí uleknutí pachatele a poskytne prostor pro útěk do bezpečí.
Stejně, jako jsem radil v druhém článku [2. část] tohoto seriálu, nejlepší sebeobranou je prevence před možným rizikem. Vhodný výběr trasy, chození ve skupince a tak dále. U žen toto platí opět dvojnásobně. Jsou bohužel snazším cílem pro případné útočníky. Na ulici se vyhýbejte dlouhým telefonům a snažte se sledovat okolí, abyste měla přehled. Pokud byste snad zaznamenala něco, co se vám nelíbí, přejděte na druhý chodník, nebo změňte trasu. Nabízí se používání MHD, což je často dobrá volba. Doporučuji si sedat blízko k řidiči, ale ne zády ke dveřím. Zároveň choďte na MHD včas, nečekejte zbytečně v nočních hodinách dvacet minut na zastávce. Pokud víte, že budete čekat, čekejte například ve večerce či podobném místě.
Pokud jedete autem, neberte stopaře a nezastavujte jen tak někomu. Může se jednat o past. Pokud budete potřebovat svézt, což je samo o sobě špatná varianta, soustřeďte se na manželské páry, muže s dětmi, ženy. Nikdy neříkejte, kam jedete, nejdříve je nutné dozvědět se, kam jedou oni. Vždy se snažte dostat z lidí co nejvíce informací.
Pokud se jedná o situaci, kdy k vám má přijít například opravář nebo technik, nebuďte sama doma, nebo působte dojmem, že doma sama nejste. Funguje zapnutí rádia nebo televize v jiné místnosti. Nebo například utišování hlasitosti konverzace s tím, že manžel spí po noční. Pokud se tyto možnosti nenabízí, navoďte dojem, že každou chvilkou očekáváte například bratra, přítele, manžela atd. Je nutné do této strategie zapojit i děti, pokud je to potřeba.
Pokud všechny preventivní opatření selhaly a vy jste se ocitla v situaci, kdy musíte čelit situaci, kdy se cítíte ohrožena, je nutné zachovat chladnou hlavu a přemýšlet. Ženy jsou obecně lepší v deeskalaci situace a uklidnění. Na řadu tedy přichází psychologická sebeobrana.
V této části je nutné dobře odhadnout situaci a zvážit záměry osoby se kterou máte konflikt. Je agresivní? Jen tak plácá, nebo to myslí vážně? Pil, měl drogy? To vše jsou faktory, které mění situaci. Jak jsem zmínil, ženy jsou v tomto ohledu vynalézavější. Správný tón komunikace, a především ukázka toho, že se nebojíte je lepší, než koukat do země a něco si brblat pod vousy. Velmi důležitý je pevný a sebejistý postoj, který dá najevo, že jste sebejistá a že máte situaci pod kontrolou. Zkoušejte si podobné konverzace ve skupinkách, trénujte je.
Ačkoli na ni nikdo nechce ani pomyslet, může na ni dojít. Zde je dobré mít u sebe obranný prostředek, například takový, jaký jsem zmiňoval výše. Pokud jste se ocitla v této situaci, je nutné bránit se vším dostupným. Kopejte, přetáhněte ho kabelkou po hlavě, křičte o pomoc.
Nemyslete si, že pokud budete pasivní, útok přestane, nebo nebude tak hrozný. To je jedna z největších chyb.
Pamatujte na stabilní postoj, útočte na třísla, slabiny, oči, krk, uši. Škrábejte a kousejte. Nebojte se toho. Snažte se dostat se ze sevření a co nejdříve utéct pryč do bezpečí. Při útěku křičte o pomoc a hned jak to půjde zavolejte ji. Nezapomeňte zvážit vše kolem sebe, i deštník nebo kabelka jsou velmi dobré improvizované obranné prostředky. Lepší je samozřejmě u sebe mít přímo obranný prostředek.
Minulý článek [4. část] byl o bojových sportech, uměních a systémech, které se hodí pro sebeobranu. U žen to není jinak. Soustřeďte se především na bojové systémy a semináře, které vás dokáží co nejlépe připravit na to, co na vás může čekat venku na ulicích. Zlepšete svou fyzickou kondici, ale i psychickou sílu nacvičováním různých strategií a situací.
Naštěstí si mnoho lidí uvědomuje situaci, ve které se ženy při útoku ocitají. Proto jsou lekce a semináře zaměřené jen pro ženy. Zde se lektoři soustředí na výhody, které ženy mají, ukazují, jak jednoduchými principy zneškodnit útočníka. U žen nepřichází v úvahu použití páky na kloubní systém. Zde se spoléhá na moment překvapení, žádný útočník totiž nečeká, že bude žena vzdorovat takovým způsobem. Rychlý úder na nos či oči tak může celou situaci zvrátit a poskytnout čas na útěk a přivolání pomoci. Proto doporučuji každé ženě, se kterou něco podobného řeším, navštivte alespoň jednou či dvakrát podobný seminář. Mnoho z nich například probíhá venku na ulici, aby bylo prostředí co nejvíce reálné. To jsou zkušenosti k nezaplacení. Ideální je navštěvovat podobné semináře pravidelně.
Tohle téma je trochu zvláštní. Děti by se neměly dostávat do situací, které by vyžadovaly sebeobranu. Bohužel situace je samozřejmě jiná. Nemůžeme dát dítěti na prvním stupni základní školy do aktovky paralyzér a pepřák. Jejich neschopnost obrany je jeden z důvodů, proč existují školní družiny a škola nekončí v pět odpoledne, kdy v zimním čase může být už tma. U dětí to je především na rodičích. Správná výchova a neustálé opakování pravidel o nemluvení s cizími lidmi, nenastupování k nikomu do auta či neotvírání nikomu, koho neznají. Navíc je moderní doba, proto dětem bez váhání pořiďte telefon a aktivujte sledování polohy. Naučte je chodit bezpečnou a stále stejnou cestou, komunikovat s vámi každé zdržení či doražení domů. To jsou naprosto nezbytné základy, které jsou pro bezpečí potřebné. A pokud by se snad mělo nedej bože něco stát, ať utíkají, zavolají vám, volají o pomoc. Za mě je beztak důležité, aby je do určitého věku do školy někdo dovedl a stejně tak i ze školy. Nezapomínejte s nimi také mluvit. Můžete se dozvědět o podivném pánovi, co chodí na hřiště, nebo o někom, kdo za nimi už dvakrát šel až ke vchodu do domu. Stejně tak o násilníkovi z vyšší třídy, který dělá problémy.
Tím jsme shrnuli další téma, které je pro sebeobranu velmi důležité. Ať už se jedná o ženu nebo o dítě, nikdy nic nepodceňujte. To jsou chyby, které si můžete vyčítat celý život.
V příštím článku se dozvíte, jak je to s nošením zbraně a co vlastně zákon dovoluje. Tím tento seriál uzavřeme, ale nebojte, čeká nás jich ještě spousta. Prozatím se loučím děkuji za pozornost a pamatujte: Stay SAFE.