Podzimní Šumava - kam se vydat a co by Vám nemělo uniknout?

Pokud vás fascinuje příroda a rádi se kocháte naší krajinou, rozhodně byste měli zauvažovat o návštěvě podzimní Šumavy. Šumavská příroda je krásná sama o sobě, ale podzimní proměna plná barev celkový dojem ještě umocňuje. Pokud se rozhodnete Šumavu v podzimním čase navštívit, rozhodně byste neměli vynechat následující místa.

Magická atmosféra podzimu

Šumava je plná rozlehlých plání, luk a širých lesů, právě v podzimním čase se celá vybarví a jejím návštěvníkům nabízí nevídané scenérie, které jim ještě dlouhou dobu po její návštěvě zůstanou v živé paměti. Každé období má svou specifickou atmosféru, ale jestli chcete vidět něco opravdu dechberoucího, vydejte se na Šumavu právě na podzim.

„Prsa Matky Boží“

Pokud se chystáte na jednodenní výlet můžeme vám doporučit výstup na dvojvrchol Velký a Malý Ostrý. Jde v podstatě o přírodní hranici mezi Šumavou a Královským hvozdem. Vrcholem Velký Ostrý (1293 m. n. m.) vede státní hranice s Německem. Tichá mlhavá podzimní krajina vám sice mnohdy nezaručí výhledy do širokého okolí, ale zato vás překvapí tajuplnou „ospalou“ atmosférou, kterou jindy jen tak nezažijete. Pokud budete mít štěstí na počasí, Velký Ostrý vám nabídne širý výhled na obě dvě strany hranice.

Šumava nabízí dechberoucí scenérie, které vám zůstanou ještě dlouhou dobu v živé paměti. Nezapomeňte se čas od času zastavit a vstřebat jedinečnou atmosféru tajemné Šumavy.

Z jednoho vrcholku na druhý můžete přejít sedlem, ve kterém narazíte na malou kapličku se zvonicí, kde si můžete vydechnout a doplnit energii. Na Malém Ostrém (1266 m. n. m.) se pak můžete podívat na starý hraniční kámen z roku 1766, který zde dříve značil česko-bavorskou hranici. Vrcholům Ostrého se díky jejich siluetě přezdívá „Prsa Matky Boží“. Jestliže se vám výlet na Ostrý zamlouvá, můžete vyrazit z Hamrů po modré turistické značce až na vrchol. Z nádraží je to zhruba 8,5 kilometrů a po cestě vás čeká převýšení 700 metrů.  Svou cestu můžete obohatit o návštěvu nedaleké Bílé Strže, která ukrývá nejvyšší šumavský vodopád.

Ikonické šumavské slatě

Jestliže se vám nechce šlapat do kopce, můžete se vydat na návštěvu šumavských slatí. Rašeliniště patří k ikonickým místům celé Šumavy, takže by byla škoda jejich návštěvu vynechat. Na výběr máte ze tří přístupných rašelinišť – Tříjezerní Slať, Jezerní Slať a Chalupská Slať. Jestliže se chcete vydat pouze na jedno místo, doporučovali bychom vám právě Chalupskou Slať. Ze všech tří přístupných slatí je nejatraktivnější a můžete se kochat pohledem na největší rašelinné jezírko v Čechách. Ke všem rašeliništím vedou povalové chodníky, díky kterým je cesta pohodlná a bezproblémová. Pokud s sebou máte děti můžete navštívit Tříjezerní Slať, která je doplněna o krátkou naučnou stezku.

Tichý a záhadný Boubínský prales

Nesmíme zapomenout na Boubínský prales, který vás na podzim zaručeně dostane do kolen. Barevná příroda, padající listy, čistý svěží vzduch a přírodní barevná paleta odrážející se na hladině Boubínského jezírka. Kdy jindy se sem vypravit než právě na podzim. Boubín je naprostá rarita, jelikož se jedná o největší nedotčenou plochu původního lesa v celé střední Evropě. Nacházejí se zde porosty smrků, jedlí a buků, z nichž některé jsou staré více jak 300 let. Můžete zde vidět obrovské smrky, které dosahují výšky až 50 metrů, pokroucené kmeny stromů nebo třeba chůdové kořeny, které dodávají celému místu téměř fantaskní vzhled.

Pokud se na Šumavu vydáte, nemusíte se zaměřovat pouze na turisticky oblíbená místa. Tamní příroda je krásná ve své podstatě. Spoustu zážitků si odnesete i při obyčejné procházce lesem.

Na svou cestu se můžete vydat z parkoviště, které se nachází nedaleko osady Kaplice a z něj se vydat na cestu k Boubínskému jezírku, ke kterému vede nová asfaltová cesta. Právě díky udržované cestě se může stát výprava k jezírku ideálním výletem pro rodiče s malými dětmi. Kolem Boubínského pralesa vede i naučná stezka, která má své první stanoviště právě u jezírka. Vypravit se můžete také na vrchol Boubína, který leží ve výšce 1 362 m. n. m. a stojí na něm rozhledna nabízející rozhled do celého širého okolí.

Výprava k pramenu Vltavy

Za zmínku samozřejmě stojí také návštěva pramene naší nejdelší řeky Vltavy. Pramení na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1 190 metrů, odkud se rozlévá napříč celou zemí. Trasa k pramenu je sice dlouhá 16 kilometrů, ale je doplněna o dřevěné cestičky a lávky, které vám celou cestu zpříjemní a zpestří. Pokud by vám výlet k prameni připadal příliš odpočinkový, jelikož cesta k němu nijak prudce nestoupá, můžete si ho zpestřit a vystoupat k již zaniklé, dříve nejvýše položené obci v Čechách. Kromě historie vám „zaniklá“ Bučina za dobrého počasí poskytne dechberoucí výhled až k samotným Alpám.

Podmanivá ledovcová jezera

Mezi chloubu Šumavy patří bezesporu i ledovcová jezera. Není pochyb o tom, že kdo se k nim jednou vypraví a okusí krásu tamní přírody, určitě se k nim ještě vrátí. Ledovcová jezera zvládnete navštívit v jednom dni. Pokud začnete vaši cestu na parkovišti u Špičáckého sedla, bude na vás čekat okruh dlouhý přibližně 8 kilometrů. Obě jezera, jak Černé, tak Čertovo se nachází v přírodní rezervaci, a tak se budete muset striktně držet vyznačené trasy, při troše štěstí zde můžete zahlédnout i nějakou tu divokou zvěř. K Černému jezeru vede naučná stezka zvaná Špičák, a tak si s ní můžete svou cestu trošku oživit a dozvědět se zajímavé informace nejen ohledně ledovcových jezer, ale také celé Šumavy obecně.

Černé jezero je největší ledovcové jezero na Šumavě a uhrane vás svou jedinečnou atmosférou. Odrazy okolního lesa na hladině jezera ovlivňují „černou“ barvu hladiny. Černé jezero inspirovalo v tvorbě mnohé české umělce, např. Jana Nerudu či Jaroslava Vrchlického.

Pro rodiče s dětmi

Pokud hledáte spíše poklidnou procházku, bez náročných výstupů a dlouhých tras, tak i pro vás je zde mnoho krásných míst, které můžete navštívit. Zmínku si bezesporu zaslouží Schwarzenberský plavební kanál, který spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řeku Große Mühl. Trasa je vhodná nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro cyklisty či vozíčkáře. Dlouhá je pouhých 5 kilometrů, a tak jí zvládne opravdu každý. Kanál dříve sloužil k plavení dříví, to se tu plavilo skoro 170 let, pak se kanál přestal udržovat, a tak se v mnoha úsecích zanesl a poničil. Ovšem nebojte se, kanál si budete moci prohlédnout v „původní“ podobě, jelikož 15 metrů z jeho původní délky je plně zrekonstruováno.

Záhadné Zhůří

Nakonec tu máme něco pro milovníky historie, a to výlet k zaniklé vesničce jménem Zhůří. Vesničku ve své celé kráse už bohužel neuvidíte, na místě dnes stojí jen kaplička a pomník. Samotné místo má zvláštní atmosféru a není se čemu divit vzhledem k pohnutému osudu, který místo provázel. Kdybyste tu procházeli v roce 1900, narazíte zde na 20 malebných chaloupek a kapli sv. Václava. Tehdy zde žilo kolem 168 obyvatel německé národnosti. Ještě v čase před druhou světovou válkou se zde stala tragická nehoda, kdy na Štědrý den roku 1937, narazilo letadlo do svahu Huťské hory. Spekuluje se o tom, že se v letadle nacházely nějaké tajné informace. Po druhé světové válce byli všichni obyvatelé vesnice vyhnáni v důsledku odsunu Němců. Vesnici obsadila ruská armáda, která zde vybudovala kasárny a vrtulníkovou základnu. Poté, co ruská armáda místo opustila, zůstali zdejší budovy chátrat, a tak byly v roce 2009 srovnány se zemí. Přes to všechno si tu i dnes můžete užít nezapomenutelný pohled na pestrobarevné louky a půvabné hřebeny Šumavy.

Na Šumavě toho samozřejmě naleznete mnohem více. Poznávat ji můžete klidně celý život. Jedno je ale jisté, jakmile ji jednou navštívíte, budete se k ní chtít neustále vracet a objevovat nová zapomenutá místa uprostřed panenské přírody. Nebojte se vyrazit a objevte taje a krásy okouzlující Šumavy, dokud je plná barev a tajemné podzimní atmosféry.