Jak na fixaci zlomeniny v přírodě

Na cestách za dobrodružstvím se nám toho může přihodit hodně, a to i v negativním slova smyslu. To však neznamená, že bychom měli žít jako skleníkové květinky. Příroda je drsná, ale taky krásná. A byla by škoda se o ni ochudit jen proto, že se nám v ní něco může stát. Třeba jako že si v ní můžeme zlomit končetinu. Na následujících řádcích vám poradíme, jak takovou zlomeninu řešit v polních podmínkách.

Na výletech buďte optimisté, ale počítejte s horší variantou

Uděláte špatný krok a noha se vám otočí v kotníku. Zachytíte se rukou o větev stromu a podklouznete, zatímco ruka vám zůstane „na místě“. Skutálíte se ze srázu a noha se vám cestou zachytí mezi dva kameny. A najednou zjistíte, že dál nemůžete. Že vaše pochybení má následky, které je třeba řešit, abyste mohli dál. Abyste se živí vrátili domů. Ano, dnes má každý u sebe mobil a existují vrtulníky záchranářů a horská služba. Ale někam se ani ten vrtulník nedostane. A navíc se klidně může stát, že si při onom pádu poškodíte i ten mobil.

Doporučený produkt

Nouzové záchranné pončo BCB® ‑ stříbrné

169 KčSkladem

Zobrazit detail

Je výhoda, jste-li na řešení nešťastné situace alespoň dva. Ale taky se dost dobře může stát, že se v ní ocitnete sami. Bez šance na pomoc ostatních. Jen se základním vybavením, v lepším případě s lékárničkou v batohu, s nožem a tím, co příroda dá. Jak z takové situace vyjít se ctí a bez trvalých následků? Čtěte dál. Začněme zlomeninou nohy, která bývá ve většině případů vážnější. Do bezpečí totiž dojdete i s jednou rukou, i kdybyste na místě měli nechat batoh (alespoň v tuzemských podmínkách si moc nedovedeme představit, že byste něco takového nepřežili). Ale mít k dispozici jen jednu nohu, to už máte horší problém.

Zajímavé je, že při cestách do přírody jsou jednodenní turisté ohroženi více než ti vícedenní. Ti jsou totiž na cestu lépe připraveni, počítají s nejhorším a ve většině případů si zranění dokážou aspoň provizorně vyřešit svépomocí. Naopak jednodenní turisté si můžou říct, že jdou přece jen na krátkou vycházku, tak na co by si s sebou tahali příliš mnoho výbavy...

Níže uvedené pokyny berte spíše jako všeobecné, tzn. nehodící se úplně ve 100% situací – každé zranění je totiž individuální a u některých zkrátka musíte počkat na zásah zdravotníků. Naštěstí v ČR nebo na Slovensku prakticky všude tam, kam to mají běžní zdravotníci příliš daleko, existuje i již zmíněná horská služba. My se však chceme bavit spíš o případech, kdy jste schopní se sami stabilizovat a dojít k nejbližší civilizaci si pomoc vyhledat osobně… nebo vám nic jiného nezbývá.

Každopádně nejdůležitější je prevence. Před cestou do přírody – zejména vydáváte-li se na osamělý trek – je dobré dát vědět někomu ze svého okolí, kam jdete. V případě, že se delší dobu neozvete, může tento člověk zalarmovat pomoc. Dále byste u sebe měli mít nějaké komunikační zařízení. Ve většině lokalit alespoň v ČR bude stačit mobilní telefon (dostatečně nabitý a ideálně odolný), ale v zahraničí s takovým luxusem nepočítejte a raději si pořiďte nějaký GPS lokátor s nouzovou signalizací, jaké se používají třeba na lodích. A hlavně – nepřeceňujte svoje síly.

Fixace zlomené nohy

Zlomíte-li si v přírodě nohu, samozřejmě záleží na tom, zda jde o zlomeninu kloubu (a kterého) nebo kosti. Ale ve všech případech je třeba především nepanikařit a jít na věc s čistou hlavou. U zlomenin nohou (a vlastně i rukou) bývá výhodou, že se většinou jedná o zlomeniny čisté a „opravitelné“, a to i improvizovaně. Pokud právě nejde o komplikovanou otevřenou zlomeninu, která by potenciálně mohla i ohrožovat život zraněného.

Krok 1. Prvním krokem je posoudit situaci (což obdobně platí i pro zlomeninu ruky). Zlomenou nohu poznáte tak, že vám buď trčí kost z kůže (horší varianta) nebo při pádu slyšíte zřetelné praskání a následně na nohu nemůžete došlápnout, protože bolest je zkrátka příliš veliká. Mohou se vyskytovat otoky a modřiny. Místo zranění přirozeně lokalizujete podle bolesti, a může se také stát, že si zlomeninu zkrátka spletete s vykloubeným nebo podvrtnutým (třeba) kotníkem. Ale v tomto případě je vlastně jedno, zda se jedná o zlomeninu či nikoliv. Na místo určení v daném stavu tak či onak nedojdete. Na rentgen a sádru budete mít čas, až budete v bezpečí.

Krok 2. Jedná-li se o otevřenou zlomeninu, je třeba pokračovat desinfekcí, aby se vám do nohy nedostala infekce. Předpokládáme, že jste si do přírody nějakou vzali. Když už ne standardní léčivo, tak alespoň placatku slivovice. Zde nenabádáme k alkoholismu – pálenka je skutečně dobrá věc nejen na vnitřní, ale i na občasné vnější použití. Před samotnou desinfekcí je ještě nutné ránu vypláchnout větším množstvím vody od případných nečistot, třeba bláta a podobně.

Krok 3. Dále budeme předpokládat, že u sebe máte základně vybavenou lékárničku. Takže vytáhněte obvaz a otevřenou ránu zavažte. Předtím ji překryjte obvazovým polštářkem. Ale pokud takové vybavení nemáte, budete muset improvizovat a stáhnout ránu vhodným kusem oblečení (ideálně z přírodního materiálu, jako je bavlna). Zraněnému však žádné oblečení rozhodně nesundávejte, maximálně odstřihněte kus překážejícího oděvu přímo kolem rány.

Poznámka: Pozor! Jedná-li se o otevřenou zlomeninu a nejen o nějaké přidružené škrábnutí, přistupte k zavázání a stáhnutí rány až po (alespoň částečném a improvizovaném) srovnání končetiny (viz dále).

Krok 5. Před nasazením dlahy bude třeba nohu narovnat, je-li viditelně deformovaná a zranění nemůžete znehybnit v poloze, v jaké se nachází. Zároveň pod místem zranění necítíte puls, noha modrá a podobně. S narovnáváním končetiny je však třeba přestat ve chvíli, kdy zraněný člověk cítí náhlé dramatické zhoršení bolesti. Narovnáváním končetinu nenastavíte do takové polohy, ve které by měla její kost opět srůst – to nechte na lékaři. Omezíte však možnost, že by mohlo dojít k dalším zraněním svalů, nervů a cév. Taková zranění by se potom léčila hůře než samotná zlomenina.

Poznámka: S narovnáváním přestaňte i tehdy, cítíte-li odpor končetiny. Nechtěli byste přece k jedné zlomenině přidat další.

Krok 6. Potom se končetinu konečně pokuste fixovat dlahou. Může jít o turistickou hůl nebo její část, rovnou větev nebo cokoliv pevného a dlouhého, co po cestě najdete. Hůl od stanu či lyžařské hole, pumpičku na kolo nebo dokonce srolované noviny, to je úplně jedno. Nebojte se to zlomit na potřebnou délku – jakoukoliv věc můžete koupit znovu, ale kost máte jen jednu. Zvolený předmět k noze připevněte opět obvazy nebo – jste-li hůře připraveni – kusy náhradního oblečení z batohu. Na delší cesty mimo civilizaci doporučujeme sehnat si dopředu flexibilní hliníkovou dlahu.

Pod dlahu dejte nějakou vycpávku, aby na kost netlačila a neohrožovala krevní oběh v končetině, a vhodným nástrojem (popruhy z batohu, kusy oblečení, lepicí páskou, obvazem…) ji přitáhněte ke končetině. Ideální je, pokud dáte na každou stranu nohy jednu dlahu, čímž dáte končetině oporu z obou stran.

Krok 7. Pokud je stabilizovaný člověk schopný pohybu a zlomenina není příliš komplikovaná, můžete se pomalu vydat na cestu. V ideálním případě už ale v této chvíli víte, že se k vám blíží pomoc. Ať tak či onak, ještě zdaleka nemáte vyhráno – musíte pravidelně kontrolovat, zda dlaha nebo otok nezpůsobují přerušení krevního oběhu. Jestliže ano, potom je vhodné uvolnit stažení dlahy. Pokud je oběh přerušen fyziologicky, potom je dobré situaci konzultovat na tísňové lince, máte-li k ní přístup.

Fixace zlomené paže

Většina kroků při fixaci zlomené paže je obdobná jako u nohy, snad jen s tím rozdílem, že paži fixujete v poloze s ohnutým loktem. Nemáte-li k dispozici vůbec žádné možnosti ani improvizované dlahy, připevněte paži k hrudníku (u zlomené nohy můžete analogicky „připnout“ zraněnou nohu k té zdravé). Díky připnutí k hrudníku se paže nebude pohybovat a vy tak můžete relativně pohodlně a s minimalizací bolesti dojít do bezpečí.

V co nejpřirozenější poloze udržíte zraněnou paži i tím, když si do ruky vložíte něco alespoň trochu kulatého, třeba srolovanou ponožku. Což platí v případech, že si paži zlomíte v předloktí. Potom předloktí fixujte dvěma dlahami (z každé strany jednou). Dlahy by měly být delší než samotné předloktí, tj. na jedné straně přesahovat konečky prstů a na straně druhé loket.

Dlahu na paži zafixujte a co možná nejpevněji přivažte, ale i tentokrát kontrolujte, zda se i ke konečkům prstů dostane krevní oběh.

Máte-li paži zlomenou v nadloktí, můžete jako dlahu jednoduše použít trup zraněného. Nejprve paži ohněte v lokti, potom ji přivažte trojúhelníkovým šátkem nebo kusem látky za krkem a nakonec přivažte ruku nad a pod zlomeninou k trupu. Kromě toho však můžete i na nadloktí použít tzv. koaptační dlahu, která nadloktí fixuje tak, že jde z obou stran paže a pod loktem se ohne. Ideální je pro tyto případy flexibilní hliníková dlaha. V případě použití koaptační dlahy a následné fixace k hrudníku je však třeba do podpaží vecpat kus látky, například opět ponožku, aby nedocházelo k nedokrvení paže.

K nešťastným situacím v divočině prostě dochází dnes a denně a vy musíte být připraveni na to, že se něco takového stane i vám. Situaci řešte s chladnou hlavou a buďte na ni připraveni. Zejména pokud se vydáváte někam, odkud je do civilizace daleko.