Ať už plníme služební úkol nebo se pohybujeme v přírodě, měli bychom si chránit různé části těla před poraněním. Často dávají dost zabrat kolena – jenže tyto pro mobilitu zásadní klouby většinou opomíjíme. Přitom pozici vkleče občas chtě nechtě zaujmout musíme. Jenže když je v tu chvíli pod námi ostrý kámen nebo střep, není to nic moc. Zvlášť když případné utržené zranění nemáme kde ošetřit.

Podobným situacím se dá dost dobře vyvarovat. A to díky chráničům kolen. Můžete je využít preventivně, ať už je váš aktuální úkol jakýkoliv. Vlastně je využijete kdykoliv při fyzicky náročných aktivitách. Co to ale vlastně jsou chrániče kolen a jak vypadají?

Chrániče vnitřní a vnější

Chrániče na kolena jsou ochranný prvek vybavení, který dokáže alespoň částečně pohltit náraz, který by jinak musela „zpracovat“ naše kolena. V lepším případě byste to mohli odnést tupou bolestí nebo krvácejícím kolenem, v horším případě zlomeninou. Chrániče kolen rozdělujeme na vnitřní a vnější. Ty vnitřní se skládají často jen z jedné (vložka) a někdy ze dvou (plus skořepina) částí a vkládají se do speciálních kapes, zatímco ty vnější disponují vnější tvrdou vrstvou a k jejich součástem patří navíc i popruhy, kterými se upevňují v oblasti pod koleny.

Častější řešení

Častějším řešením jsou nejspíše vnější chrániče kolen, které jsou využívány nejen u příslušníků armády, ale i u některých sportovců (horolezci, skateboardisté...). Zkrátka všude tam, kde hrozí riziko, že byste si kolena mohli poranit pádem. Vnější vrstva z tvrdého, většinou plastového materiálu, brání pronikání ostrých a pevných předmětů směrem ke kolenu a minimalizuje tak pravděpodobnost jeho mechanického poškození.

Dále tu máme vložku neboli protišokovou vrstvu, která je vyrobena z měkčího materiálu typu neoprenu nebo molitanu. Protišoková vrstva pohlcuje energii vzniklou při nárazu, tak aby ji nemuselo pohlcovat vaše koleno. Opět by to totiž znamenalo možné zranění. No a nakonec jsou součástí vnějších chráničů kolen zmíněné popruhy, kterými chrániče připevníme pod koleny. Plusem vnějších chráničů je většinou lepší ochrana kloubů, minusem pak fakt, že je musíme před každou akcí nasazovat a potom zas sundávat.

Do speciálních kapes

To vnitřní chrániče kolen můžeme jednoduše nasazovat a sundávat společně s kalhotami. Ty přirozeně musejí být pro tyto účely osazeny speciálními vložnými kapsami. U většiny taktických kalhot a už i některých outdoorových však takové řešení naštěstí nalezneme. Vnitřní chrániče mají tu výhodu, že jsou více nízkoprofilové a jsou stabilnější než vnější chrániče (nekloužou), ale zase ne tak dobře pohlcují nárazy (všeobecně řečeno). Často jim chybí tvrdá vnější vrstva (skořápka), a tak sestávají prakticky výhradně z měkké vložné (protišokové) vrstvy).

Pak ale existuje druhá varianta vnitřních chráničů, které jsou osazeny i vnější tvrdou vrstvou, tedy skořápkou, a jsou tak účinnější i vůči dopadům tvrdších nárazů. Bývají však přirozeně o něco dražší.