Padáková šňůra (jinak také Paracord, padákovka nebo cord atd) je lehké nylonové lanko původně používané na padácích amerických výsadkářů během druhé světové války. Výsadkáři však našli pro paracord spoustu dalších využití pro každodenní potřeby. V současné době je používán jako univerzální lanko jak vojáky, tak civilisty. Paracord byl dokonce používán astronauty během 82. mise raketoplánu při opravě Hubbleova teleskopu.
Vnější pletená část má vysoký počet splétaných pramenů, což dává obalu paracordu poměrně hladkou texturu. Celo-nylonová konstrukce jej pak činí poměrně pružným. V závislosti na použití tak může být buď užitečným pomocníkem nebo poslední záchranou v nouzové situaci. Přes historické spojení paracordu a výsadkářů k němu měly přístup prakticky všechny americké jednotky. Používá se v téměř každé situaci, kdy je potřeba lehké a pevné šňůry. Typické použití zahrnuje připevnění různého vybavení k vozidlům nebo výstroji, dále malých nebo důležitých předmětů, které se rády samovolně ztrácí atd. Navléknutím různých korálků se z paracordu stává velice užitečná pomůcka k počítání ušlé vzdálenosti v neznámém terénu.
Vnitřní vlákna (obyčejně nazývaná jako "vnitřnosti") mohou být odstraněna, když je potřeba tenčí šňůra; například jako šicí nit na opravu vybavení nebo mohou být použity jako rybářský vlasec v nouzových situacích. Nylonový obal je často používán samostatně, příze z jádra odstraněna, když je potřeba tenčí nebo méně elastická šňůra; např. jako tkanička do bot. Konce paracordu se téměř vždy taví a zafixují, aby se zabránilo třepení vnitřních vláken.
Kromě čistě užitkové funkce lze paracord použít jako stylový doplněk - vázané nebo pletené náramky, šňůrky na krk, opasky a jiné ozdobné předměty. Ty jsou někdy vázány takovým způsobem, aby se daly snadno rozplést pro okamžité použití. Některé společnosti používají paracord ve spojení s dalším potřebným vybavením pro vytvoření krabiček poslední záchrany.
Požadavky US Military na paracord jsou rozepsány ve specifikaci MIL-C-5040H do šesti typů: I, IA, II, IIA, III, IV. Typ IA a IIA jsou složeny výhradně z obalu bez jádra. Typ III je tím nejpoužívanějším, kdy je jeho minimální nosnost stanovená na 550 liber (cca 250kg). Odtud tedy přezdívka "550 cord". Americká armáda nemá v současné době žádné konkrétní požadavky na průměr paracordu a ten v průměru obvykle měří 5/32 palce (4 mm). Jádro (také známé jako Kern) se skládá z několika pramenů a číslo je dáno typem paracordu. Každé vlákno se skládá ze dvou (civilní) nebo tří (armádní) menších nylonových a do sebe stočených vláken.
Armádní verze typ III 550 může být o něco silnější než civilní provedení z důvodu použití 3 nylonových pramenů pro vnitřní jádro, na rozdíl od 2 nylonových pramenů pro civilní verzi. Armádní provedení bude blíže 4 mm a civilní ke 3 mm tloušťky. Tloušťka se dále bude lišit i proto, že typ III používá 7, 8 nebo 9 vnitřních pramenů. Nejčastěji používané civilní provedení má v jádru 7 pramenů.
Existuje pouze několik barev, které splňují armádní požadavky: černá, písková, zelená, olivová, červená (také známá jako zdravotnická červená), oranžová (také známé jako bezpečnostní oranžová), tmavě modrá a bílá. Všechny barvy mimo výše zmíněné by měly být považovány za civilní zbarvení do chvíle, kdy jejich dodavatel může poskytnout platný armádní certifikát, který tvrdí opak. Způsob a materiály v nichž jsou vlákna barvena a zpracovávána určuje, zda může být paracord považován za armádní nebo jako samostatná barva. Díky obrovské poptávce po typu III na civilním trhu vyrábí mnoho prodejců paracord na stejném stroji a používají některé výrobní postupy pro armádní verzi.
Výrobci splňující armádní požadavky jsou povinni dát své označení do vláken. Každý výrobce by měl použít jinou barvu, která je pro něj specifická. V případě, že by došlo k poškození paracordu, lépe by se tak dohledával jeho výrobce. Typ 1A a 2A mají označené vlákno na obalu, protože neobsahují žádné vnitřní jádro. Typy 1, III, a IV budou mít jádro obsahující specifickou barvu výrobce. Každý paracord neobsahující toto označení by měl být považován za komerční provedení, pokud však dodavatel nemůže poskytnout platný armádní certifikát, který tvrdí opak.
V roce 2012 začaly někteří komerční výrobci umisťovat různé barevné nylonové vlákna do jader jejich paracordu. Bylo to z důvodu nedostatku čistě bílých vláken na trhu. Díky této skutečnosti se muselo specifické armádní značení vnitřních vláken paracordu přizpůsobit trhu.
Stejné vlastnosti paracordu, které již léta oceňují vojáci, jsou užitečné i v civilní sféře. Po druhé světové válce se paracord stal dostupným i civilistům, nejprve jako vojenské přebytky, poté jako široce dostupný maloobchodní produkt prodávaný v armyshopech a eshopech. I přesto, že se některé komerčně dostupné paracordy vyrábějí podle armádních specifikací, a jsou jako takové označeny, nemusí daný produkt přesně odpovídat armádní specifikaci svou konstrukcí, kvalitou, barvou nebo nosností. Zvláště špatné exempláře takového zpracování mohou mít podstatně méně pramenů obalu nebo jádra, jádro tvořené hromadným pramenem a né jednotlivými vlákny nebo obsahovat jiné materiály, než je nylon.
Paracord byl také od 70tých let mnohými používán pro svůj švih. Trvanlivost a všestrannost tohoto materiálu se ukázala jako přínosná pro provádění různých bičových disciplín. Vzhledem k tomu, že nylon nehnije a neplesniví, se stal známým jako ideální materiál do každého počasí. Popularita bičů vyrobených z paracordu v posledních několika desetiletích prudce stoupá.
Turisté a další outdooroví nadšenci někdy používají "náramky nebo přívěsky pro přežití", vyrobené z několika metrů paracordu, které jsou tkané do kompaktní a nositelné formy. Tyto ozdoby jsou určené k rozpletení ve chvíli, kdy je potřeba spolehlivé lanko k jakémukoli účelu - zajištění nákladu, postavení přístřešku, zastavení krvácení, výroba pastí, improvizované rybářské vybavení atd.