Tipy na doplňky pro přežití

Krásné ráno. Přesto, že je už slunce vysoko na obloze bez jediného mraku, není obzvláště dusno ani moc vedro. Dnes mám volno, tak se rozhodnu podniknout něco pro své zdravý a vášeň pro turistiku. Po krátké úvaze se rychle rozhoduji a jdu balit. Jenže co si s sebou vzít na cestu? Před našim výletem bychom si měli udělat stručný obraz o tom, kam půjdeme, na jak dlouho to bude, jaké jsou možnosti a vždy zkontrolovat počasí. To se může během letních dnů rychle otočit v bouřku, která nás nepříjemně zaskočí a občas i pěkně zavaří. Hned po základních věcech, (oblečení, batoh a podobné) přicházejí na řadu věci subjektivní, věci, které už záleží na situaci a na daném uživateli, který si je oblíbil pro jejich potenciál, nebo pro zkušenosti s nimi. Nastiňme si situaci, při které se budeme moci spolehnout jen sami na sebe.

Ocitám se v neznámé zalesněné oblasti. Mám dvě možnosti. Buď zůstanu na místě, nebo poblíž něj, vybuduji si stanoviště a budu čekat, jestli mě někdo přijde hledat, nebo se mohu vydat na vlastní pěst, zanechat vzkaz a zkusit najít civilizaci, nebo další možnosti pro záchranu. Je jedno, jak jsem se sem dostal a co vedlo ke kolapsu, který mě zde zanechal samotného. Hlavě zachovat klid, udržet si čistou hlavu a nejednat ukvapeně. Častěji umírají ti, kteří to vzdají. Nejdříve potřebuji vybrat místo pro přístřeší. Sil mám málo, proto se musím porozhlédnout po přirozených větrolamech a útočištích (jeskyně, rokle, hustější porost). Pomocí mladých pružných stromků mohu vytvořit konstrukci pro provizorní střechu úkrytu. Jak už ji vyrobím, tedy jaký bude mít tvar je jen na mě, musím zvážit povahu terénu a přítomnost stromů. Na konstrukci poté navrstvím větve s velkými listy, mech, jehličnaté větve, zkrátka to, co bude po ruce a dobře mě ochrání před větrem, deštěm a sluncem. Větve se dají lámat, stejně tak mladé stromky.

Jenže na tom necháte tolik energie, že ji budete dlouho doplňovat. Mohli bychom u sebe ale mít něco, co nám pomůže. Nůž! V základní výbavě by rozhodně neměl chybět. Možná je zbytečné jej zmiňovat, jelikož ho mnoho lidí nosí denně s sebou. Přes to si neodpustíme pár slov o nich. V dnešní době je trh doslova zahlcen různými typy nožů. Mezi nimi je i skupina nožů s pevnou čepelí, které svou konstrukcí pomáhají v přežití – Nože pro přežití. Jejich zpracování je maximálně přizpůsobeno situacím, které vás mohou potkat. Velmi důležité u těchto nožů je pevnost spojení čepele a střenek stejně jako materiál, ze kterého je nůž udělán. Příliš měkká čepel se rychle ztupí i při normální práci. Za špičkové oceli můžeme považovat například nástrojové oceli A-2, D-2, které vykazují tvrdost 58-62 HRC, což je ideální tvrdost. Nebrousí špatně a zůstane dlouho ostrá. Bohužel nože z těchto ocelí jsou velmi drahé. Za střední třídu, která nám bohatě postačí v situacích, do kterých se můžeme v ČR dostat, můžeme považovat ocel 9Cr19MoV, nebo ocel AUS-8. Nůž z těchto ocelí je velmi dobrým společníkem na našich cestách. Nože na přežití nám nabídnou mnohem víc.

Nalezneme u nich všemožné doplňky, jako je brousek (ten by měl mít každý lepší nůž na přežití), píšťalku, rozbíječ skla, nebo plochu pro zatloukání (kladivo). Jedním z takových nožů je i Gerber Ultimate Pro Bear Grylls. Když nůž nese jméno Bear Grylls, máme co dočinění s precizní prací a zaměřením na přežití. Pevná konstrukce nože s čepelí z oceli 9Cr19MoV je dostatečně tvrdá, aby odolala i horšímu zacházení a chránila nůž před korozí. Na druhém konci je nůž ukončen nerezovou hlavicí, která může sloužit, jako kladivo. Pravá survival „eufórie“ přichází teprve při prozkoumání pouzdra. Krom standardní ochrany a uložení nože je zde integrované křesadlo z ferroceria, které při silném křesnutí pomocí nože zasype troud deštěm jisker o vysoké teplotě. To nám spolu s integrovaným keramickým brouskem nabízí perfektní prvek pro náš boj o přežití. Díky tomuto nástroji se mi větve a stromky budou lépe sekat a opracovávat. Na další problém ale narážím, když potřebuji materiál svázat, nebo někam upevnit. Lýko některých stromů se skvěle používá jako spojovací materiál. Opět se ale jeho hledáním a výrobou budeme zdržovat, přijdeme o drahocenný čas a energii. Naštěstí se v posledních pár letech dostává na povrch trend, který je stejně účelný, jako vkusný. Mluvíme zde o paracordových náramcích.

Jak sám název napovídá, jsou to náramky z paracordových šňůr. Ty jsou určitým stylem spleteny do formy náramku. Záleží na druhu a počtu vrstev úpletu, ale po rozmotání náramku dostaneme 3-6 metrů pevné šňůry. Každá tato šňůra má vnitřní výplet, který se skládá ze šesti až devíti malých, ale velmi pevných vláken. Když to spočítáme, tak z jednoho takového náramku dostaneme 27-54 metrů provázku. Pomocí něho můžeme postavit provizorní přístřeší, vyrobit luk, přivázat jídlo do korun stromů. Firma Pentagon pro nás připravila jeden takový náramek s označením Survival 2.0. Je upleten ze 4,8 metru devíti vláknového paracordu, po rozmotání tedy získáváme 43 metrů provázků. Náramek je univerzální, jeho zapínání na železnou sponu se třemi polohami tak umožňuje změnit jeho délku a přizpůsobit ji ruce. S tímto náramkem budete mít mnoho metrů provázku vždy na ruce, tedy i po ruce. Výrobu přístřeší jsem zvládl. Toto útočiště bude nyní mým největším benefitem při přežívání. Začínám s průzkumem okolí. V dálce mě zaujal systém skal, který by mohl fungovat jako dobrý orientační bod. Pro průzkum si volím malé okruhy, které stále zvětšuji. Čím více budu znát své okolí, tím více budu schopen v daném perimetru fungovat. Zásoby se tenčí, primárním úkolem bude nyní najít vodu.

Nemusí to být vždy až tak snadné. Existuje několik technik, které jsou bohužel subjektivní k prostředí. Zvířata chodí ráno pít, mohu je s rozbřeskem pozorovat, ale tolik času nemám. Do údolí a kamenných roklí se stahuje voda, tam se dá kopat. Při svém průzkumu jsem narazil na pár tůní. Tato voda může být pro člověka velmi nebezpečná, až smrtelná. Dá se zkonstruovat jednoduchý gravitační filtr. Buď úrovňový, nebo jednorázový, kdy do různých vrstev nahromadíme vysušený písek, nebo dřevěné uhlí z ohniště. Vodu pak necháme samovolně protékat, čímž se vyčistí od drobných organismů, nečistot apod. Takovou vodu musím ale stejně převařit. Prioritou je tedy nalezení menšího potoku s tekoucí vodou, přítomnost ryb dokazuje čistotu vody. Bohužel ale ani všechny dostupné typy, jak poznat čistou vodu nám nezaručí 100% výsledek. I tak se můžeme nakazit a zemřít. Měl jsem štěstí, po pár hodinách průzkumu narážím na potok menší šířky, který je dostatečně čistý pro pití vody. Při průzkumu proti proudu, abych se ujistil, že v toku neleží mrtvé zvíře nebo jiná možnost znečištění, jsem narazil na pár ryb, pro které se vrátím příště. Teď musím nabrat vodu a doplnit zásoby. Mám u sebe tablety na čištění vody. Ty se vhodí do určitého množství vody a zlikvidují vše, co by nám mohlo uškodit. Je to už ale trochu zastaralá forma, proto s sebou mám i mnohem používanější pomůcku - vodní filtr. V dnešní době rozeznáváme dva hlavní druhy - gravitační a tlakové. U gravitačního filtru se naplní nádobka vodou. Ta pak stéká skrz jádro filtru, kde se tak dlouho zbavuje nečistot, až nakonec vyteče čistá voda. U tlakových je princip stejný, jen se do filtru voda vhání tlakem pumpy. Každý filtr má určitý počet litrů vody, které dokáže přefiltrovat. Velmi zajímavým exemplářem v tomto oboru je Třístupňový přenosný filtr Katadyn MyBottle. Prakticky je to láhev o obsahu 600 ml s integrovaným vyjímatelným filtrem uvnitř. Ten dokáže přefiltrovat až 100 litrů vody (záleží na stavu zdrojové vody). Použití je velmi jednoduché, pouze nalijete vodu například z řeky do láhve, láhev uzavřeme, otočíme dnem vzhůru, mírně stlačíme a můžeme pít přímo z pítka. Velkou výhodou tohoto filtru je, že likviduje také viry. Bez vody nevydržíme ani dva dny, proto je potřeba být připraven. Doplnil jsem tedy zásoby vody, jako rezervní nádoba mi posloužil nelubrikovaný silnější kondom, do kterého se i 1,5 litru vejde.

Přímou cestou k mému útočišti je to půl hodiny cesty, nemusím jej tedy posouvat k vodnímu zdroji, tato vzdálenost je dostačující. Při cestě zpět si všímám větších stop, které jsou dobře znatelné. Od pohledu je jasné, že se jedná o větší šelmu. Co jsem si myslel? Sám tu očividně nejsem. Musím se tedy nějak chránit. Jídlo a ulovené ryby mohu schovat do korun stromů, nebo je v neprodyšném obalu zahrabat, či ponořit do vody. Mě samotného v noci nejlépe ochrání oheň, ať už před zvěří, nebo zimou. Sesbíral jsem suché větve a našel vhodný troud pro podpal. Opět existuje mnoho způsobů, jak rozdělat oheň bez zápalek, nebo zapalovače. Tak jako tak budu potřebovat palivo (dřevo) a něco na podpal (troud, lihové tablety…). Samotné rozdělání je pak už jen otázkou zkušeností, nebo zručnosti. Mohu křesat o sebe křemeny, nebo zvolit nějakou třecí metodu, například ohnivý pluh, nebo luk a svidřík. Tyto metody jsou velmi zdlouhavé. Položme si tedy otázku – nejde to i snadněji? Ano jde. Stačí mít ve výbavě například zapalovač, který může dojít, nebo se rozbít, nebo sirky, které mohou zvlhnout, nebo se polámat. Velmi schůdnou volbou je křesadlo. Skládá se ze dvou částí. Tyčinky z materiálu, jakým je například ferrocerium, které vydává velmi žhavé a velké jiskry, a křesadla v podobě pevného plíšku. Praxe poté vypadá tak, že si připravíme troud, namíříme na něj z malé vzdálenosti tyčinku a křesneme. Sprška jisker o vysoké teplotě zažehne i navlhlý troud. V okamžiku, kdy se objeví první známky hoření je třeba troud vzít, dát si ho do polo uzavřených dlaní a jemně jej rozfoukat. Hořící troud vložíme do připraveného drobného dříví. Volba takového křesadla není vcelku žádná věda. Na našich stránkách naleznete hned několik možností od několika firme. Jedním z nich je i křesadlo Gerber Bear Grylls Fire Starter. Zmiňujeme ho hlavně kvůli jeho vodotěsné konstrukci. Ta je tvořena válcovitým uzavíracím pouzdrem. Po otočení oba konce povolí, v jednom je ferrociriová tyčinka a v druhém křesadlo. Toto pouzdro nabízí i dostatečně dost místa pro vložení troudu, který díky vodotěsnosti pouzdra nenavlhne a bude tak troud připraven k okamžitému použití. Oheň hoří, což mi dodává určitý pocit bezpečí. Po dobu dalších pár dnů se budu snažit zorientovat a dát o sobě vědět. Vyskládaný nápis SOS spolu s připravenou velkou hranicí dřeva pro vizuální signalizaci by měl prozatím stačit. Kdo ví, na co narazím při průzkumu, snad budu mít štěstí a dostanu se odsud co nejdříve. Přeci jen vědí, že se pohřešuji a věcí i kam jsem šel, nebo kde byl poslední kontakt se mnou.

Jak je vidět, tak připravenost opravdu zachraňuje životy. Nemusíme s sebou tahat hned obrovský batoh plný vybavení, které budeme třeba jednou používat. Můžeme si sestavit drobou KPZ (Krabička Poslední Záchrany), kde bude například lupa, sirky, malý nožík, šitíčko, háček na ryby a vlasec. Zkrátka vše, co uznáte za vhodné a o čem vás přesvědčili zkušenosti. Pokud je nemáte, tak vám rádi prostřednictvím našeho obchodu nabídneme již hotové KPZtky, ve kterých je vše, co byste mohli potřebovat. Na jejich obsahu pracovali lidé, kteří vědí, co to boj o přežití je. Například v KPZtce Ultimate Kit Gerber Bear Grylls naleznete šestnáct komponentů (jedním z nich jsou multifunkční kleště, nebo drátová pila, píšťalka), které jsou umístěny v nepromokavém pytlíku. Budete tak mít s sebou v batohu takovou malou, velkou naději. Neměli bychom podceňovat ani jednodenní výlet a mít s sebou vždy dostatek věcí, které možná překážejí, ale zachrání nám život. Absence nože, lékárničky, nebo vody (filtru) nám může velmi zkomplikovat i dvouhodinový výlet v lese, který se může po nešťastném pádu, nebo setkání se zvěří zvrtnout v něco horšího, než rekreační procházku. Buďte tedy připraveni a pamatujte, že Zůstat připraven = zůstat naživu.