Základy přežití v džungli

Džungle je velmi specifické prostředí, které dokonale prověří vaše schopnosti. Extrémní vlhkost, šero, ztížená orientace, hluk a všudypřítomné nástrahy v podobě nebezpečných zvířat, hmyzu, neprostupné vegetace a terénních nerovností. Ale taky neopakovatelná krása a pocit, že jsme na světě sami. Přečtěte si několik základních tipů, jak v tomto prostředí přežít.

Příběh se šťastným koncem o čtyřech statečných dětech, které po letecké havárii dokázaly přežít 40 dní v kolumbijské džungli, unikl asi málokomu. Co jim zachránilo život? Kromě obrovské dávky štěstí hlavně to, že jim jejich babička odmala vštěpovala survivalové dovednosti a perfektní znalost prostředí. A přesto, že většina z nás moudrou indiánskou babičku bohužel nemá, stále máme možnosti, jak se o přežití v džungli ledacos dozvědět. Jednou se tyto znalosti můžou na cestách hodit, nebo dokonce zachránit život. A není ani nutné hned absolvovat letecké havárie nebo se ztrácet své expediční skupině někde v hlubinách pralesa…

1. Nepodceňujte přípravu

Ať už se do džungle vydáte v rámci survivalového kurzu, expedice, s cestovkou nebo jakkoli jinak, dejte si záležet na teoretické přípravě. Nastudujte místní flóru a faunu – seznamte se s jedovatými a nebezpečnými rostlinami a živočichy, ale také s tím, co by se dalo využít k jídlu. Poraďte se se zkušenějšími. Sdílejte svůj itinerář. Detailně si projděte mapu a důležité orientační body. Zjistěte možná rizika a jak na ně reagovat. Znalost bezpečnostní situace, permity a očkování jsou samozřejmostí.

Dalším klíčovým faktorem je fyzická a psychická odolnost. Samotný pohyb v džungli je fyzicky náročný a vyčerpávající. Váš organizmus se bude muset vypořádat s vysokou teplotou a vlhkostí, každé poranění může vést k vážné infekci. Spánek díky hluku a stresu nebude kvalitní.

Únava, dehydratace, hlad a stálé nebezpečí se podepíše i na vaší psychice. Schopnost zachovat klid, přijmout zodpovědnost za svůj život a rozhodovat se v náročných situacích vám může zachránit život. Jak řekl legendární Pavol Barabáš v rozhovoru na téma slaňování nejvyššího vodopádu světa, Salto Angel, který leží v neprostupné venezuelské džungli:

„Musíte být neustálí optimisti.“

- Pavol Barabáš, cestovatel, dobrodruh a režisér dokumentárních filmů

Jaké s sebou ponesete vybavení, je na vás. Počítejte s tím, že v džungli okamžitě promoknete a mokří zůstanete. Outdoorové oblečení vás tedy nezachrání. Je tu ale pár základních věcí, které se vám budou hodit:

• Kompas

• Kit pro rozdělávání ohně (voděodolný)

• Filtr na vodu + nádoba

• Pudr na nohy proti plísním

• Mačeta

• Háček a vlasec na lovení ryb

• Hamaka + lehký spacák

• Repelent

• Lékárnička

TIP: Říká se, že nejlépe se aklimatizujete, když se před samotnou výpravou do džungle ubytujete v nějakém levném místním hotelu. Dává to smysl. V hotelu s klimatizací si na extrémní podmínky nenavyknete…

2. Plán a priority

Ocitli jste se v situaci, kdy se v džungli budete muset spolehnout sami na sebe? Jste na expedici, začal výcvik v přežití, nebo jste se nedej bože ztratili své skupině? Ze všeho nejdříve je potřeba se zklidnit, objektivně vyhodnotit situaci a udělat plán. Každé rozhodnutí je nyní zásadní.

Určete si priority:

• Najít pitnou vodu.

• Postavit si přístřešek před setměním.

• Vytvořit si zbraň na sebeobranu a nástroj na práci.

• Najít zdroj jídla.

• Naplánovat směr postupu.

„Neúspěšná expedice nastane během okamžiku – stane se úraz, nehoda, a velmi rychle se ocitnete v situaci, ze které se nemusíte dostat. Dobrá expedice je až tehdy, když to všechno dobře skončí, vy přijedete domů a nic se nepokazí.“

- Petr Horký, polárník a režisér

3. Získávání vody

Dostupnost pitné vody je pro přežití zásadní, obzvlášť v extrémních podmínkách a nadměrném vypětí. Sehnat zdroj pitné vody a vymyslet způsob, jak ji vyčistit a uchovat, je priorita číslo jedna.

Dobrým zdrojem vody v deštném pralese je logicky… déšť. Kapky deště se dobře drží na velkých listech. Můžete tak vodu sbírat přímo do nádoby. Ujistěte se ale, že se nejedná o jedovaté rostliny (protože jste nepodcenili samostudium) a na listech, ze kterých se chystáte sebrat vodu, není např. jedovatý hmyz nebo jiní nebezpeční živočichové.

Vodu můžete nasbírat i do plachty, kterou napnete mezi stromy a uprostřed zatížíte kamenem, kolem kterého se postupně nashromáždí voda. Další možností je využití jevu vypařování rostlin – kolem konce zelené větve pevně uvážete nepromokavý pytlík, voda se v něm postupně vysráží. Znovu se ale ujistěte, že se nejedná o jedovatou rostlinu a nesedí na ní něco jedovatého!

Pokud narazíte na vodní tok – řeky, potůčky a prameny, bude důležité vodu dobře převařit nebo přefiltrovat kvůli výskytu nebezpečných parazitů.

Na listech rostlin deštného pralesa se drží kapky vody. Získání vody je priorita číslo jedna.

Jaké jsou alternativní zdroje pitné vody v české přírodě?

4. Spaní v džungli

S klidným a nerušeným spánkem se počítat nedá. Džungle v noci ožívá. Probouzí se predátoři (včetně jaguára), hadi, úřadují hlodavci a bodavý hmyz a ti všichni na vás budou mít zálusk. Jste na jejich území. Do toho neustále prší a citelně se ochladí. Částečně vám pomůže oheň a kvalitní repelent. I tak vás nejspíš čeká dlouhá noc s přerušovaným spánkem.

Spát přímo na zemi nebo na karimatce tedy není dobrý nápad. Ideálním řešením je repelentem napuštěná hamaka s moskytiérou, nad ní zavěšený tarp nebo celta proti dešti. K tomu lehký spacák. Pokud ale tento luxus nemáte a budete si stavět vlastní přístřešek, postavte si vyvýšené lůžko.

Dejte si záležet na výběru místa pro přenocování, celý prostor důkladně zkontrolujte a v rámci možností vyčistěte. Kolem svého tábořiště si vybudujte zábrany. Pokud je vás více, rozdělte si hlídky v pravidelných časových úsecích.

Kdykoliv si vyzujete boty nebo si budete chtít cokoliv obléknout či převléknout, pokaždé důkladně zkontrolujte, že se vám v botě nebo oblečení neusadil nějaký drobný návštěvník, který by vám mohl pořádně zavařit.

V noci džungle ožívá a na lov vyráží malí i velcí predátoři. Mezi nimi např. i jaguár.

5. Jak získat jídlo?

Díky bohaté flóře a fauně je v džungli dostatek zdrojů jídla. Držte se rostlin, které znáte, jako jsou např. palmy, banány, kokosy (skořápku využijete), bambus nebo další známé druhy ovoce. Pokud si nejste jistí, jestli je daná rostlina jedlá, neriskujte.

Protože pohyb je ve složitém terénu extrémně náročný, neplýtvejte energii na lovení. Místo toho se pokuste vysledovat trasy zvířat a nastražte pasti, efektivní jsou např. padací.

Dalším zdrojem proteinů jsou ryby. Způsoby chytání ryb se liší podle toho, jaké druhy v daném regionu žijí, univerzálním způsobem je ale lov pomocí kopí, které může být na konci rozeklané do několika ostrých bodců

Neztrácejte pozornost. Všímejte si drobných živočichů. Na fotce vidíte jedovatou pralesničku harlekýn.

6. Orientace a pohyb v džungli

Orientace v džungli je náročnější, než by člověk čekal. Evropanovi může chvíli trvat, než si jeho oko zvykne rozlišovat detaily a přestane vnímat jen jednolitou zeleň. Jestliže se nepohybujete po stezce, bude pohyb neprostupnou vegetací plnou překážek extrémně náročný a vysilující. Počítejte proto s výrazně pomalejším tempem, kdy vám zdolání jednoho kilometru může zabrat i několik hodin.

Pohybujte se v jednom určeném směru a vždy si určete viditelný bod, ke kterému budete směřovat. Díky ztížené orientaci a nedostatku orientačních bodů kontrolujte azimut každých několik metrů. Choďte ve dne, v noci se snažte spát. Najděte vhodnou větev, kterou použijete nejen jako podporu při pohybu v terénu, ale také k odhrnování vegetace – nedělejte to holýma rukama.

Hustá vegetace a složitý terén ztěžuje pohyb i orientaci v džungli.

Pokud jste se ztratili svojí skupině, snažte se vrátit podle orientačních bodů na známé místo. Hledejte stopy, které jste po sobě při průchodu džunglí zanechali, jako např. polámané větve, průseky nebo stopy v blátě. Křičte v případě, že je skupina blízko. I tak ale může být v džungli obtížné rozpoznat, odkud zvuk jde.

Jestliže jste měli tu smůlu, že jste v džungli ztroskotali, zůstaňte na místě. Na cestu se vydejte v případě nebezpečí nebo když jste přesvědčeni, že pomoc nedorazí (i tak ale nechte na místě poznámku se směrem, kterým jste se vydali). Pokuste se zorientovat – viděli jste z výšky nějaké orientační body, vodní tok nebo známky civilizace? Na které straně stálo slunce?

Vodní tok vám kromě zásoby vody dává určitou šanci, že najdete známky civilizace. Pokud objevíte potok, vydejte se po proudu, později se bude vlévat do řeky. Čím širší řeka, tím větší naděje, že na jejím břehu objevíte civilizaci. Jak ho ale najít? Máte šanci ho najít, když půjdete z kopce a mohou vás k němu dovést i stopy zvířat, které se chodí napít.

Jestliže objevíte otevřený prostor, pokuste se vytvořit jasné a ze vzduchu viditelné známky vaší přítomnosti, např. pomocí ohně nebo reflexního panelu.

Tip na závěr: staňte se „indiánskou babičkou“!

Pamatujete si na indiánskou babičku, kterou jsme zmínili na začátku článku? Buďte jako ona. Učte se respektovat a znát přírodu, kterou máte kolem sebe. Zdokonalujte se v základních dovednostech týkajících se pobytu v přírodě a přežití. Nejde jen o to, že se vám to jednou může hodit, ale naučíte se přírodě okolo sebe i více rozumět. Budete její součástí, ne jen obyčejný turista, který seběhne z vyznačeného chodníčku jedině v případě urgentní potřeby...

A pokud máte děti, respekt k přírodě a důležité dovednosti jim předávejte. Učte se společně. Má to velký smysl. Vyznat se v betonové nebo digitální džungli je fajn. K čemu to ale je, když nevíme nic o „džungli“, kterou máme za domem?