Alternativní zdroje pitné vody v přírodě

Voda je nejdůležitější věc, kterou vaše tělo potřebuje. Můžete bez ní vydržet až tři dny, negativní účinky dehydratace však pocítíte za méně než jeden. Dehydratace je stav, kdy tělo díky zvýšené okolní teplotě, nebo fyzickém výkonu ztrácí zásoby vody. Ať už jen to pocením, dýcháním, nebo močením, je třeba tyto tekutiny pravidelně doplňovat. V případě, že jejich přísun není zajištěn v dostatečném množství, hrozí další komplikace. Pociťujete sucho v ústech, hůře se Vám polyká a jste malátní. V konečném důsledku pak můžete mít problémy s dýcháním, křeče a fatální selhání organismu. Při plánování každé túry je proto dobré si uvědomit, kolik vody je nutné si s sebou vzít, abyste se do podobných problémů nedostali. Kde ale najít zdroje vody v přírodě, pokud se dostanete do svízelné situace?

Řeky a potoky

Tekoucí voda je nejlepším vodním zdrojem kdekoli na světě. Díky proudění je v ní podstatně méně mikroorganismů než ve stojaté tůni nebo louži. V horách a podhůří se místo, kde může být potok nebo říčka, hledá poměrně snadno. Stačí sledovat terénní zářezy v krajině nebo se dostat na nejnižší bod údolí. V nížinách často zdroj vody prozradí bujnější vegetace, vzrostlejší stromy apod. Přestože se taková voda může jevit jako čistá, je lepší řídit se určitými pravidly a vodu raději před požitím upravit. Ano, mnoho z nás již pilo křišťálově čistou vodu z potoka v Alpách nebo Malé Fatře bez následků, že? Ale kdo ví, zda kousek proti proudu neležel v potoce měsíc mrtvý kamzík, nebo nevykonávalo potřebu stádo krav. I na to se dá připravit. Stačí mít s sebou některý z cestovních filtrů Sawyer, který jednoduše našroubujete na PET láhev s nabranou vodou a můžete jí pít bez obav z mikroorganismů. Pokud máte dostatek času, můžete vodu upravit tím nejjednodušším způsobem: převařením.

Cestovní filtr Sawyer Mini umožňuje získávat pitnou vodu, kdekoli v přírodě

Rybníky, tůně, kaluže

I tyto vodní zdroje vás mohou zachránit před dehydratací. Při úpravě vody je však třeba postupovat obezřetněji. Stojatá voda bývá koktejlem nečistot, bakterií a dalších mikroorganismů, které určitě pít nechcete. Pokud je v ní mnoho pevných částeček, bláta, sinic apod., je lepší jí nejdříve přefiltrovat přes čistý kapesník nebo jinou jemnou látku. Teprve potom přistoupíte k důkladnější filtraci např. keramickým filtrem, nebo jejímu převaření. Nutno dodat, že i když hnědozelenou rybniční vodu filtrem přeměníte v průzračnou tekutinu bez bakterií, neodstraníte z ní pachuť rybiny nebo bahna. V případě, že nemáte k dispozici ruční filtr, ani možnost převaření, je dobré vodu desinfikovat chemicky, např. tabletami Katadyn.

Zdrojů stojaté vody bývá dostatek. Není ale bezpečná pro okamžité pití.

Podzemní zdroje

Získat vodu z podzemních zdrojů nevyhnutelně neznamená kopat holýma rukama několikametrovou studnu. Všímejte si okolního prostředí a pokud se ocitnete v terénní prohlubni, nebo na blátivém místě, pravděpodobně tam najdete i podzemní vodu. Vše, co musíte udělat, je vyhloubit díru cca. 1 metr hlubokou a čekat až se vynoří voda. Spodní průsakovou část je dobré obložit plochými kameny, což pomůže snížit množství rozvířeného sedimentu. Nashromážděnou vodu můžete vybírat hrnečkem, nebo jí nechte vsáknout do kusu látky, vyždímejte do cestovní lahve a připravte k další filtraci.

Dešťová voda, led, sníh

Pokud jste v hydratační krizi a začne hustě pršet, jste zachráněni! Dešťová voda je bakteriologicky čistá, má většinou jen mírně kyselejší pH. Chce to jen trochu cviku při jejím shromažďování. Dobře nasměrovaný stanový dílec, celta, pláštěnka mohou naplnit lahev, ešus, nebo jinou nádobu během pár minut. A pokud nemáte zrovna nic jiného po ruce, můžete rozprostřít v dešti části čistého oblečení a vodu z nich poté vyždímat. Získávání vody ze sněhu je oproti tomu poměrně snadné. Jediným problémem je dostat sníh do tekutého stavu. Není ale nejlepší nápad naplnit si jím plnou pusu a čekat až se rozpustí. Je to dokonce nebezpečné, protože tím snižujete teplotu vašeho těla a v konečném důsledku můžete dehydrataci paradoxně ještě zhoršit. Daleko jednodušší je naplnit sněhem PET lahev a nechat jej rozehřát tělesným teplem, například pod bundou. Pokud vyrábíte pitnou vodu rozpouštěním sněhu v ešusu na vařiči, vezměte na vědomí, že chcete-li získat 1 l vody, budete muset rozpustit i 10x více sněhu. Horolezci o tom vědí své. Máte-li na výběr, vybírejte pouze čistý sníh, po odhrnutí svrchní vrstvy, na které mohou být řasy, popílek a další nečistoty. A pamatujte, už naše babičky nás učily pravidlo: žlutý sníh se nejí…

Rosa

Získávání vody z rosy je pravděpodobně jedním z nejsnadnějších způsobů, jak se dostat k bezpečné pitné vodě. Nejlepší čas na sběr je brzy ráno. Jednoduše si kolem nohou omotejte hadřík, nebo šátek a projděte se v husté vegetaci nebo vysoké trávě. Během několika minut nasbíráte do látky pár doušků vody. Vše, co poté musíte udělat, je poté vyždímat drahocennou tekutinu do láhve.

Brzké ráno je nejlepší čas pro sběr rosy.

Dužnaté rostliny a plody

Alternativním zdrojem tekutin jsou i různé plody rostlin. V tropických krajích jsou to oblíbené kokosy, citrusy a jiné dužnaté plody. V našich končinách vám dodají tekutiny i jablka, hrušky a další ovoce. Málokdo také ví, že v dutých stoncích invazivní rostliny křídlatky japonské, rostoucí hojně i u nás, lze po odseknutí nalézt také trochu vody.

Voda ze stromů?

Jednoduchou metodou je získávání tekutin ze stromů. V tomto ohledu vyniká hlavně bříza. Sběr březové mízy je snadný. Nožem, nebo vývrtkou uděláte do kůry stromu cca. 2 cm hlubokou díru, do které vsunete brčko, trubičku, případně klacík. Po chvíli začne odkapávat míza do připravené nádoby a vy se mezitím můžete věnovat třeba rozdělávání ohně. Jednoduchým způsobem se tak dá po pár hodinách získat i několik litrů nasládlé tekutiny, kterou můžete bez úprav pít. Kromě toho, že s ní uhasíte žízeň, obsahuje i vitamín C, železo, minerály, saponin a další tělu prospěšné látky. Nejlepší dobou na sběr březové mízy je časné jaro, kdy jí strom z kořenů rozvádí do pupenů a listů.

 Březová míza je jedním z nejsnáze dostupných zdrojů tekutin

Mořská voda

Přestože této vody je v přímořských státech dostatek, není jednoduché z ní pitnou vodu získat. Technologie na odsolování jsou poměrně složité a energeticky náročné. A v případě, že chcete získat tímto způsobem vodu jako jednotlivec v divočině, nemáte moc věcí na výběr. Poměrně jednoduše, i když zdlouhavě lze vyrobit poživatelnou vodu odparem mořské vody. Sesbírané kapičky páry jsou již ochuzeny o ionty soli a můžete je použít pro doplnění vodního deficitu.

Pár slov závěrem…

I při pobytu ve zdánlivě nehostinné přírodě existuje několik způsobů, jak získat pitnou vodu. Je však rozumné předcházet případným problémům s pitným režimem a dopředu si před túrou, podle její délky a počasí, připravit vody dostatek. Pokud víte, že cestou potkáte přírodní zdroje, vezměte si s sebou cestovní filtr, nebo chemické tablety na čištění vody a předejdete tak krizovým situacím. Pro výpravy po České republice se dají na portálu mapy.cz a estudanky.eu najít zakreslené studánky s informacemi o kvalitě jejich vody a vydatnosti pramene.