Pro práci bychom neměli používat klasické oblečení, které jsme zvyklí nosit každý den. Proč? V první řadě, není pro práci určené, neposkytuje takovou ochranu a samo o sobě toho v tomto ohledu moc nevydrží. V ideálním případě ho můžeme nahradit adekvátním oblečením, tedy oblečením pracovním. Mezi nějž patří i dobrá a kvalitní pracovní bunda, kterou si v následujících řádcích trochu představíme.
Pracovní oblečení by mělo mít hned několik plusů, které při práci využijeme. Především je to pohodlný střih. Ten si můžeme představit každý jinak, jelikož máme jiné preference a požadavky. První, co budeme vybírat, je teplotní komfort pracovní bundy, tedy jestli potřebujeme zimní pracovní bundu, podzimní pracovní bundu nebo letní pracovní bundu. S tím jdou ruku v ruce i nároky na voděodolnost a prodyšnost. Můžeme mít těžkou zimní bundu, která bude dobře zateplená a nepromokavá nebo lehkou letní, vzdušnou a pohodlnou. Jak je vidět, existuje mnoho druhů, které nám jsou k dispozici. Avšak vždy by měly mít určité prvky, které jistě oceníme (a to nejen při práci).
Jak jsme již zmínili, je velmi důležitý náš osobní komfort. Ten zaručuje také střih, který můžeme výběrem ovlivnit. Pro práci budeme potřebovat určitou volnost pohybu. Pracovní bunda by tedy neměla táhnout při běžných pohybech, ale ani při těch nestandardních. Konce rukávů se nesmějí plést do pracovního pole rukou, což se dá omezit jak jejich délkou, tak i zakončením gumou nebo stahovacím páskem.
Délka samotné pracovní bundy je kapitola sama o sobě. U zimní bundy bychom vyžadovali delší střih, který bude izolovat tělesné teplo. Bohužel může tento střih omezovat v pohybu – záleží, pro jakou práci budeme bundu používat. Delší střih také zamezuje přístupu do kapes a k opasku, čímž se dostáváme k zapínání. Ideální je zip, to asi nemusíme zmiňovat. Avšak dvoucestný zip může usnadnit vyndávání věcí z kapes nebo od opasku. Zip by měl být opatřen légou, která ho chrání před větrem a prosáknutím. Na bocích bund se často vyskytují korekční pásky, kterými můžeme pracovní bundu stáhnout v pase nebo na bocích. Tím si můžeme bundu lépe uzpůsobit své postavě a zároveň ji uzavřít, aby pod ní nefoukalo.
K práci budeme potřebovat mnoho vybavení, které potřebuje svůj prostor. Jistě budete souhlasit, že se dnes prakticky nevyskytují zaměstnání, při nichž bychom nepotřebovali občas nějaký ten multi-tool či nůž typu „švýcarák“.
Je prakticky jedno, jestli jsme opraváři vzduchotechnik nebo servisní technici, vždy budeme potřebovat dostatek kapes pro veškeré vybavení. Tyto kapsy musí být dobře dostupné a patřičně zajištěné. Tímto zajištěním může být zip nebo klopa uzamykatelná na cvoky či suchý zip. Sami nejlépe víme, kolik potřebujeme jednotlivého vybavení, podle toho volme i počet a rozmístění kapes.
Výběr se bude týkat i samotného materiálu. Práce je bohužel náročná na mechanické poškození. Materiál by tedy měl být pevný a splňovat naše požadavky na voděodolnost a prodyšnost. Často se setkáváme se 100% polyesterem/PVC, ani jeho kombinace s bavlnou není ojedinělá. Stejně tak máme i softshellové pracovní bundy nebo Gore-Texové®, ale jejich cena bývá poměrně dost vysoká. Hlídejme si i dobré prošívání nebo lepení a zesílené oblasti jakými jsou například lokty, či ramena. Výběr bude vždy probíhat podle nároků naší práce. Jsme-li často vystavování dešti a zimě, můžeme si koupit softshellovou bundu. Na druhou stranu pro práci v teple ji potřebovat nebudeme.
Když přijde na výběr pracovní bundy, pak jen málo pojmů je podobně matoucích jako „Hardshell“ a „Softshell“. Když o něm lidé slyší, myslí si, že je to právě taková látka, co je naznačeno a řečeno jejím jménem:
V širším kontextu je to zcela bezpochyby pravda, ale moderní technologie postupují v této branži natolik rychle, že se prolínají u různých materiálů v jednotlivých hlediscích: tak třeba, máme na trhu pracovní bundy, jenž jsou na pocit i v ruce softshellové, ale přesto jsou i odolné proti vodě. Nemluvě o tom faktu, že dnes máme produkty, jenž v sobě kříží výhody jak hardshellu, tak softshellu.
A připomínáme opět, že co se týče aktuálního trhu, tak neexistuje žádný standard, ani předpis, jenž by výrobci nařizoval „Takto vypadá a z tohoto se skládá hardshell“ a to samé i pro softshell. Tyto pojmy se staly součástí moderní oděvní branže a jejího slovníku asi tak před deseti lety, jelikož právě tehdy se na trhu začaly objevovat první látky, jenž byly měkké, roztažitelné a přesto se úspěšně porvaly i s vodou a větrem aniž by byly kompletně voděodolné.
Technicky vzato, jakýkoliv hardshell je vlastně sendvič – Všeobecně řečeno využívají porézních vodoodpudivých, ale prodyšných, membrán. Tuto funkčnost zajišťuje jejich střední část, která drží déšť a srážky od těla, ale přesto je prodyšná. Jednoznačně nejznámější z těchto membrán je GORE-TEX®, jenž je z materiálu PTFE (membrány se ale dají samozřejmě konstruovat i z řady jiných moderních syntetických materiálů). Důležitá věc tu ale je, že membrána je to, co dělá hardshell nepromokavý a přesto prodyšný.
Membrána jako taková je to velmi tenká a elastická. Nedá se ale použít pro bundu nebo kalhoty jen tak samostatně, ale musí se nanést zespoda na látku, kterou pak učiní nepromokavou. A poté, aby byla dosažena skutečně 100% nepromokavost, se použije ještě na všechny švy nějaká forma materiálu, co jej taktéž izolují. Je jedno, zda tato látka bude zvenčí tvrdší nebo měkká, výsledek je ten stejný – vodoodpudivá skořápka.
No a nakonec se u hardshellu použijí ještě další membrány, jenž drží jednotlivé vrstvy pohromadě. Další vrstva zase může chránit dvě jiné od toho, aby se předčasně neprodřely zevnitř o tělo atd. A když se to vše dá dohromady, uživatel má pak ve finále pocit, že má před sebou jen jeden jediný kus látky.
Moderní hardshelly bývají zvenčí od výrobce také pokrývány tzv. DWR materiály (Durable Water Repelent aneb „Vytrvalá ochrana proti vodě“). DWR slouží k tomu, aby se voda ani nestačila do materiálu vsáknout, ale stahuje ji pryč. DWR tedy není vodoodpudivá látka v akci, ale spíše první chytré kolo ochrany před deštěm. Membrána je to, co je skutečně a trvale vodoodpudivá.
Mimochodem, DWR krytí se dá opětovně aplikovat, když máte pocit, že ztrácí sílu.
V kontrastu s hardshelly jsou považovány za látky s měkčími vlákny, často s mechanickým strečem, jenž poskytuje dobrou protekci před počasím často jen kvalitou látky samotné a ne membrány. A stejně jako hardshelly mívají na sobě DWR.
Moderní softshelly mají mnohem větší odolnost na počasí, nežli běžná fleecovina a další porézní materiály. A ve studeném, suchém počasí jsou obvykle vše, co potřebujete ke své ochraně (speciálně to platí tehdy, když jste aktivní a pohybujete se, takže generujete tělesné teplo). Pozor ale, v dešti nejsou cele vododěodolné.
Je to zkrátka stejný kompromis jako u jiných věcí: tradiční softshelly jsou radikálně prodyšnější než hardshelly s membránou. V běžné situaci bez deště jsou tedy softshelly vše, co potřebujete. Nosit stále hardshell totiž nelze, popřípadě je to dosti nepohodlné (třeba takový GORE-TEX® k překvapení mnoha lidí sám nehřeje!), jelikož pak se velmi vevnitř potíte.
A nyní se tato hranice stane ještě méně patrnou. Již totiž existují dokonce i moderní vlákna, co kombinují vlastnosti softshellu i hardshellu do jednoho. Pak třeba tedy vaše nová pracovní bunda může mít velmi měkký vnějšek a přesto i efektivní s vodou bojující vnitřek, možná se časem rozšíří nějaký podobný název? Že by něco jako „hybridshell“?