Kam za největšími mrazy v ČR?

Zima je krásná, i když to spousta lidí tak úplně nedocení a chladné počasí spíš protrpí. Existují ovšem jedinci, kteří se nebojí výzev a mrazy vyhledávají. Podívejme se, kde v ČR hledat největší mrazy, a to i v dnešní době, kdy se na většině území naší země pohybují většinu zimy teploty okolo nuly. Extrémní mrazy jsou dnes vzácnější, a právě proto jim někteří lidé jdou záměrně vstříc.

Ani v posledních letech není teplota -20 °C žádnou výjimkou. Na nejchladnějších místech, které si zmíníme dále, se teploty dokážou dostat i pod -30 °C. No a úplně nejnižší oficiálně naměřená teplota na území dnešní České republiky byla -42,2 °C v Litvínovicích u Českých Budějovic v roce 1929.

Mrazivé oblasti vyhledávají převážně otužilci a milovníci extrémních sportů či lidé, kteří chtějí v rámci své zážitkové dovolené vyzkoušet něco nového. I klasická turistika má v mrazech něco do sebe, i když na tu je třeba být skutečně dobře vybavený. Podcenění výbavy nebo vlastní kondice a připravenosti může vést ke zbytečným výjezdům horské služby nebo jiných záchranářů. Což by vás bez příslušného připojištění mohlo vyjít dosti draho.

Silné mrazy jsou na našem území stále vzácnější. Stále se ale za nimi můžete vydat. Poradíme vám, kam.

Nejchladnější místa v ČR

A jaká jsou tedy ta nejchladnější místa v Česku? Určitě vás nepřekvapí, že všeobecně dokážou největší mrazy udeřit na území Šumavy, ostatně zima zde o sobě silně dává vědět i teď, na počátku roku 2025. Kromě Šumavy jsou dosti chladné ještě Jizerské hory, ale také Krkonoše. Uvádí se, že tím úplně nejchladnějším místem v Česku je Sněžka. Tedy ne že by zde teploty klesaly tak nízko, ale hovoříme zde o celkové průměrné roční teplotě (cca 0,2 °C).

1) Jezerní slať (Šumava)

Rekordně nízké teploty na teploměrech měří pravidelně na Jezerní slati na Šumavě. Jedná se o mrazovou kotlinu, která je naprosto ideálním místem na zimní výlety a běžkování. Rašeliniště Jezerní slať se nachází v I. zóně národního parku Šumava. Nejnižší teplota na Jezerní slati byla naměřena v roce 1987, a to -41,6 °C. Ale -30 °C tu v zimě není žádnou výjimkou.

2) Horská Kvilda (Šumava)

Nedaleko Jezerní slati se nachází obec Horská Kvilda, která je asi nejchladnější vesnicí v ČR. I proto ji tu zmiňujeme zvlášť, i když by se obě místa dala zařadit pod jedno. I na Horské Kvildě se teploty mohou pohybovat těsně pod -30 °C, byť v nedaleké Sušici nebo na jiných místech v okolí ukazují teploměry klidně o 15 stupňů víc. Horská Kvilda se totiž nachází v tzv. mrazové kotlině a tak tu občas mírně mrzne i v teplejších částech roku, v nichž bychom to moc nečekali.

Šumava, Krkonoše a Jizerky - nejen tam najdete ta nejchladnější místa v Česku.

3) Šumavské pláně (Rokytská slať, Březník, Modrava)

Také další chladná místa jsou lokalizována na území Šumavy. Místní pláně jsou známé svojí mrazivou inverzí. A milují je fotografové, protože krajina v okolí je skutečně fotogenická. Šumavské pláně jsou geomorfologickým podcelkem Šumavy a jejich průměrná nadmořská výška je 980 metrů.

4) Jizerka (Jizerské hory)

Podobně jako je obec Horská Kvilda nejchladnější obcí v republice, je nejchladnějším trvale osídleným místem osada Jizerka v Jizerských horách. Zajímavostí je i tzv. Jizerská oblast tmavé oblohy či „rezervace tmy“, která skýtá ideální podmínky pro astronomy.

5) Klínovec (Krušné hory)

I na Klínovci, nejvyšší hoře Krušných hor, se můžete setkat se skutečně nízkými teplotami, nicméně důležitější je pro nás průměrná roční teplota, která činí 2,6 °C a tak se limitně blíží Sněžce. Klínovec je oblíbenou turistickou destinací západních Čech i díky rozhledně, která stojí na jeho vrcholu.

Proč jsou některé oblasti tak chladné

Ačkoliv naše země leží v mírném podnebném pásmu, setkáme se zde s velice chladnými lokalitami. Velké zimní mrazy jsou zde způsobeny různými faktory, mezi něž se řadí kombinace inverzního počasí a mrazových kotlin či absence větru, který by za jiných okolností mrazivý vzduch rozfoukal. A také dlouhotrvající sněhová pokrývka, která působí jako izolant chladu.

Inverze a mrazové kotliny

Mrazové kotliny jsou definovány jako terénní sníženiny, do nichž v chladných měsících roku putuje studený vzduch, jenž je těžší než ten teplejší. Za jasných nocí se zde výrazně projevuje inverze. Studený vzduch se zde nemá šanci promíchat s teplejším a tak zde nejnižší teploty mohou dosahovat skutečně extrémních hodnot. Za příklad můžeme vzít Jezerní slať a Horskou Kvildu.

Střední nadmořská výška

Úplně nejnižší teploty u nás nenaměříte na těch nejvyšších horách, ale spíše ve středních nadmořských výškách, cca od 800 do 1200 m n.m. Tyto lokality jsou totiž na rozdíl od nejvyšších vrcholů chráněny před větry, které by za jiných okolností vzduch různých teplot promíchaly a mrazy tak v zásadě rozfoukaly. Vítr totiž hraje klíčovou roli při rozptylu tepla. Pokud je někde kvůli vysokým horám nebo lesům závětří, je zde pravděpodobnost mrazu vyšší. To je právě případ jak šumavských plání, tak i osady Jizerka.

Nejnižší teploty paradoxně nenajdete na vrcholcích hor, ale ve středních polohách.

Sníh jako izolant chladu

V mrazivých oblastech často existuje jakási symbióza mrazu se sněhem. Sněhová pokrývka se zde drží klidně několik týdnů až měsíců v kuse a působí jako izolant či „hromadič“ chladu. Právě z tohoto důvodu se s velice nízkými teplotami můžeme setkat v oblasti Modravy a Kvildy, samozřejmě opět na Šumavě.

Vybavení do mrazivých teplot

Do mrazivých teplot bychom neměli vycházet nepřipravení. Klíčové je především vhodné oblečení a jeho správné vrstvení a také vhodná obuv. Důležitou přípravou je také mít připravený záložní plán, kdybyste začali opravdu mrznout. Odnést zimní výpravu omrzlinami by mohlo být skutečně nešťastné. Hodit se tak můžou kromě jiného i chemické ohřívače rukou, nohou a těla. Třeba ty od britské firmy Häago nebo německého Thermopadu.

TIP: Pokud si o výbavě a oblečení do extrémní zimy chcete přečíst více, mrkněte na náš dřívější článek Jak se obléct do extrémní zimy.

Do mrazivého prostředí se pokud možno nikdy nevydávejte sami. A i když vyrazíte ve více lidech, informujte o svých plánech a trase ještě někoho dalšího. Kdyby se něco semlelo, ať je někdo, kdo ví, kde vás hledat. 

Do mrazivých teplot si vždy přibalte kvalitní vybavení a o svých plánech předem informujte někoho blízkého nebo Horskou službu.

Před cestou si nabijte mobil na 100% a pokud možno doplňte ještě powerbanku. Tu noste pod bundou co nejblíže k tělu, tak aby se v mrazu zbytečně nevybíjela. Z další výbavy si s sebou určitě vezměte termosku s teplým čajem a nějaké proteinové tyčinky nebo čokoládu, pokud byste cestou potřebovali doplnit energii.

TIP: Přečtěte si ještě náš další článek s názvem 10 nejčastějších chyb při zimním kempování.

Závěrem

Nejchladnější místa v ČR můžeme hledat hlavně v okrajových pohořích Čech, jako je Šumava nebo Jizerské hory. Jedná se hlavně o mrazové kotliny nebo místa, do nichž se kvůli bariéře hor či lesů nedostane vítr. Nejchladněji zde bývá za jasných zimních nocí. Pobyt v zimní přírodě v těchto místech nepodceňujte, ale pokud si s sebou přinesete dostatečné vybavení a dobře se oblečete, potom nebudete litovat. Česká krajina je všeobecně kouzelná a extra porci kouzla navíc přidává právě mrazivý nádech a bílá pokrývka na stromech.