Viskóza (umělé hedvábí)

Viskózová vlákna (mezinárodní zkratka: CV) jsou výrobky z regenerované celulózy. Celulóza, jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní polymer, tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem. 

V roce 1855 objevil Švýcar Audemars nitrocelulozu, ze které Hilaire de Chardonnet v roce 1884 poprvé vyrobil textilní vlákno. Na technologii obdržel francouzský patent a začal vlákno průmyslově vyrábět. Ve 20. století bylo vyvinuto několik druhů modifikovaných viskózových vláken, například polynozické, z Japonska, vlákno s vysokou pevností za mokra (HWM) nebo vlákno Tencel (zvlákňování v rozpouštědle). Spotřeba viskózových vláken byla celosvětově poprvé zaznamenána v roce 1930 s cca 240 000 tunami, v roce 1960 se odhadovala na 2 miliony tun a v roce 1973 na 4 miliony tun. V roce 2017 dosáhla spotřeba 6 milionů tun, na jejich výrobě se podílelo asi 30 firem. Jedna z největších je rakouská firma Lenzing AG (17 % podíl), ke které patří také závod v moravskoslezském Paskově (258 000 tun celulózy).

Surovina k výrobě viskózového vlákna je celulóza vyrobená síranovou technologií z bukového (v Evropě) nebo smrkového a eukalyptového dřeva (v Asii). Z celulózy se rozpuštěním v hydroxidu sodném tvoří xanthogenát, ze kterého po průchodu tryskou v lázni z kyseliny sírové a síranu zinečnatého vzniká nepřetržitě textilní vlákno. Vlákno se potom zjemňuje dloužením, chemicky upravuje a případně stříhá na délku podle podmínek dalšího použití. Vedle základního typu vlákna se (zpravidla s pomocí chemické úpravy zvlákňovací lázně) vyrábějí modifikované druhy, např. lyocell, vysoce pevná, polynozická, vlákna se sníženou hořlavostí(FR) aj. Na 1 tunu viskózových vláken se spotřebuje cca 3 tuny dřeva. Vlákna se vyrábějí v jemnostech 0,9 - 28 dtex, filamenty od 6,7 tex f18 až do 200 tex f700. Většina vláken se stříhá na délku 20-60 (hlavně ke zpracování na bavlnářské příze), na začátku 21. století se asi 10 % zpracovává na netkané textilie a 15 % vláken se vyrábí ve formě filamentu.

Viskózová vlákna všech druhů mají specifickou hmotnost 1,52 cN/cm3 a vysokou navlhavost (26-28%). Standardní vlákna mají nízkou pevnost a vysokou tažnost za mokra, jsou sráživá při vyšších teplotách a hořlavá. Snadno se barví a bělí, po vyprání mají jen nízký sklon ke třepení a žmolkování. Průměrná cena viskózových vláken dosahovala ve 2. dekádě 21. století cca 2 USD / kg.

Staplové příze z viskózové stříže se vyrábějí převážně ze směsi s přírodními a umělými vlákny v jemnostech asi do 10 tex. Tkaniny a pleteniny z nich se používají na svrchní ošacení, spodní prádlo, bytové a dekorační textilie a ručně pletací příze. Filamentové příze se zpracovávají tkaním (asi 80 %) nebo pletením s použitím především na podšívkovinu, pneumatikové kordy. Netkané textilie z viskózových vláken jsou známé hlavně ze zdravotnických potřeb.