RoHS 2011/65 (RoHS 2) je direktiva Evropské unie, která nahrazuje první RoHS direktivu EU (RoHS 1) č. 2002/95/EC. Zkratka RoHS znamená Restrictions of Hazardous Substances (omezení rizikových látek), a direktiva se zaměřuje specificky na elektrická a elektronická zařízení.
Direktiva RoHS 2 v současnosti zakazuje 10 rizikových látek, které nesmějí být součástí elektrických nebo elektronických zařízení vyráběných v zemích EU nebo do těchto zemí dovážených. Pro tyto látky jsou stanovené limity, které tato elektrická a elektronická zařízení (EEE) nesmějí překročit.
Pro dané prvky a látky platí v legislativě EU limitní omezení, co se týče homogenního materiálu. Což znamená materiálu jednotné kompozice v celé jeho mase, který nelze mechanicky rozdělit na různé samostatné materiály.
V současnosti se omezení týkají následujících 10 látek a prvků (prvních 6 bylo součástí už zpočátku platnosti direktivy RoHS 2, další 4 byly přidány v roce 2015):
Kadmium (Cd):
limit 0,01 %
Rtuť (Hg):
limit 0,1 %
Olovo (Pb):
limit 0,1 %
Hexavalenční chrom (Cr6+):
limit 0,1 %
Polybromované bifenyly (PBB):
limit 0,1 %
Étery polybromovaných difenylů (PBDE):
limit 0,1 %
Bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP):
limit 0,1 %
Benzyl butyl ftalát (BBP):
limit 0,1 %
Dibutyl ftalát (DBP):
limit 0,1 %
Diisobutyl ftalát (DIBP):
limit 0,1 %
Látky DEHP, BBP, DBP a DIBP byly využívány především pro změkčování plastů. U každého elektrického a elektronického zařízení, které je označeno nálepkou CE, se předpokládá, že je současně v souladu s direktivou RoHS 2.