Koncept mít své dedikované a vlastní maskovací vzory pro některé britské vojenské jednotky nasazované v pouštích / polopouštích / suchých oblastech světa byl poprvé ve vší vážnosti Británií zvážen až poměrně pozdě – cca v letech 1980. Američané představili a zavedli tento typ maskovacího vzoru již v roce 1981 a vybavovali podobným maskováním veškeré oblečení / uniformy pro své jednotky v Sinaji. Asi tak od půlky let 1980. to pro ně bylo stále běžnější.
Britští návrháři zpočátku vzali svůj standardní maskovací vzor typu DPM (Disruptive Pattern Material) určený do mírného pásu a zkusili k němu přidat jiné barvy – namísto zelené hlavně hnědou a pískovou, čímž vznikl čtyřbarevný DPM maskovací vzor do pouště. Jelikož pro tento typ uniforem tehdy ještě nebyla bezprostřední potřeba a nutnost okamžitého nasazení, byly tyto uniformy později prodávány do Iráku koncem let 1980. Tento návrh byl posléze licencovaný pro výrobu od řady Asijských firem, jenž v té době šily uniformy pro Saudskou Arábii, Kuvajt a další státy ze Zálivu.
Brzy na to bylo zjištěno ze strany Britského ministerstva obrany, že kdyby opravdu přišlo na věc a šli někam na Střední východ, tak Britští vojáci nebudou v poli k rozeznání od těch ostatních. To samozřejmě nepřicházelo v úvahu, takže bylo nutno přijít s maskovacím vzorem zbrusu novým a přesto stále pouštního typu. I když v této době byla otestována trojbarevná verze DPM maskovacího vzoru, byla nakonec zavržena, jelikož byla až příliš podobná původní verzi čtyřbarevné. Nakonec tedy došlo k využití maskovacího vzoru jen dvojbarevného (hnědé disruptivní maskovací tvary nakreslené na pískovém podkladu). Jak šel čas, objevilo se na jeho základu hned několik dalších variant (stejně jako různých nových typů uniforem).
Jako první z maskovacích vzorů do písečných a pouštních oblastí byl ze strany Anglie produkován maskovací vzor čtyřbarevný, jenž vycházel z tradičního maskování série DPM. I když jej Britská armáda nikdy opravdu do akce nenasadila, má se za to, že byl testován ze strany jejích speciálních jednotek. Je navíc zdokumentováno i to, že jej měli na sobě vojáci, jenž navštívili Střední východ v roce 1985. Uniformy označené ministerstvem obrany Anglie pak byly nalezeny i mezi Iráčany v první Válce o Záliv.
Jak se Britské ministerstvo obrany poprvé snažilo rychle vybavit kdejakým zbylým ušitým posledním kouskem své vojenské zástupce zde v Saudské Arábii během první Války o Záliv, řada z jejich jednotek zde byla zprvu nedostatečně vybavena. Tak či onak, většina z britských jednotek obdržela maskovací vzor nazvaný „1st series desert DPM“ a z něj zhotovené bojové uniformy. Ten měl styl maskování podobný bojovým jednotkám z tropických oblastí. Tento maskovací vzor tvoří hustá koncentrace středně hnědé přes pískové pole. S tímto typem se objevilo i některé další vybavení (celty a) věci určené jako zástěna před větrem (i když zde byly barvy spíše světlejší).
Brzy nato se do praxe začala zavádět nová verze pouštního maskování („2nd series desert DPM“), k čemuž došlo koncem roku 1991. Někteří z britských vojáků zde nasazení v této době do Zálivu byly zdokumentováni, jak na sobě mají kombinaci typu prvního a druhého. Hlavní rozdíl mezi první a druhou verzí tohoto pouštního maskovacího vzoru je v tom, že dvojka má řidší koncentraci hnědé barvy oproti typu staršímu. Někdo mu proto říká také „Sparse desert“ / „Prořídlá poušť“. Tento design ovšem nebyl v produkci po nijak přehnaně dlouhou dobu: již v roce 1994 byl totiž nahrazen novým typem tisku pro originální pouštní DPM.
Jako součást nové série „Vzor 1994“ Britské ministerstvo obrany zavedlo i sérii maskování pouštního typu. Stejně jako u typu určeného pro teplejší oblasti, ani zde nezůstal typ ve službě po déle jak dva roky. Hned nato byl nahrazen typem a sérií „Soldier 95“. Jde o maskovací vzor prakticky stejný jako série jedna, jen má trochu jiné stíny.
Maskovací vzor / maskovací systém „Soldier 95“ byl také nasazen a používán v rámci pouštního DPM, pročež byla nutná i pouštní verze DPM. A i tento je dost podobný prvnímu ze série. I komponenty tohoto byly v zásadě stejné jako u verze pro teplé oblasti, zelené, každopádně, do pouště existují minimálně dva typy košil podle všeho (Airtex / teabag a Lehký kepr).
Co se týče série maskovacích vzorů pod řadou „Soldier 2000“, tak ani zde nechybí pouštní verze. Ty se liší hlavně v konstrukci samotné košile, maskovací vzor jako takový je dost shodný, ba konzistentní, s typem předchozím. I zde ale barvy trochu variují podle toho, jakou konkrétní výrobce použije podkladovou látku.