Bavlna

Bavlník (Gossypium) je rod dvouděložných rostlin z čeledi bombakovitých, s velkými žlutými, později nachovými květy a tobolkami. Nejkvalitnější bavlnu dává Bavlník srstnatý, který se pěstuje jako jednoletý někdy jako dvojletý keř. Tento keř dosahuje výšky 1,5 – 3 m. Na keři vyrůstají tobolky, ve kterých jsou semena, z nichž vyrůstají vlákna bavlny.

Tobolka dosahuje velikosti vlašského ořechu. Po dozrání tobolka praskne a uvolní se z ní chomáčky bavlny, které se sbírají ručně nebo pomocí kombajnů. Po dozrání se musí z bavlny odstranit semena. Potom se třídí podle délky získaných vláken. Velmi krátká vlákna se používají v hrubších přízích, papíru nebo jako výchozí surovina regenerovaného hedvábí.

Bavlna patří mezi nejdůležitější a nejstarší textilní suroviny. Číňané znali bavlník již 2500 let př. n. l. Zemí, z níž se bavlník rozšířil do světa, je však pravděpodobně Indie. Někdy v 16. století jej Arabové přivezli na Sicílii a na jih Pyrenejského poloostrova. Španělé ho později přivezli do Mexika. Zpočátku se bavlna používala pouze na oděvy bohatých Aztéků. Ve válečných dobách se z bavlny vyráběla prošívaná látka, která nadchla Španěly. Nahrazovali jí nepohodlné drátěné košile, protože silná látka dokonce lépe zachycovala šípy.

Začátkem šestnáctého století začali aztéčtí obchodníci vyvážet bavlněné látky do států Severní Ameriky, samo pěstování bavlníku se do dnešních Spojených států dostalo až v sedmnáctém století z britských Antil. Evropský textilní trh ovládaly po dlouhou dobu vlna a len. V roce 1764 byl v Anglii vynalezen stroj na předení, který odstartoval nástup bavlny jako konkurence vlny na místním trhu. V roce 1785 vzniká první mechanická dílna na výrobu bavlněných látek. Začátkem 20. století se z bavlny vyrábělo 80 % všech látek používaných ve světě. Dnes představuje 50 % všech tkanin, vlna tvoří pouze 4 % světového trhu s textilem.

Bavlna je vlákno semenného původu. Po odkvětu bavlník vytváří plody - tobolky, které dosahují velikosti vlašského ořechu. Tobolka obsahuje semena pokrytá jemným chmýřím - bavlněnými vlákny. Při dozrávání tobolky praskají a uvolní se z ní chomáčky bavlny, které se sbírají ručně nebo pomocí kombajnů. Po sklizni se oddělují vlákna od semen na odzrňovacích strojích. Potom se třídí podle délky získaných vláken. Velmi krátká vlákna se používají v hrubších přízích, papíru nebo jako výchozí surovina regenerovaného hedvábí. Barva vláken bývá bílá, mohou mít nažloutlý, narůžovělý, hnědavý i jiný nádech.