Pojmem „Vojenská hodnost“ se definuje postavení konkrétního vojáka v armádě. A když už nějací mají stejnou hodnost, bývá většinou (tj. ve většině armád) nadřazený voják služebně starší. Výjimečně nadřazenost pramení ze specifické služby či znalosti (někdo může mít hodnost vyšší a přesto je mu oblastní vrchní velitel nadřazený – i všem dalším jednotkám).
Na základně svých výkonů, délky služby, chování, podepsané smlouvy a podobných faktorů je možno vojáka povýšit na vyšší hodnost a stejně tak mu lze i hodnost odebrat (degradace) za neplnění rozkazů, nedodržení subordinace, …
Vůbec první naše armáda po roce 1918 byla prostě jen „Československá armáda“ a systém svých hodností prozatím převzala od rakousko-uherské armády. V roce 1919 si ale někdo ve vedení uvědomil, že je třeba změn a také k nim došlo – vůbec první se objevily v roce 1919 a posléze, v roce 1920, již bylo vše podobné hodnostem dnešním:
Systém byl používán až do druhé světové války a i po ní se udržel až do roku 1949, kdy nás politická situace nutila přecházet pomalu na systém sovětský:
Tato verze naší armády se vůbec poprvé ve své historii dokonce i přejmenovala a přidala i slůvko „lidová“. I ona se zpočátku spokojila se systémem stávajícím / předchozím a po čase došlo k jistým drobným úpravám, tak třeba: „staršina“ byl nahrazen „rotmistrem“. Co se týče rozdělení do hodnostních sborů, to bylo dost podobné nynějšímu (s pár rozdílnostmi) a pak došlo k nasazení i do obnovené Československé armády po roce 1992, ale o tom později. Pro zajímavost ale doplňujeme, že pojem „staršina“ se neoficiálně používal až do roku 1989 pro výkonného praporčíka, hospodáře (praporčíka, případně poddůstojníka), jenž měl na bedrech péči o materiální zabezpečení jednotky (obvykle roty):
Ke vniku moderní Armády ČR došlo přesně 1. ledna 1993 a jako vždy, zprvu převzala hodnosti předchozí armády – jak šel čas a měnil se i zákon o ozbrojených silách české republiky (a celkem logicky i zákony další z něj vycházející), i hodnosti a hodnostní sbory se změnily za nové:
Posledními změnami ve vojenských hodnostech armád moderní historie byla menší reforma v roce 2011, jenž zrušila hodnosti štábní rotmistr, podpraporčík a podporučík + bylo upraveno i rozdělení podle hodnostních sborů.
Co se týče hodností NATO, tak zde jsou jen pouhopouhé dvě hodnostní skupiny:
To je vše, ovšem pro naši armádu, kdybychom měli prohodit pár slov i na adresu USA, tak tam je navíc i extra třída praporčíků (Warrant officers) WO1 – WO5 (opět řazeno vzestupně). Jsou ale i armády, jenž mají hodnost Warrant officer (Anglie třeba) a přesto se tam řadí do hodností ostatních, nemluvě o tom, že někdo vše bere odzadu. Kupříkladu hodnost Warrant officer WO1 v Britské armádě je totéž jako jinde v NATO hodnost OR-9.
V NATO se vše dále dělí podle typu vojska (námořní, vzdušné, pozemní, …) a to se často dost liší i v rámci jednoho jediného státu.