Jelikož jsme „vodní“ živočichové tvoření prakticky ze dvou třetin vodou, není žádným šokujícím odhalením, že je to právě ona, jenž nám venku pochybí při jakýchkoliv činnostech zdaleka nejčastěji a nejdříve. Ono to ovšem není jen o tom, vodu v lese nalézt, jak brzy milovník cyklistiky/ outdooru / survivalu / běžný turista na cestách zjistí… Nalezení vody je jen půlka vítězství, protože ještě je třeba ji úspěšně a hlavně spolehlivě vyčistit!
Jde o to, že když se k vodě můžete dostat vy, stejně tak to mohou udělat i ptáci-mrchožrouti (káně, ...), ryby, jiní lidé, lišky se vzteklinou, divočáci, myši a další podobná zvířátka, jenž jsou na tom s potřebou vody samozřejmě naprosto stejně jako člověk. A bohužel právě zvířata se se stavem vody dost „neštvou“, ale klidně uprostřed ní vykonají potřebu.
Je tu i faktor lidský-průzkumnický: čím více lidí ví o nějakém přírodním místě, tím více bývá typicky i znečištěnější. Vnucuje se tedy otázka, proč hrát tuto ruletu se svým zdravím a volnem, když dnes existuje tolik velmi efektních metod, jak ji zase proměnit na pitný stav?
Základní rozdíl mezi vodním filtrem a čističkou vody je v tom, před jak velkou (zde vlastně spíše malou…) hrozbu vás ochrání. Vodní filtry se snaží fyzicky zabránit vstupu filtrováním přes aktivní látku, a to spíše pro větší buňky a organismy (Cryptosporidium, Giardia lamblia, E. coli, Salmonella, Campylobacter, Shigella, …). Tyto biologické patogeny jsou třeba prakticky všude, kde je v USA a Kanadě voda.
Co se týče čističek vody, tak, to je zase taková třída produktů, jenž navíc i bojuje s hrozbami virovými, jenž jsou pro tradiční filtry příliš velké (Hepatitis A, Rotavirus, Norovirus, ...).
Absolutně každý filtr a mnohé z vodních čističek obsahují interní prvek / cartridge, jenž má mikroskopické póry a lapá díky nim jakékoliv neřádstvo: jemný prach, prvoky, bakterie, … Podobné filtry se samozřejmě po čase zašpiní / ucpou a je nutné je opláchnout a uvolnit, popřípadě rovnou vyměnit.
Většina čističek vody používá v rámci genocidy virů chemikálie (jako třeba jód), jelikož ty bývají příliš malé na to, aby je zachytily jakékoliv běžné filtry. Jiná metoda zase v této věci spoléhá na ultrafialové světlo.
Nemálo z filtrů a čističek vody taktéž používá aktivní (tj. biologické a dřevěné) uhlí, jelikož to je velmi dobré při odstraňování všelijakých dalších vodních pachutí a příchutí (namátkou hořké taniny z listí, nemluvě o dalších chemikáliích typu hnojiva).
Jak bohužel zjistí každý milovník přírody, různé faktory v rozdílné míře zajistí, že se vaše voda zakalí: může jít o ledovcový sediment, rozbahněnou vodu, částečky, listí + to vše v libovolné kombinaci pěkně rozvířené bouří. Přírodní částečky sice nejsou sice obvykle přímý zdravotní problém (pokud tedy zrovna nejde o dřevo, listy a kořeny jedovatých rostlin typu Tis), ale podepisují se vždy na jedné nepříjemné vlastnosti takto získané vody – čím více přírodních částeček v ní je, tím pracnější a delší celý proces bude a tím více vám zhuntuje filtr a také ovlivní, jak moc pak bude třeba vše později vyčistit.
Jedním z nejdůležitějších typů vybavení, jenž právě proto pro boj se špinavou vodou bude pro vás potřeba, bude tedy tzv. pre-filtr / před-filtr. Stručně řečeno, před-filtr je takové vybavení, jenž vám z vaší vody odstraní ty největší částečky a tím ji připraví na další filtrování.
Mnoho z filtrů a vodních čističů s pumpou má před-filtr standardně, ale to jistě neznamená, že jej u jiného nebudete muset pořizovat až v rámci dalšího vybavení. Pokud tedy vaše vybraná pumpa tento podporuje je pro jeho pořízení pochopitelně nemálo důvodů:
Jejich obsluha je snadná – vložíte přítokovou hadičku do zdroje vody, její výstup do vaší láhve na pití a pak už jen pumpujete. Jejich konkrétní pumpovací mechanismus se ale dost liší v závislosti na výrobci a stejně tak i potenciální průtok a potažmo i cena.
Abyste rozjeli gravitační filtr nebo čističku vody na plný výkon potřebujete k tomu jen to, abyste do hlavní nádrže napustili vodu, vespod dali nádobu, kam vše poteče a pak již necháte gravitaci, ať dělá co umí. I tento typ se dosti liší podle konkrétních výrobců, ale vždy je to v zásadě o tom stejném – jedna nádoba výše a druhá níže a mezi nimi filtr.
UV světelné čištění je velmi prosté – popadněte takové to zařízení ve tvaru šroubováku, vložte ho do vody, co chcete pročistit a míchejte s vodou neustále + stiskněte a držte UV tlačítko tak dlouho, dokud se UV světlo nevypne a proces nebude korektně dokončen (většinou jedna minuta bohatě stačí). Vše, co bylo v dané lahvi, je nyní bezpečné pro pití.
Jde o jedno z nejjednodušších řešení – tyto lahve mají přímo vestavěné filtry / čističky. Některé pracují toliko při vašem sání z lahve, další zase funguje jako „protlačovací kávovar“ a jiné mají navíc dokonce i UV lampu.
Tato poměrně široká kategorie je dost podobná filtrům a čističkám lahvového typu, ovšem s jednou drobnou odchylkou – voda je zde umístěna v nádržce a vy ji protlačujete rukou skrze ústí (a tím pádem i daný filtrační prvek).
Jde o velmi praktickou volbu pro všechny, kdo mají rádi vodu podle toho, jak na ni narazí a ideálně nejpozději ihned a bez složité přípravy nedejbože údržby. A stejně tak tato metoda funguje i v praxi – jen najdete jakoukoliv vodu a přes brčko se z ní napijete.
Ať už se rozhodnete, co se týče procesu čištění vody, pro co chcete (a potřebujete, že ano...), zde je pár tipů, na co si dát při použití všech podobných metod pozor. A je zde i nemálo problémů a „renonců“, jichž se pochopitelně dopouští hlavně začátečníci: