Velký průvodce výběrem paracordů

Slovem „Paracord“ či „Paracord 550“ (když se mluví o jeho nejznámější a dnes i nejprodávanější verzi – Typu III, což značí jeho garantovanou nosnost v librách) se označuje lehké lano z nylonu, které se stalo legendárním díky tomu, že se používalo již u spojenců při výrobě padáků a také se s ním dnes mimochodem opravoval Hubbleův teleskop ve vesmíru.

Jak se sami může přesvědčit, náramek z Paracordu se vleze i na tu nejmenší ruku, pročež neexistuje žádný logický důvod k tomu, proč jej nenosit – a klidně jen z estetických důvodů. Nakonec, kdoví? Třeba jednou zachrání život někomu z vaší rodiny?

Sám Paracord je i přes některé své drobné neduhy dnes používán jak civilním sektorem, tak i vojenským jako univerzální lanko a spojovací nástroj. Paracord je vytvořen ve všech verzích jako horolezecké lano, tedy postupem „Kernmantle“, což v německém originálu značí: „jádro“ a „oplet“. Jádro všech kvalitních Paracordů je totiž konstruováno tak, že jeho exteriér je chráněn speciálním opletem proti otěru. Tím je ale také samozřejmě dosaženo vedle zcela hladké textury lana i optimalizace jeho síly, odolnosti a ohebnosti.

K čemu se Paracord používá?

Standardně je spojeno jeho užívání s všelijakými parašutistickými oddíly již od časů války, nicméně díky svým vlastnostem a lehkosti se používá všude tam, kde je potřeba lehké svázání/připevnění nějaké věci k jiné. Též se nosí na krku jako „Lanyard“ (místně nazývaný také „šňůra na krk“, „řemen na krk“, „machršňůra“, „voprať“ či „klíčenka“), což je zkrátka popruh, nošený okolo krku.

Armáda a speciálně její parašutistické oddíly Paracord používají primárně k připevnění své výstroje na seskokové batohy. Též se díky němu velice lehce zafixuje na místo maskovací síť pro vozidlo apod. A když jej vybavíte korálky (raději barevnými), dá se použít jako jednoduché improvizované počitadlo kroků (když třeba víte, že máte čtyři pasti okolo tábora oddělené vždy určitý jiný počet kroků – v první skupince jsou třeba tři žluté a pět červených, tedy jde o 305 metrů atd. atd.).

Doslova trumfovým esem Paracordu je to, že se dá z jeho nitra vytáhnout lano rozdělené na jednotlivá vlákna, která lze využít k mnoha improvizovaným užitečným činnostem – tak kupříkladu dá se s ním opět zašít celta zničená padající větví, nalíčit past, využít ho jako improvizovaný rybářský vlasec atd. atd. A pozor, i samotný obal potom jde využít řadou cest – namátkou jako náhrada roztržených tkaniček. Je dnes na trhu i Paracord zaměřený a cílený v první řadě na survival (v jeho vnitřku je vlasec, suchý materiál pro zažehnutí ohně a provázek na past), ale standardní to samozřejmě není. Mimochodem, ve všech těchto případech je vhodné, ba nutné jeho konce v ohni zatavit, aby se vlákno netrhalo.

Moderní Paracord je nesmírně lehké lanko/vlákno, o kterém v kapse/batohu ani nevíte, takže určitě není špatný nápad, mít jej vždy pár metrů v záloze. Na větší survivalové projekty typu „postel nad zemí“ ale samozřejmě budete potřebovat odhadem a řádově minimálně desítky metrů Paracordu.

Paracord je dnes využíván v civilní sekci i k jedné dnes nesmírně populární věci – pletení všelijakých survivalových náramků, pásků, opasků a obalů na nože (a podobné dekorativní záležitosti). A velmi často jsou pleteny takovým způsobem, že když za trčící Paracord zatáhnete, rázem se vrátí do podoby původního lanka a vy máte místo opasku 1-10 m Paracordu! Použití Paracordu jako základu pro improvizované survivalové sady (ať již samotného či v kombinaci s jinými předměty typu kompas, lékárnička, …) je pochopitelně neuvěřitelně užitečná záležitost, pro každého, jehož kroky míří ve volnu  nejbližšímu lesu. Můžete s jeho pomocí vytáhnout někoho z vody, zajistit náklad, opravit jím roztržený kus šatstva, … Ale pozor, jako improvizované škrtidlo moc dobrý není, jelikož je příliš malý a ničí kůži, spíše než aplikuje požadovaný tlak, za tímto účelem tedy zůstaňte u šátku.

Když je již téměř stovku let Paracord tak neuvěřitelně populární u vojenských subjektů, není jistě divu, že se stal také oblíbeným i v branži ryze civilní. Když se poprvé objevily armádní přebytky na trhu po válce, prodejci si ihned uvědomili, že je na tento typ produktu na trhu místo, takže nabídli (a dodnes nabízejí) Paracord v mnoha jeho variacích.

Pokud tedy kupujete v armádních přebytcích někde v zahraničí Paracord, nemusí to být nutně takový Paracord a natolik vysoké kvality, jakou udává jeho moderní přísný vojenský standard. Podobné podezřele levný Paracord může být jiné konstrukce, tloušťky, barvy, síly, … A také může mít méně vláken namísto předepsaného počtu anebo dokonce i materiály jiné, nežli výhradně nylon.

Své místo si již Paracord stihl vybojovat i mezi výrobci bičů. Tyto nástroje určené k ovládání dobytka jsou tradičně z kůže, která samozřejmě hnije a podléhá zkáze. To Paracordu nehrozí, stal se proto i zde díky své univerzálnosti a praktičnosti doslova „materiálem pro biče do všech počasí“.

Na Paracord se ovšem (lehce překvapivě možná pro někoho) dá narazit i v hudbě, kde slouží k výpletu paliček některých úderových nástrojů (xylofon, marimba, vibrafon, ...). jsou z něj však vyráběny i vodítka, klíčenky, …

Vybavení samo o sobě ještě nedělá z člověka dobrého survivalistu, tím jsou jedině znalosti, jak a kdy věci optimálně použít – když tedy právě zrovna zvažujete nákup Paracordu, není to ideální čas i pro zopakování si pár osvědčených uzlů (potažmo naučení pár nových)?

Jak se Paracord rozděluje podle typů?

Paracord spadající pod vojenské nasazení je samozřejmě pečlivě testován na dodržování standardů. A jaké to jsou standardy? Konkrétně v USA jde o standard MIL-C-5040H, jenž vypršel k 1997 a popisuje celkem šest typů konkrétních vláken: I, IA, II, IIA, III a IV, jenž všechny musí nabízet minimálně 30 % prodloužení + splňovat jistou minimální délku na danou váhu + počet vnitřních vláken tvořících kompletní Paracord + typ a styl opletu:

• Typ I má jediné vlákno v jádru a vydrží tah 95 liber (43 kg).
• Typ IA nemá žádné vlákno v jádru a vydrží 100 liber (45 kg).
• Typ II má vláken čtyři až sedm a vydrží tah 400 liber (181 kg).
• Typ IIA nemá žádné vlákno v jádru a vydrží 225 liber (102 kg).
• Typ III má vláken v jádře sedm až devět a svede tah 550 liber (249 kg).
• Typ IV má v jádře vláken jedenáct a přežije 750 liber (340 kg).

Zdaleka nejpopulárnější je samozřejmě jako Typ III, aneb „Paracord 550“ naznačující, že minimem k jeho přetržení je tlak minimálně 249 kg. A pozor i na to, že Typ IA + Typ IIA nenabízí žádná vnitřní vlákna!

Když má člověk chvíli času, dá se z Paracordu vyrobit prakticky vše představitelné (a také se tak dnes děje). Na internetu se například dá nalézt návod, jak z Paracordu udělat funkční vrhací prak v Davidově stylu, jenž je perfektní improvizovanou loveckou zbraní v případě náhle nouze.

Pokud jde o Paracord ve specifikaci přísně vojenské, tak ta může být trochu tlustší proti běžným komerčním Paracordům, protože nabízí tři interní vlákna na jádro a ne jen dvě, jako provazy pro běžné firmy na trhu. Paracord označený jako „Military“ tedy bude mít tloušťku bližší ke 4 mm a Paracord neoznačený jako „Military“ a pro běžný trh zase bude mít pro změnu tloušťku bližší ke 3 mm. A k celkové přehlednosti na trhu nijak nepřispívá ani to, že se to dále liší ještě podle počtu vnitřních vláken v jádru: sedmi, osmi či devíti, naštěstí je ale dnes zdaleka nejpopulárnější sedm vláken, pro něž jsou i uváděné hodnoty.

Pokud se vám náhodou do ruky dostane méně kvalitní civilní Paracord, není potřeba se kvůli tomu věšet a propadat depresi – použijete jej podle plánu, jen jej pro jistotu na klíčových místech zdvojte. Navíc, jsou jisté věci, kde nosnost není vůbec klíčovým faktorem (postel nad zemí z provázků motaných mezi dvěma kolmo stojícími dlouhými dřevy, vlastní síť na ryby, ...).

Jak se Paracord rozděluje podle barvy?

Standardně se sice dodává na trh v tradiční vojenské khaki olivově zelené. Pakliže ale někdo opravu chce, není problém jej sehnat ani v barvách zcela jiných (a to dokonce i ve formě vícebarevných vláken, jako vlákna světélkující ve tmě, ...).

Za oné konstelace, že je Paracord jakkoliv barevný, musí být testován výrobcem na to, že tato barva nijak nesnižuje jeho všeobecně známé užitné vlastnosti a stále splňuje všechny standardy pro danou produktovou typovou třídu!

Rozhodnutí, zda si u svého Paracordu vybrat barvu spíše maskovací nebo spíše dobře viditelnou záleží na tom, co od něj očekáváte. Tak namátkou, pokud jej hodláte používat jako survivalovou pomůcku na opletu nože, pak by měl samozřejmě být co nejviditelnější – jednak vás v lese záchranáři snadněji najdou a za druhé, když budete někdy večer v trávě hledat nůž omotaný zářivou oranží, půjde to znatelně snadněji, nežli v případě maskovací zeleně.

Barvy, v jakých je dnes Paracord (tedy jak jeho vnitřní vlákna, tak i vnější oplet) k dispozici, zahrnují celou barvu duhy. Neuškodí se proto jistě zamyslet i nad tím, jaký odstín vám asi bude v přírodě nejužitečnější při běžném táboření a jaký zase v případě určité životní nouze (zlomená noha někde v divočině na sólo dovolenkové akci)?

Jaké má Paracord negativní stránky?

Asi tou nejznámější nepříjemností Paracordu je to, že se ve stabilním stresu protahuje, což je vcelku jedno u padáků, ovšem může se používat i na místech, kde to již není žádná vítaná vlastnost – tak třeba jako improvizovaná tětiva na luku vám sice Paracord poslouží, ale budete jej muset po čase zkracovat, aby měl  luk stále stejnou sílu nátahu…

A stejně jako prakticky všechna umělá vlákna, i Paracord má sice naprosto dokonalou (ba neuvěřitelnou) výdrž v tahu v poměru na svoji váhu, ale ani Paracord na tom není nějak super po stránce otěru-vzdornosti a podobných fyzických vlastností – stačí umístit přístřešek držený Paracordem na větrné místo a poměrně brzy se ve větru prodře o větve a stromy.