I když by se možná někomu zdálo, že koncept krabičky poslední záchrany (nadále KPZ) je dnes již překonaný a patří pouze do knížek Jaroslava Foglara či do vybledlých stránek s Rychlými šípy nebo mezi Skauty, nic není vzdálenějšího pravdě! Nakonec, co jiného je lékárnička, kterou vozíte v autě, nežli jakási „Zdravotní KPZ“?
KPZ je i dnes a nadále bude, náš skvělý záložní systém, jenž nám nabídne vítanou možnost volby tehdy, když to nejvíce potřebujeme.
Kdo má v rodině kuřáka tabáku, může sáhnout po nějakém pěkném šroubovacím plechovém pouzdru, jelikož na rozdíl od plastu se v něm dá dělat i spousta dalších věcí – převařit trocha vody, dá se zde vytvořit zuhelnatělé plátno pro zachycení jiskry křesadla a také v ní můžete (na rozdíl od plastu) uložit, skladovat a přenést uhlíky na další ohniště (když je víko opravdu těsné, vydrží žhavé celý den). Záložní kovová nádoba se hodí vždy, natož s pevným víkem.
I vaši láhev do přírody na pití mimochodem doporučujeme ryzím bushcrafterům/survivalistům nosit skleněnou (aspoň dvě litrové od mléka jen na pití) a nikoliv plastovou, protože se dá v případě životní nouze rozbít a máte rázem hrotů na řezání, co hrdlo ráčí + ve skle si i přímo převaříte vodu s rybníka, ve kterém není vidět asi čtvrt metru skrz. Ale pokud dáváte přednost plastu jako obalu, i to je volba samozřejmě, jelikož ten dost možná zase plave lépe na hladině, když vypadnete někam do Moravy ze člunu…
Potřeby každého z nás jsou rozdílné, natož při survivalu. Ale pozor, nemusí jít jistě jen o situace, kdy nám jde vysloveně o život – drtivá většina zážitků a událostí totiž bude z běžného života a na hranici prostého nepohodlí: stačí ke konci jara spadnout do ledové vody či vám nějaký vtipálek ukradne batoh a rázem jste nesmírně rádi, že jste si na dno své KPZ dali stovku pro nouzovou cestu vlakem zpět.
Určitě právě svoji KPZ nevybavujte automaticky tím, co vám doporučuje téměř sto let starý skautský časopis, jelikož řada dříve užitečných věcí je dnes již poměrně k ničemu, popřípadě se dají nahradit nějakými užitečnějšími záležitostmi: jen málokdo dnes namátkou ocení kousek křídy či poštovní známku.
Co je naopak stále univerzální, tak samozřejmě zdroj ohně a světla. Co se týče vaší KPZ, pak si musíte uvědomovat nejenom důsledky nošení určitých předmětů, ale doslova důsledky důsledků – zde je příklad: když si do KPZ dáte mini-LED svítilnu, je to super, posvítíte si, ale již si s její pomocí jako se svíčkou nerozděláte oheň za větru (anebo když je dřevo durch promáčené), o použití parafínu a vosku k jiným věcem ani nemluvě (zakápnutí děravého místa v celtě je hračkou, svaření plastu s dírkou na pláštěnce též či snad chcete navoskovat místo, kde vám dře Paracord ve větru o strom? I to jde!).
Pokud se skutečně maximálně kriticky podíváme na místní podmínky, tak jediná věc, která tu opravdu realisticky hrozí je umrznutí. Je tedy nezbytné, aby to vaše KPZ maximálně respektovala. Jistěže, záložní suchý spacák do ní sice nenarvete, ale co určitě ano, tak obří plastový pytel (jde kdykoliv naplnit suchým listím jako improvizovaný spacák) a hliníkovou tepelnou podložku také pochopitelně (mottem našeho webu je v první řadě vaše přežití, což se samozřejmě a zkrátka občas neobejde bez jistých úliteb na komfortu).
Filozofie nošení dvou KPZ je velmi prostá – ta menší skutečně kapesní by měla být tak malá, jak to jen jde, jelikož ji musíte nosit pořád při sobě. A slovem pořád myslíme pořád, jelikož život nám všem často a rád provádí nečekané (a nezřídka nanejvýš nepříjemné) věci…
Druhou KPZ, větší klidně noste v batohu, ale první KPZ musíte mít v kapse, kamkoliv jdete – něco jako pepřový sprej. Jde o to, že když máte hlavní KPZ v batohu, snadno dojde k situaci, kdy vy jste z nějaké příčiny bez batohu a tím pádem i logicky bez KPZ v něm, jakkoliv super-vybavená třeba právě je.
Pokud máte lehkou KPZ stále u sebe jste připraveni přežít a zvládnout to nejhorší u nás v ČR – určitě si do ní proto dejte aspoň dva způsoby, jak rozdělat oheň (sirky, zapalovač, křesadlo, …), to je to opravdu nejdůležitější. Zbytek podle potřeb – když potřebujete plastový pytel, není problém, ovšem prioritou je její snadná přenositelnost, takže se omezte jen na oheň ideálně – sirky/zapalovač/křesadlo, svíčka čajovka + suchý materiál na podpal (březová kůra, papír, ...). Raději rezignujte na pár věcí, nežli byste ji nenosili vůbec!
Sáhnout se dá v našich končinách po nespočtu věcí, takže dnes si zmíníme jen některé v rámci inspirace (tj. co by se vám asi tak mohlo hodit), rozhodně nečekáme, že byste nosili vše najednou. Opravdu potřebných věcí bývá vždy jen pár. Takže, co jde do té vaší menší či větší KPZ zařadit?
Nástroj typu multi-tool, malý „švýcarák“, nějaké léky, chemické prostředky na čištění vody, kondom na nošení vody (bez lubrikace), možná drátová pilka, spolehlivý kompas, rybářský háček a vlasec, lupa na lov klíšťat a oheň, několik nástrojů pro snadné rozdělání ohně, jako jsou sirky/zapalovač/magnesiový podpalovač (v závislosti na vašich penězích a dovednostech – nekupujte automaticky křesadlo bez tréninku ale!), kousek papíru (rozdělání ohně, poznámky, zanechání zprávy někde lidem, co vás budou hledat, ...), zavírací špendlík, šátek, jakýkoliv suchý podpalovací materiál (vata je super, ale březová kůra ještě lepší – hoří i když z ní kape voda), jehla a nit, pár knoflíků, rýsováčky, náplasti, mince, gumičky, plastový pytel (několik), náplasti, nějaké mince, gumičky, náhradní žárovka a baterie do vaší svítilny + Paracord (dnes je výborná volba i náramek či pásek z něj), drátek, suchý líh, čajová svíčka (nebo raději více – cca 5-6 je dost i na tu nejdelší zimní noc u nás, kdo ji ale používá primárně ke snadnějšímu zapálení ohně, postačí mu klidně sólo jediná), malé zrcátko (klíšťata v místech, kam si nevidíte, signalizace, …), otvírák na konzervy. Samozřejmě, když vás napadne ještě něco dalšího důležité pro vaše potřeby, ihned to právě do té vaší jedinečné KPZ přidejte!
Mimochodem, je lepší si poskládat KPZ svoji, nežli spoléhat na univerzální kupovanou, tam často bývají věci, které absolutně nepotřebujete. Anebo pořídit, ale setřídit, přeorganizovat a doplnit vlastními drobnostmi.
Je nutné si dát pozor i na kvalitu + případnou (ne)spolehlivost všech zmíněných věcí a minimálně jednou si ověřit, že vše skutečně funguje tak, jak má (zkuste si třeba křesadlo, avšak ne za ideálních podmínek a na suchém dřevu, ale na mokrém dřevě, v mlze a když jste předtím půl noci nespali – a uvidíte, že je rychle nahradíte dalším zapalovačem)…
Přímo se nabízí sáhnout po žiletce, ovšem pozor, její obsluha není netrénovaným prstům příliš snadná (natož, když ji někde ve tmě používáte), nedejbože její fixace kamkoliv či třeba omotání Paracordem – to už je snad lepší malý hřebík (můžete s ním vyškrábat i zprávu do dřeva a nechat jej u cesty, přibrousit jej trochu na prvním kameni a rázem obstojně přeřízne látku, dá se s ním naškrábat trocha suchého vnitřního dřeva na podpal, ulomíte s ním ve vteřině smůlu na smrku pro snadnější zažehnutí ohně, ...).