I když si to možná řada lidí dnes posedlých penězi neuvědomuje, to nejdůležitější v našem životě nejsou peníze, ale právě náš dostupný čas, jelikož peníze se vždy dají časem vydělat. Za peníze si ale čas v žádném případě nekoupíte (přímo myšleno, nepřímo snad… A to ve formě lepších lékařů, dražších léků, ...). Mít tedy vždy po/na ruce spolehlivý nástroj, jenž nám pomáhá se s naším omezeným časem během dne optimálně vyrovnat, to je v naší civilizaci naprosto klíčové a nezbytné!
Tradiční mechanické hodinky jsou dnes trochu na ústupu a jejich obliba není tak vysoká, jako kdysi, což je škoda. Jsou totiž věcí velmi praktickou a stylovou na každé ruce. Technologie a pokrok ale nikdo a nikdy nezastaví, že ano...
Řada lidí zůstává, co se týče měření času v moderní době věrná jen svým elektronickým hračkám, jenž nosí stále u sebe (mobily), ty jsou ovšem k ničemu tehdy, když potřebujete i další speciální funkce, jenž vám nenabídne (měření teploty, barometr, …) ani ten nejlepší mobil, v němž dnes najdete tak maximálně GPS.
Tím nejzákladnějším rozdělením hodinek je jejich forma konstrukce. Ta totiž přímo ovlivňuje i prakticky veškeré další vlastnosti (do mechanických třeba GPS nedáte) a nároky hodinek (na výměnu baterie či pravidelné každodenní natahování), výsledek pro jejich majitele je sice stejný v zásadě v obou případech, dozví se kolik je hodin, ale cesta, jak k tomu hodinky dospěly, se samozřejmě do značné míry liší. Takže, jaké tu máme typy?
Co se týče starých dobrých mechanických hodinek, tak ty jsou poháněny silou stlačené pružiny – což je jak známo kousek smotaného drátu či kovu, jenž v tomto stavu vydrží i pár dní. Funkce mechanických hodinek je založena na tom, že když je natáhnete, začne se pružina stejnoměrně rozvíjet, čímž začne hýbat se všemi kolečky uvnitř hodinek, takže hodinky díky tomu ukazují čas. Mechanické hodinky se dnes vyrábí s pružinkou asi tak o délce 23-33 cm. A i zde fungují zákony fyziky, takže čím větší pružina, tím déle vám poslouží, optimální je ale samozřejmě natahovat je denně v rámci vašich pravidelných rituálů.
Jelikož se staly mechanické hodinky (a speciálně ty švýcarské) synonymem promyšlené složitosti, je zřejmé, že ne všechny jejich části a díly jsou vyrobeny stejně kvalitně, takže aby ukazovaly skutečně prvotřídním způsobem a ukazovaly čas aspoň trochu přesně, jejich kvalita musí být co nejlepší. Zase takové modely slouží celé generace…
Mechanické hodinky jsou zkrátka elitou lidského umu a vytrvalosti. U podobně promyšlených zařízení prostě nejde neocenit jejich historii, zpracování a dokonalou funkci.
V poslední době získávají na stále větší popularitě hodinky chytré, tzv. „Smart-watch“, které poskytují určité speciální funkce hodné třetího tisíciletí (bezdrátová komunikace skrze Bluetooth s vaším mobilem a dalšími e-gadgety, ovládání „chytré“ techniky na dálku + přes internet, sledují váš tep i teplotu a pokud zjistí, že je něco mimo, pošlou SMS doktorovi, … hlídají vám braní léků, ...).
Je samozřejmě stále v platnosti, že co se týče vnitřní funkce, právě a jedině hodinky mechanické jsou mnohem větší pastva pro oči, nežli ty digitální… Pokud někoho ohromíte, bude to dnes spíše právě s nějakým tím modelem mechanickým, jenž se poslední dobou nevídají na rukou až tak často.
Co se týče této další vývojové třídy mechanických hodinek, tak tyto jsou v kostce řečeno stejné jako mechanické tradiční (tj. o jejich pohyb a funkci se stará mechanika), nicméně mají v rukávu jedno velké eso: není je třeba natahovat. Bohatě jim totiž postačí běžný pohyb rukou a je to!
Samozřejmě to platí pouze tehdy, když je každý den nosíte na ruce. Jinak, mají absolutně stejnou sadu výhod a nevýhod jako jejich rodní bratři – běžné mechanické hodinky.
Jestliže patříte k většině osob, tak na své ruce patrně nosíte hodinky, na nichž je nenápadný nápis „Quartz“ a pohání je baterie. Důvod, proč jsou dnes tak populární a zdaleka nejčastěji používané, je samozřejmě hned několik, ale mezi jejich dvě největší esa u nich patří překvapivě nízká cena a přitom téměř dokonalá přesnost.
Namísto toho, aby byly tyto hodinky založené na mechanické pružině jako mechanické, pohání je elektřina (většinou z malé baterie, nicméně jsou i kousky solární, což je samozřejmě na cesty ideální). Baterie v nich nutí jejich křemenný krystal vibrovat (zvládne to 32 768krát za vteřinu), tyto vibrace pak změří obvod a ten je zkonvertuje do pulsu, jenž pohne ručičkou. Tento pohyb ale není tak krásně plynulý, jako u hodinek mechanických, ale výhradně skokový.
Jelikož hodinky s křemenným krystalem (vše na čem je „Quartz“) mají řádově méně pohybujících se vnitřních částí a spoléhají výhradně na elektřinu, jsou samozřejmě výrazně přesnější a nevadí jim ani tolik všelijaké mechanické otloukání. Věřte nám, že není náhoda, že drtivá většina hodinek pro vojáky či policisty (platí i pro sekce „Sport“ a v moderní době „survival“) je právě typu Quartz...
Veškeré hodinky s křemenným krystalem jsou dnes neuvěřitelně levné – výrobní náklady podobného strojku jsou cca pod stovku korun (ne snad ale, že by zde nebyly v nabídce i velmi vybavené super-modely...).
Jak vidno, i běžné mechanické hodinky mohou disponovat kompasem, výškoměrem a teploměrem… To vše ale výhradně v analogové formě. Pokud si necháváte hodinky posílat či objednáváte z USA, dejte pozor na případnou rozdílnost stupnic Celsius /Fahrenheit.
Toto dilema se dá vyřešit velmi rafinovaně – prostře si pořídit model, kde je obojí. Na druhou stranu, člověk se s výhradně mechanickými hodinkami připravuje o některé pokročilé funkce, protože třeba takové „hodinky pro survivalisty“ od Casio jsou solárně napájené + dálkově si samy upravují čas, což znamená, že na ně v životě nemusíte sáhnout (pokud zrovna netrávíte rok na ledovci daleko za polárním kruhem) a přitom nabízejí v přírodě spoustu velmi užitečných funkcí (měření času při vaření, GPS/kompas, vlhkoměr/teploměr/výškoměr, …).