Náš tester pro čtenáře Magazínu Rigad během několika měsíců důkladně otestoval batoh Summit od Helikon-Tex. Než se ale dostaneme k samotné recenzi, kterou najdete už zítra v navazujícím článku, pojďme si ujasnit 7 hlavních kritérií, která byste při výběru univerzálního středního batohu na hory, ale i do práce či na cvičení, neměli vynechat. Jdeme na to!
Sháníte univerzální batoh střední velikosti a stejně jako já tíhnete spíše k vojenské řadě? Měl bych pro vás jeden tip. Téměř deset let se věnuji zkoušení a testování vojenských batohů všech typů a velikostí od malých EDC až po velké 120litrové krosny od výrobců, jako jsou Mystery Ranch, Source, Tasmanian Tiger, Direct Action nebo Helikon-Tex. Za tu dobu se na mých zádech vystřídalo více než padesát různých batohů a já si zamiloval jejich benefity, jako jsou promyšlený design, modularita a odolnost.
Jediné, co mi začalo časem vadit, byl až moc nápaditý vzhled. Když jsem s některým z nich šel mimo vojenský prostor, kolemjdoucí okamžitě poznali, že patřím k armádě. Proto jsem začal hledat něco odlišného. Něco, co si zachová své přednosti a kvality vojenské řady, ale na první pohled nebude vojensky vypadat.
Teď si asi řeknete, tak proč nezkusíš něco normálního? Třeba Osprey, Deuter nebo Millet? Tito výrobci se přece specializují čistě na outdoor a měl bys problém vyřešený. Jenže… Když si na vojenské batohy jednou zvyknete, horko těžko od nich chcete odejít. A tak jsem začal hledat…
Specifikoval jsem si věci, které od batohu na hory i do práce chci:
První a asi nejdůležitější věcí při výběru batohu je účel, ke kterému ho budete používat a co v něm pro tento účel budete nosit. Díky zkušenostem vím, že mi na vícedenní pobyt v přírodě nejvíce sedí velikost o objemu 40 litrů. Do větších mám tendence cpát další zbytečnosti a do menších se nevejdu. Navíc si čtyřicítka pořád ještě zachovává jistý prvek minimalismu, když při cestách potřebuji využít autobus nebo vlak.
TIP: Sháníte spíš menší batoh nebo daypack? Mrkněte na náš článek zaměřený na malé batohy. Je totiž nabušený informacemi, které se vám při výběru budou určitě hodit.
První batohy, které jsem v minulosti testoval, byly buď komínového střihu s horním plněním a zapínáním na dvě fastex spony, nebo se otevíraly jako konzerva pomocí zipu. Každá z těchto variant měla svá pro a proti. Revoluční řešení a určitou kombinaci těchto systémů přinesl tri-zip od Mystery Ranch a pár let po něm Tasmanian Tiger u své modulární třicítky.
Oba tyto systémy umožnily jak plnění z horní části, tak i přístup k věcem z přední strany batohu. Díky tomu jste přesně věděli, kde co v batohu máte, a pokud jste potřebovali věc, která byla na dně, dostali jste se k ní přes středový zip bez nutnosti vše vyndávat. A tuhle možnost jsem chtěl i u batohu na hory.
Dříve jsem byl hodně upnutý k Mystery Ranch. Jejich batohy mám opravdu rád, protože jsou téměř dokonalé ve všech ohledech, a to jak u vojenské, tak i outdoorové řady. Jen mi nikdy nesedl žádný jejich zádový systém. Asi je na moje záda příliš kombinovaný. Zjistil jsem, že mi nejvíce sedí takový systém, který má jen omezené možnosti nastavení výšky a odklonu od zad. Ideálně, když jsou ramenní popruhy našité přímo na těle batohu a sedne mi tak bez nutnosti dalšího nastavování.
Co se týče polstrování a odvětrávání, tak i zde mám rád určitý střed. Jen nechci, aby mě věci uvnitř batohu během cesty tlačily do zad. A i batoh se sebelepším odvětráváním vás bude po pár kilometrech zahřívat.
K zádovému systému se ruku v ruce pojí i bederní pás. Nejvíce mi vyhovuje, když není přehnaně tuhý a je málo polstrovaný (kvůli rozsahu pohybu při chůzi). Pokud ještě disponuje kapsami na vnějších stranách a protisměrným dotahováním, tak je to skvělý bonus.
Dříve jsem měl tendenci vše škatulkovat do přihrádek a kapsiček. Každá věc musela mít přesně své dané místo a čím více kapes batoh uvnitř i z vnější strany měl, tím lépe. Jenže každá kapsa navíc s sebou přinášela i přebytečnou váhu a sem tam se mi stalo, že jsem vnější kapsou o něco v lese zavadil. Proto jsem chtěl, aby byl batoh uvnitř co nejméně členěný a vnější strana aby byla co nejvíce hladká.
Většina vojenských i outdoorových batohů má ještě na vnitřní straně u zad samostatnou kapsu na hydratační vak. Pro mě ale tato věc nebyla podmínkou při výběru, jelikož mi v minulosti nejednou vak praskl, a proto hydraťáky používám jen zřídka.
Důvod, proč mám radši vojenské batohy oproti těm civilním, je především jejich odolnost. Většina batohů vojenské řady je konstruovaná tak, aby vydržela vysokou zátěž a dlouhodobě hrubé zacházení. Samozřejmě nemám v plánu s batohem drhnout o zem, abych jeho odolnost vyzkoušel, ale tento faktor je pro mě sázkou na jistotu. Stejně jako použité zipy a přezky. Pokud na batohu není YKK zip, jdu od něj.
Tady, kromě barvy a okatému stylu, přichází další mínus vojenských batohů. S benefitem konstrukce, kterou jsem popisoval výše, se pojí i negativum v podobě váhy. A jestli plánujete s batohem chodit delší trasy stejně jako já, budete rádi za každý ušetřený gram.
Když jsem se v začátcích balil na jedny z prvních vícedenních pobytů v lese (mimo práci), měl jsem tendence brát co největší batoh, abych náhodou na něco nezapomněl. Vypadalo to tak, že jsem byl schopný kompletně vyplnit prostor 100litrového batohu a ještě navěsit pár věcí okolo. Váha se tak často dostala přes dvacet kilogramů a já počítal každý kilometr do konce.
Před pár lety jsem narazil na ultralight a od té doby se snažím objem věcí i jejich váhu co nejvíce eliminovat. Nemám v plánu přejít na úplný extrém této komunity, ale chci se dostat na celkovou váhu vybavení okolo deseti kilogramů a přitom si zachovat komfort na který jsem zvyklý.
Jednou jsem narazil na podcast od ultralight hikerů, ve kterém vysvětlovali, jakým způsobem se balí na své několik stovek kilometrů dlouhé cesty a proč jejich batohy mají takovou konstrukci. A to byl pro mě absolutní game changer.
Jakmile se ve videu objevil batoh od Gossamer Gearu, měl jsem jasno i přesto, že jsem za žádnou cenu nechtěl slevit ze svých nároků. Splňoval téměř všechny body, které jsem od batohu na hory požadoval, i když postrádal kombinovaný přístup plnění a byl konstruovaný jen do určité zátěže. To se ale odvíjelo od kategorie ultralight, pro kterou je primárně určen.
Co mě na něm uchvátilo byl pro mě zcela nový systém zapínání hlavní komory (stejný systém jako u vodě odolných vaků). Nemám totiž rád běžné zapínání na dvě přezky tak, jak tomu je třeba u fasované dvacítky nebo většiny velkých batohů.
Další věc, která mě zaujala bylo minimum zipů. Ty jste našli pouze na menší kapse vedle hlavní komory a na bočních kapsách bederáku. Tohle řešení zde bylo proto, abyste na cestě nemuseli řešit zadrhnutý zip ve spacáku nebo jeho kompletní rozjetí. A jistou roli zde hrála i váha.
Koukl jsem se proto na stránky obchodu, kde se dal koupit a něco málo si o něm přečetl. Nadšení opadlo v okamžiku, když jsem se dostal k ceně… Jeho tvar a celkový design mě ale natolik uchvátili, že jsem za každou cenu potřeboval najít nějakou levnější alternativu.
Jeden večer jsem prohlížel stránky Rigad.cz a vyskočil na mě tvarem téměř stejný batoh od Helikon-Tex s názvem Summit. Rozzářily se mi oči, jako dítěti o Vánocích a hned druhý den jsem letěl do olomoucké prodejny. Vzal jsem si s sebou kompletní turistickou výbavu, abych mohl rovnou na místě zjistit, jak mi bude sedět.
Kluci na prodejně mi s vyzkoušením bez problému vyhověli a jediné mínus, které batoh měl, bylo to, že nebyl skladem v černé barvě :) V navazující recenzi se na něj podíváme více do detailu. Zůstaňte s námi!
Pokračování článku: Recenze batohu Summit Helikon-Tex.