I když si to řada z lidí vůbec nepřipouští, bráno z čistě statistického hlediska, jestli se vám v lese něco stane, bude to nějaké drobné zranění na ruce / noze, vyvrtnutá noha, odřenina, pokažený žaludek anebo rozseknutý prst či ruka nožem nebo sekerou, protože člověk většinu času provádí činnosti, jakým se obvykle nevěnuje a konzumuje věci z přírody / pije vodu z přírody, takže šance na nějaký problém není nikterak malá.
Za této situace je samozřejmě nutné zvládnout i znalosti, o jaké rány se starat a jakým stylem. Tomu se budeme věnovat i dnes a rozebereme si wotázku, na jaké rány použít sterilní šití a na které stačí jen gáza? Kdo je drsnější povaha, může se určitě zranění zašít i sám…
Tou nejzákladnější věcí, jakou budete u každého zranění řešit je, jak je hluboké. Pakliže to příliš nestojí za řeč, na jen povrchové věci (podle umístění samozřejmě) pod asi tak centimetr +/-, bohatě stačí běžné obvazy a lékařské lepící pásky. Pokud je to horší (nad pár centimetrů, nedejbože více, to už obvykle naznačuje, že ránu bude nutné zašít, a nejlépe to nechat na profíkovi – ten by ji měl vidět tak brzo, jak to jen jde na každý pád).
Proces uzavření rány se dělá z toho důvodu, aby se zabránilo infekci. Jestliže proto i vy chcete minimalizovat riziko infekce ošetřete ránu okamžitě! Čím déle je rána bez ochrany, tím spíše dotyčného čeká infekce a možná i nějaké ty další problémy. Očistěte proto pečlivě i její okolí (pozor, jen okolí, prolít ránu alkoholem typu Alpa sice jde, ale není to nic příjemného, vlastně se k tomu odhodlejte jen tehdy, když nemáte poblíž doktora) jódem nebo co máte na podobné případy (když nemáte skutečně nic, dá se použít i mýdlo nebo vlastní moč).
Opít se v rámci bezcitnosti na rány, to sice funguje, ale cena je vysoká i zde: garantujeme vám, že stejně bezcitný budete i na vlastní šití a obecně to dnes není zrovna moc doporučovaná metoda (po šoku nikdy nepít alkohol!). V žádném případě ho proto nepijte, když jste sami a nikdo vám nepomůže s šitím nebo jen zalepením rány!
Ano, logicky. Velké rány je totiž nutné uzavírat ve vrstvách. Když to totiž uděláte nesprávným stylem, vytvoří se pod ní místo s abscesem. Sešití jako takové je proces relativně snadný (vzájemné prošívání kůže na opačných stranách a stahování), ale po čertech bolestivý bez anestezie a trochu nešikovný, když uvážíme, že to provádíte háčkem, jehlou, nití a skrze lidskou kůži + druhá strana bude během celé akce patrně křičet, velmi sprostě nadávat, plakat, zvracet na vás, mlít sebou, ...
Na hlavě aspoň 5-7 dní, na obličeji aspoň 7-10 dní a většina dalších 10-14 dní. Obecně platí, že čím více se nějaká věc ohýbá na těle, tím déle nechat.
Odstraňování gázy na mokvající ráně (a speciálně po čase) je taktéž dost ošemetná záležitost. Speciálně pokud se stala pomalu součástí rány. Proto by se nikdy neměla nechat příliš dlouho a pravidelně by se měla vyměňovat za sterilní jinou + ideálně i nejdříve posypat pudrem tak, aby se nezachytila.
Jakkoliv to zní jako pitomý nápad, kupodivu to jde, ale pozor, musí to být lepidlo určeno pro lékařské použití – ne věc kterou vezmete v první drogerii.
I na druhou otázku je odpověď ano. Když není nic lepšího po ruce a je třeba šít, není problém.
Zdravá tkáň a tělo se hojí díky tzv. Granulaci (Granulační tkáň je tkáň vytvářející se při hojení ran při procesu nazývaném granulace. Granulační tkáň je složena zejména z vaziva a nově utvořených cév. Tato tkáň přerůstá přes poškozená místa v ráně a vede k jejímu zahojení. Granulace je průvodní projev zdravého hojení.)
I na takovéto hojení je samozřejmě ale třeba neustále (ideálně denně) dohlížet, vyměňovat gázu a obvaz + zjišťovat, jestli se neklube někde infekce.
Být jen čistý, to je na ránu málo, za optimální situace buďte super-čistí. V žádném případě také nesmíte přenést do rány žádné vnější (a evidentně infekční) věci – jako třeba bahno na šatech postiženého, dřívější hnis a sraženou krev, …
Někdo používá i takovou metodu, že zakryje ránu kouskem plastu a dezinfekci postříká vše v jejím okolí.