Omrzliny nejsou jen zimní problém. Naučte se je řešit správně

Ačkoli je kalendářně jaro, reálné podmínky v horách často připomínají zimní. Chlad, vítr, vlhkost – a podceněné vybavení. Stačí několik hodin v nevhodném oblečení a omrzliny nejsou ničím výjimečným. Netýkají se jen extrémních expedic. Objevují se i při běžné túře, skialpu nebo delší práci venku. V tomto článku shrnujeme, co se při omrzlinách v těle děje, jak je včas rozpoznat, jak při nich postupovat – a především jak jim účinně předcházet.

Prevence: základ, na kterém stojí všechno

Nezapomeňte:

• Udržujte končetiny v suchu a teple.
  
• Oblékejte se ve vrstvách – ideálně s větruodolnou vrchní vrstvou.
  
• Nepodceňujte doplňky: čepice, rukavice, nákrčník, teplé ponožky.
  
• Pijte pravidelně teplé, sladké nápoje.
  
• U vícedenní aktivity si myjte nohy – puchýře z nečistot nebo otlaků mohou výrazně zvyšovat riziko omrzlin.
  
• Sledujte promrzající partie u sebe i u ostatních.

Nejlepší první pomoc je ta, kterou vůbec nemusíte poskytnout.

Typické prostředí, kde omrzliny reálně hrozí: kombinace sněhu, větru, vysoké nadmořské výšky a fyzické zátěže.

Co se při omrzlinách děje

Omrzlina je stav, kdy dojde k poškození tkáně působením nízké teploty. Nejčastěji se vyskytuje na prstech rukou a nohou, uších, nose a tvářích – tedy na místech s vysokým poměrem povrchu k objemu a omezeným prokrvením. Cévy se v chladu stáhnou, průtok krve klesá, a pokud dojde k podchlazení tkáně pod kritickou teplotu, začnou se tvořit ledové krystalky a buněčné struktury se narušují.

Stupně omrzlin

• První stupeň
  Kůže zbledne, pálí, svědí, může lehce otéct. Po zahřátí bývá zarudlá.
  ⮕ Reverzibilní stav – nepoškozuje hlubší struktury.
  
• Druhý stupeň
  Objevují se puchýře s čirým nebo mléčným obsahem, kůže je necitlivá.
  ⮕ Poškození zasahuje do povrchových vrstev, stále lze zvládnout svépomocí.
  
• Třetí stupeň
  Kůže tvrdne, mění barvu (šedomodrá, černá), citlivost vymizí.
  ⮕ Dochází k odumírání tkáně. Nutná lékařská péče.
  
• Čtvrtý stupeň
  Omrzlina postihuje i hluboké struktury – šlachy, svaly, někdy i kost.
  ⮕ Vysoce rizikový stav s možnými trvalými následky.

Omrzliny druhého stupně: puchýře s čirým obsahem a snížená citlivost v postižené oblasti. Foto: https://commons.wikimedia.org

Když omrzlina vznikne

Ve chvíli, kdy dojde k omrznutí, je zásadní posoudit okolnosti. Pokud máte možnost úkrytu a tepla (například chata, bivak, přístřešek), lze přistoupit k zahřátí a následné péči. Pokud jste však odkázáni na pokračování v pohybu v zimních podmínkách, není vhodné omrzlinu zahřívat. Rozmražená tkáň je křehká, extrémně bolestivá a opětovné promrznutí může způsobit nevratné poškození.

V praxi tedy nejde jen o samotný postup, ale především o správné rozhodnutí ve správný čas.

Jak bezpečně rozmrazit omrzlinu

Rozmrazení omrzliny je vhodné jen v případě, že nehrozí její další promrznutí.
Zásady bezpečného zahřátí jsou jednoduché, ale je třeba je dodržet co nejlépe.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Ne každá omrzlina si vyžádá zásah zdravotníka. Jsou však situace, kdy je odborné ošetření nezbytné:

• nedochází k obnově citlivosti a prokrvení,
  
• na kůži se tvoří puchýře (zejména s krvavým obsahem),
  
• kůže je tmavě fialová, šedá nebo černá,
  
• postižený je celkově podchlazený, zmatený nebo výrazně unavený.
  

Pokud si nejste jistí závažností, je vždy bezpečnější volit konzultaci s lékařem.

Možnost návratu do bezpečí výrazně zvyšuje šanci na šetrné rozmrazení a zvládnutí omrzlin bez komplikací.

Závěrem

Omrzliny mohou vzniknout rychle – zvlášť v kombinaci chladu, větru, vlhkosti a fyzického vyčerpání. Přestože jde o stav, který lze ve většině případů zvládnout svépomocí, vyžaduje okamžité a informované rozhodnutí. Příprava, správné vybavení, schopnost rozpoznat příznaky a znalost postupu hrají zásadní roli. V odlehlém terénu, kde pomoc není dostupná okamžitě, to platí dvojnásob.