Výšková nemoc: Rizika, příznaky a prevence

Pobyt ve vysokých nadmořských výškách představuje pro lidský organismus významnou zátěž, zejména pokud nedochází k adekvátní aklimatizaci. Výšková nemoc (Altitude Sickness) je komplex zdravotních stavů, které vznikají v důsledku poklesu parciálního tlaku kyslíku ve vyšších výškách. Tato problematika se týká nejen horolezců, ale i turistů, vojáků či pracovníků ve vysokohorských oblastech.

Každé onemocnění nad 2 500 m n. m. se považuje za výškovou nemoc, dokud se neprokáže něco jiného!

4 důležitá pravidla pro výškovou nemoc

Formy výškové nemoci

Akutní horská nemoc - AHN (Acute Mountain Sickness – AMS)

Jedná se o nejběžnější formu výškové nemoci. Vzniká zpravidla ve výškách nad 2 500 m n. m., přičemž její výskyt je individuální a závisí mimo jiné na rychlosti výstupu, tělesné kondici a předchozích zkušenostech s výškami. 

Vysokohorský otok mozku (High-Altitude Cerebral Edema – HACE)

Jedná se o život ohrožující komplikaci AMS, kdy dochází k otoku mozkové tkáně.

Léčba HACE:
Okamžitý sestup do nižší výšky - ideálně bez námahy (transport), klid, podat kyslík, při nemožnosti sestupu použití přetlakového vaku.

Vysokohorský otok plic (High-Altitude Pulmonary Edema – HAPE)

Další závažná komplikace, která může vzniknout i bez předchozího výskytu AMS. Dochází k prosakování tekutiny do plicních sklípků.

Léčba HAPE:
I zde je nezbytný okamžitý sestup - ideálně bez námahy (transport), klid, podat kyslík, při nemožnosti sestupu použití přetlakového vaku.

Co výškovou nemoc způsobuje?

Hlavním faktorem je pokles parciálního tlaku kyslíku s rostoucí nadmořskou výškou. Vzduch je „řidší“ – obsahuje méně molekul kyslíku na daný objem, což znamená, že do těla se ho dostává méně. Organismus reaguje zvýšením srdeční frekvence a dechové frekvence, postupně se zvyšuje produkce červených krvinek. Bez dostatečné aklimatizace však adaptace nemusí být dostatečná.

Prevence

• Pomalý výstup, aklimatizace – ne více než 300–500 m za den nad 3 000 m n. m.
• Každé 2–3 dny zařaďte den bez výškového postupu.
• Dostatečný příjem tekutin, vyhýbání se alkoholu a lékům na spaní.
• Zásada „vystoupej vysoko, spi nízko“ – pro aklimatizaci je vhodné přes den stoupat do vyšší výšky, ale nocovat níže.
• Na bolest hlavy lze použít Paralen, Ibalgin, ale nic silnějšího - zakryly by se důležité příznaky.
• Léky na předpis: Acetazolamid (Diamox, Diluran) - vhodné do odlehlejších oblastí. Nikdy nenasazujeme sami, jen po konzultaci s expedičním lékařem nebo doktorem na telefonu.

Výšková nemoc je stav, který nelze nikdy zcela vyloučit.

Léčba

• Mírné příznaky AMS:
  Odpočinek, nestoupat výše, případně krátký sestup, dostatek tekutin, analgetika (Paralen, Ibalgin).
• Závažné příznaky HACE nebo HAPE:
  Neprodlený sestup, podání kyslíku, lékařská pomoc, medikace dle pokynů lékaře.

Závěr

Výšková nemoc je stav, který nelze nikdy zcela vyloučit. S přibývající nadmořskou výškou roste riziko vážných komplikací. Klíčem k bezpečnému pohybu ve vysokých horách je důsledná prevence, respekt k tempu aklimatizace a včasné rozpoznání varovných signálů.