Na co myslet při trekování se psem?

Mnoho majitelů psů se na svého čtyřnohého souputníka naváže natolik, že si nedovedou představit, že by ho měli ve chvíli, kdy se sami vydávají na vícedenní treky, nechat na hlídání rodině, nebo dokonce odevzdat do psího hotelu. A pokud je pes dobře vychovaný, není důvod ho na trek nevzít s sebou. Jen je přitom třeba do plánování zásob, spaní i výletu jako celku zahrnout nějaká ta opatření navíc.

Dostatek vody, jídla tak akorát

Myslete na to, že vydáte-li se na cestu se psem, jste od prvního kroku zodpovědní nejen sami za sebe, ale i za svého chlupáče. U psů funguje Maslowova pyramida potřeb podobně jako u lidí. Spánek nejspíš nějak sesynchronizujete, ale naprostým základem je voda. Měli byste u sebe mít vždy dostatek vody pro sebe i pro pejska.

Pravděpodobně svého psa nemáte první den, a tak už jste nejspíš vypozorovali, jak je sousloví „dostatek vody“ definováno v jeho případě. Ovšem není voda jako voda. Pokud psovi před cestou načepujete doma z kohoutku tu chlorovanou, nejspíš ji budete muset nechat nějakou dobu odstát. Někteří psi takovou vodu pijí až v té největší nouzi. Naopak je vhodné si trasu naplánovat kolem pramínků, studánek či vodních toků. Přírodní zdroje vody váš pes ocení víc.

Nezapomeňte vašemu mazlíčkovi přibalit dostatek vody, jídla a pamlsků.

Nespoléhejte se ovšem jen na ně a raději si přiměřené množství vody pro psa zabalte do batohu už předem. A nezapomeňte, že „přiměřené množství“ je ovlivňováno také počasím či počtem nachozených kilometrů. A pokud pes z nějakého důvodu nepije na povel, ovoňte mu vodu trochou masného. Uvidíte, jak se bude olizovat.

Jídla si s sebou berte tak akorát. Velice efektivní jsou granule, které obsahují koncentrovanou energii, a na rozdíl od masa se tak rychle nekazí. Nenechte se ovšem zmást na obalu doporučeným množstvím granulí s ohledem na hmotnost vašeho pejska. Při větším výdeji energie, se kterým se na treku dá počítat, je důležitý i větší příjem. Pozorujte svého psa a zkuste odhadnout, kolik granulí navíc oproti doporučené denní dávce bude dobré zabalit.

Určitě nezapomeňte ani na pamlsky. Ty bývají pro mnohé psy velmi silnou motivací. Také si přibalte (cestovní) misky, do kterých svému mazlíčkovi o přestávkách mezi etapami všechno naložíte. A ještě k těm přestávkám – jídlo pro sebe i pro psa naplánujte tak, abyste po něm oba dostali šanci na minimálně půlhodinové trávení někde ve stínu.

Myslete na psa a jeho zdraví

Při plánování trasy myslete nejen na sebe, ale i na schopnosti vašeho psa. Před vícedenním trekem ho berte na stále delší procházky a pozorujte jeho reakce i změny ve stupni únavy následující den.

Výlet nezapomeňte přizpůsobit počasí. Teď v létě 2024 jsme zažili velká vedra, která většina psů snáší hůř než velká část lidí. Rozhodně psa netahejte několik hodin na ostrém slunci. A už vůbec ne po jiných než přírodních površích, například po asfaltu nebo betonu. Váš pes vás bude věrně následovat i za cenu vlastního sebezničení. A jestli mu nevěříte, zkuste si schválně projít část trasy v těch třicítkách bosí. Přesně tak jako vy se pes cítí celou cestu.

Pokud máte štěně (do cca 1 – 1,5 roku života), nezatěžujte ho velkými porcemi kilometrů (a dospělého psa pouze v případě, je-li na velké porce zvyklý z dřívějška). Záleží samozřejmě na rase, ale chůze není právě zdravý pohyb pro vývoj kostí a chrupavek, je-li jí příliš mnoho.

Při plánování trasy myslete nejen na sebe, ale i na schopnosti vašeho psa. Velké vzdálenosti v horku a po asfaltu pro něj nebudou to pravé.

Zabalte si to správné vybavení

Cestování se psem není nic pro minimalisty. I když na druhou stranu minimalisté jsou definováni tím, že u sebe mají pouze to, co právě potřebují, a nic navíc. Cestujete-li se psem, budete těch nezbytností prostě potřebovat o něco víc.

Kromě výše uvedeného (miska, jídlo, voda) nezapomeňte, že minimálně v lese musí být pes už ze zákona vždy na vodítku (i když lesní zákon, zákon o myslivosti a další zákony si v tomto ohledu protiřečí, například někde se dočtete, že pes do lesa nemůže vůbec, jinde že může běhat na volno do 50 metrů od majitele).

A aby se psovi šlo pohodlněji v tahu, měli byste mu k obojku pořídit ještě postroj, nemáte-li ho zatím. Při volbě postroje si nechte poradit zkušenějšími, protože ne všechny postroje, které se tváří jako ergonomické, skutečně ergonomické jsou. A také pro vás možná na poprvé bude problém odhadnout velikost. Obojek si ovšem „do foroty“ sbalte také.

Pokud svému psovi věříte, můžete ho mimo les pustit na volno. Jenže i vinice, pole nebo sady mohou být „obsazeny“ srnkami či divočáky a když váš lovec chytne stopu, mohli byste o něj v neznámém prostředí tímto způsobem také snadno přijít. Pokud už vám pes v minulosti někdy utekl, je vhodné ho raději dopředu vybavit GPS lokátorem. A samozřejmě i vojenskou známkou se jménem psa a vaším telefonním číslem, které v angličtině příhodně říkají dog tag.

Pokud už vám pes v minulosti někdy utekl, je vhodné ho raději dopředu vybavit GPS lokátorem.

K další výbavě budou patřit sáčky na exkrementy. Samozřejmě v přírodě se pejsek může vyprázdnit, kde chce, ale hromádka přímo na hlavní turistické trase není právě šťastná s ohledem na ty, kteří po cestě půjdou po vás. Shánějte biologicky odbouratelné sáčky, které se v přírodě rozloží, a sáček s původně nevhodně umístěným hovínkem pak vyhoďte cestou někde mimo civilizaci, kam turisté nejspíš šlapat nebudou.

A ještě jedna věc – zasáhnete-li svojí trasou na zahraniční území, měli byste u sebe mít cestovní pas pejska s razítkem od veterináře, označujícím poslední očkování proti vzteklině. A ideálně i nálepkou s datem posledního odčervení. Některé země to vyloženě vyžadují.

Spaní venku, nebo na chatě?

Plánujete-li dopředu trasu, pak se nejspíš budete zamýšlet i nad tím, kde budete spát. Řešení přespávání se psem na trecích je o to komplikovanější, že ne všechny horské chaty nebo penziony po cestě bývají „dog friendly“. Zkrátka a dobře, že vás a vašeho pejska přivítají s otevřenou náručí.

Při spaní ve stanu máte vyhráno, pes tam bude moci spát s vámi. I když raději na podlážku rozložte nějakou deku nebo špinavé oblečení, aby drahý stan neznehodnotil svými drápky. A rozhodně mu nezapomeňte nalít dostatek vody, psi potřebují pít i v noci. Ale to už asi víte, takže jen pro jistotu…

Misku s vodou do dostupné vzdálenosti umístěte i tehdy, když spíte pod širákem. Zvlášť v odlehlých oblastech není spaní pod širákem s pejskem úplně vhodné už kvůli zvěři, která by psa mohla ohrozit – ať už hovoříme o divočácích, nebo dokonce o medvědech.

Každopádně, pokud najdete bezpečné tábořiště, kde třeba navíc přespávají ještě další turisté, přivažte psa vedle sebe k nejbližšímu stromu nebo třeba kůlu turistického přístřešku. Ale na flexibilní vodítko, aby se mohl v noci jít trochu protáhnout a napít se vody. Na spaní mu můžete nechat místo vedle sebe na karimatce, i když většina pejsků dá stejně přednost travnatému povrchu nebo dřevěné podlážce turistického přístřešku.

Na většinu tras v Česku si psa vzít můžete, ale schůdnost tras v národních parcích s domácími mazlíčky si raději dopředu ověřte.

Závěrem

Trekování s pejskem, ať už na jeden či více dní, není zase taková věda. Je ovšem potřeba uvědomit si, že zodpovědnost už v tu chvíli nemáte jen sami za sebe, ale i za psa, a dokonce i za jeho (zlo)činy v průběhu cesty. Pokud tak špatně přivázaný pes někde po trase potrhá slepice na místní samotě, cizího psa, nebo dokonce nějakého člověka, padá to všechno na vaši hlavu.

Na většinu tras v Česku si psa vzít můžete, ale schůdnost tras v národních parcích s domácími mazlíčky si raději dopředu ověřte. Třeba ve slovenských Tatrách jsou psi zakázáni a můžete si je s sebou vzít jen na opravdu vyhrazené trasy, kterých je omezené množství. A na polské straně Tater jsou pravidla dokonce ještě přísnější.

Jste-li tedy ochotni a schopni svoji zodpovědnost za psa převzít a akceptovat, získáte na trase cenné zážitky, které byste při sólovém pochodu jen tak nezískali. A z takových zážitků se přece skládá život. Takže ještě poslední pravidlo trekování se psem – hlavně si to užijte! Nebuďte nervózní, protože pes vaši nervozitu vycítí a zrcadlí. Vyberte si tedy takovou trasu, ze které na vás nervozita nepadne.