Otužování není žádný nový módní výstřelek, bylo tu s námi odjakživa. A pro dnešního člověka zhýčkaného pohodlím civilizace přináší mnoho benefitů v oblasti fyzického i psychického zdraví, posilování imunity a schopnosti vyrovnávat se s diskomfortem. Kdy je ale nejlepší čas s ním začít? Je to právě teď, na začátku podzimu.
Těšíte se, až začnete v zimě potkávat u rybníka party veselých (skoro) naháčů cachtajících se v ledové vodě? Co to s vámi dělá? Fandíte jim, jsou vám ukradení nebo se na ně spíš díváte skrz prsty? Anebo k nim dokonce patříte? Co takhle dát této zdraví prospěšné kratochvíli šanci a vyzkoušet to taky? Oni totiž nejsou vysmátí pro nic za nic. Otužování umí vyplavovat endorfiny podobně jako cvičení. A taky dokáže být návykové.
Ano, už pár let je to móda, která vydatně plní sociální sítě. Neházejme ale všechny trendy do jednoho pytle. Otužování má na tělo i mysl mnoho kladných účinků, patří k nim například:
S otužováním se dá začít v podstatě kdykoliv (i když zrovna v létě to jde o něco hůř). Jestli je ale nějaké období obzvlášť vhodné, je to právě začátek podzimu. Proč? Protože voda i vzduch se přirozeně postupně ochlazují, a tak je možné stejně přirozeně najet na otužovací vlnu v souladu s přírodou a aktuálním počasím.
Začínat s otužováním ale neznamená, že musíte při první příležitosti natáhnout plavky a kulicha a vrhat se do ledové vody. Aby mělo otužování jiný benefit než pouhé „tak jsem se hecnul“, chce to nejdřív poctivou a pravidelnou přípravu. Člověk, který práci s chladem netrénoval a přepálí start, by mohl zbytečně riskovat zdraví. A to před sezónou chřipek a jiných „moribundusů“ nechceme.
A ještě jedna důležitá věc – pokud si nejste jistí, jestli s vaším zdravotním stavem můžete otužování skloubit, poraďte se s lékařem. Pro většinu lidí je ale bezpečné a vhodné – a „jsem prostě zimomřivý, s tím nic nenadělám“ opravdu není výmluva.
Než se dopracujete k vytouženému „skillu“ v ledové vodě, začněte těmito jednoduchými kroky:
S přicházejícím podzimem na nás odevšad vykukují reklamy na svetry, bundy, šály a teplé deky. Mnoho lidí se při první příležitosti „nabalí jako na Sibiř“ – je přeci podzim. Často to ale přehánějí a místo toho, aby se na chlad adaptovali, pro sebe dělají pravý opak. A kardiovaskulární systém vysloveně leniví. Otužování vzduchem se ale taky počítá. Zkuste se proto zbytečně „nenabalovat“ a dokud je to komfortní, noste méně vrstev.
TIP: Pro lepší odvod vlhkosti od těla zvolte vhodné funkční oblečení.
Na zimní otužování připravíte tělo také tím, že se začnete pravidelně sprchovat ve studené vodě – a u tohoto návyku vydržíte. První výzva bude naučit se reagovat na teplotní šok a začít dýchat. Postupně se ale budete na studenou vodu mnohem lépe adaptovat, kardiovaskulární systém začne pracovat, tělo se prokrví a vy pocítíte příval energie.
Studenou sprchu si můžete pustit poté, co jste se osprchovali teplou vodou a naakumulovali teplo. Začněte např. na 30 sekundách sprchování se studenou vodou denně a pokud to budete na konci týdne v pohodě zvládat, následující týden pokračuje 1 minutou. Postupně si přidávejte čas, dokud nedosáhnete cca 2 minut.
POZOR: Pokud je pro vás 30 sekund na začátek moc, není žádná ostuda začít např. na 15 sekundách nebo tím, že zpočátku budete do studené vody ponořovat jen končetiny. Důležitý totiž není počet sekund, ale pravidelnost. Studenou sprchu proto zařaďte aspoň 5x týdně.
V dnešní době se jede na výkon. Kdo dýl vydrží, kdo získá víc lajků a tak dále. V otužování to ale neplatí. Není to soutěž a pokud byste něco lámali přes koleno a usilovali o co nejlepší čas nebo dokonce „osobák“ za každou cenu, pravděpodobně přehlédnete signály, které vám dává vaše tělo, zbytečně se vyčerpáte a oslabíte. Nenechte se proto vyhecovat, je to jen vaše cesta.
Je to vaše tělo, kdo určuje pravidla, ne hlava, a už vůbec ne ego. Proto signály těla dobře vnímejte a nechte se vést. Omezte také otužování ve dnech, kdy na vás „něco leze“ – tady lépe zabírají např. dechová cvičení.
Při vystavení se chladu tělo automaticky reaguje nedostatečným povrchovým dýcháním a prohlubuje tím stresovou reakci. Soustřeďte se proto na pravidelné a hluboké dýchání – až do břicha. Skvělá jsou také dechová cvičení např. podle Wim Hofovy metody, těm se ale budeme věnovat jindy.
Pokud si sami nevíte rady s tím, jak postupovat nebo řešíte specifické problémy, nechte se vést. Mnoho nadějných otužilců také odradí počáteční neúspěchy, které jsou často zapříčiněny tím, že byl nevědomky vynechán nějaký důležitý krok.
Na internetu najdete spoustu užitečných, ale bohužel taky neúplných nebo zavádějících informací. Čerpejte proto jen z kvalitních zdrojů. V Česku i na Slovensku působí hned několik kvalitních instruktorů otužování i Wim Hofovy metody. Nebojte se proto do sebe zainvestovat a vyberte si toho, kdo vám sedne nejlépe. Vaše zdraví vám poděkuje.
Zvládáte už studenou sprchu a chcete se posunout na další level? Potom můžete zkusit první ponor v přírodě. Začátek podzimu, kdy je voda studená, ale ještě není úplně ledová, se k tomu báječně hodí. Vyberte si bezpečné místo, kde nehrozí úraz, a vezměte si s sebou pro všechny případy nějakého spolehlivého parťáka.
Začněte statickým ponořením (při plavání ve studené vodě ztrácí tělo více tepla) a soustřeďte se sami na sebe. S největší pravděpodobností se vám okamžitě zrychlí dech a tepová frekvence vyletí někam do závratných výšin. Vaším hlavním úkolem bude zklidnit mysl a soustředit se na hluboké a pravidelné dýchání, dokud se tep nevrátí do normálu. Potom už si jen užívejte okamžiku a vnímejte, kdy nastane čas vylézt ven.
Tohle je bod, který určitě nepodceňujte. Je to něco podobně důležitého (a často opomíjeného), jako pořádné protažení svalů po běhání. Externí teplo (ručník, čaj, teplá sprcha) bezprostředně po otužování má přesně opačný efekt, který ve výsledku vede k pocitu vnitřního chladu. Proto je důležité se nejdříve rozhýbat a rozproudit krev.
Cvičte opatrně, abyste nepoškodili ztuhlé svaly. V zimě se ještě před cvičením nezapomeňte obout. Poté, co se cvičením trochu zahřejete, se můžete usušit a obléknout se do suchého oblečení.