Pokud patříte ke střelecké komunitě, pravděpodobně vám neunikla informace, že byla letos v dubnu přijata novela zákona o zbraních, která vstoupí v platnost 1.1. 2026. Pojďme si připomenout ty nejmarkantnější změny, které držitelům zbrojního průkazu přinese.
Od roku 2003 platí zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), který byl za tu dobu několikrát novelizován v návaznosti na aktuální situaci. Od 1. ledna 2026 nabude účinnost zákon 90/2024 Sb.,jehož hlavní prvky si v tomto článku zrekapitulujeme. Tento odklad účinnosti je důležitý pro přenastavení Centrálního registru zbraní a na přípravu prováděcích předpisů.
Nový zákon o zbraních je zpracován kvalitně a přináší řadu pozitivních změn a zjednodušení. Jednou z hlavních charakteristik je nové názvosloví a rozdělení skupin zbrojních oprávnění (průkazů), zbrojních licencí a kategorií zbraní a střeliva, které je mnohem přehlednější a nevytváří takový chaos jako současná verze, kde se názvy často vzájemně překrývají.
Dále zde najdete několik nových prvků a zlepšováků, jako je např. digitalizace nebo pojem “vedlejší držitel zbraně”. A samozřejmě také několik spornějších bodů, o kterých se také musíme zmínit. Celkové pozitivum ale je, že se podařilo zachovat hned první bod úvodního ustanovení: „§ 1, (1) Právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Tento bod měl totiž při přípravě zákona namále a jeho zachování lze v dnešní době považovat za malé vítězství.
TIP: Pokud raději posloucháte, než čtete, doporučujeme vám naše video, které nový zákon o zbraních rovněž rozebírá.
V aktuálním znění zákona rozlišujeme skupiny zbrojního průkazu A, B, C, D a E. Zbrojní průkaz může získat osoba, která splňuje následující podmínky:
První změna se týká názvosloví. Zbrojní průkaz se nově bude nazývat zbrojní oprávnění. Zbrojní oprávnění bude mít pouze dvě skupiny:
Dle současného zákona o zbraních dělíme zbraně a střelivo do kategorií A, A-I, B, C, C-I a D a střelivo, které není zakázané.
Nové pojmenování kategorií vychází z evropské směrnice a má za úkol stávající klasifikaci zjednodušit a dát jí logický rámec.
Zbraně podléhající zbrojnímu oprávnění:
Zbraně povinně ohlašované:
Zbraně neohlašované:
Zbrojní licence je veřejná listina, která právnickou osobu nebo fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a přechovávání zbraní nebo střeliva v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojní licence. Zbrojní licence se rozlišují podle důvodů užívání zbraní nebo střeliva a rozsahu oprávnění do skupin A-J.
Podobně jako u zbrojního oprávnění a kategorií zbraní se zjednoduší i klasifikace skupin zbrojních licencí. Novela zákona bude místo současných deseti rozlišovat pouze tyto 3 skupiny:
Základní podmínky, které musí žadatel o vydání zbrojního oprávnění splnit, se zásadním způsobem měnit nebudou a mělo by jít jen o detaily. Co ale nově přibude jsou opravné prostředky pro případ sporu mezi žadatelem a zkušebním komisařem. Žadatel, který u zkoušky neuspěl, bude mít možnost vznést protest.
Minimální věk pro získání zbrojního průkazu skupiny A, D a E je 21 let, pro skupiny B a C je to 18 let. Je tady ale několik výjimek, které změna zákona zasáhne. Zbrojní průkaz skupiny B lze rovněž vydat osobě starší 15 let, která je členem sdružení zabývajícího se sportovní činností. Zbrojní průkaz skupiny C může získat žák střední školy nebo odborného učiliště starší 16 let, kde je součástí studijních osnov výuka myslivosti. I na skupinu D existuje výjimka, a to je 18 let pro žáky středního odborného učiliště, kde je v osnovách zahrnuta výuka puškařského oboru a střeliva.
Budou poupraveny věkové hranice potřebné pro získání zbrojních oprávnění. Pro obecné zbrojní oprávnění bude minimální věk 18 let, může jej ale rovněž získat osoba starší 15 let, která je žákem střední školy v oboru zahrnujícím výuku myslivosti, puškařství nebo v oboru, jehož součástí je nakládání se zbraněmi, a také členové spolku, který se zabývá sportovně-střeleckou činností a má zbrojní licenci. Minimální věk pro získání rozšířené licence zůstane 21 let.
Doba platnosti zbrojního průkazu je nyní 10 let. Podle posudku o zdravotní způsobilosti jej lze vydat i s dobou platnosti kratší než 10 let.
Zdravotní způsobilost pro zbrojní oprávnění se bude obnovovat každých 5 let, přičemž bude možné jej vydat i na kratší dobu. Jedinec, který nebude schopen bezpečně manipulovat se zbraní z důvodu zákonem definované nemoci nebo stavu, bude shledán zdravotně nezpůsobilým.
Zjednoduší se také podmínka bezúhonnosti. Doba, za kterou se člověk, který byl pravomocně odsouzený za trestný čin, staně bezúhonným, už se nebude odvíjet od konkrétního trestného činu, ale od výše uloženého trestu.
Jedním z hlavních bodů nového zákona o zbraních je digitalizace agendy zbraní. Kartičky zbrojního průkazu a průkazu zbraní budou zrušeny a veškerá oprávnění bude policie evidovat v Centrálním registru zbraní.
Držitel bude mít možnost nechat si udělat výpis svých oprávnění z elektronické evidence - obvykle na Czech Pointu.
Novým prvkem je pojem “vedlejší držitel”. Majitel zbraně (jako její hlavní držitel) bude moct zapsat do Centrálního registru zbraní vedlejšího držitele (např. manželku/manžela či příbuzného). To se děje vždy se souhlasem vedlejšího držitele. Ten potom může zbraň bez problému používat např. na střelnici.
Vedlejší držitel musí mít samozřejmě adekvátní zbrojní oprávnění. Pokud mu vyprší nebo bude odebráno, je policie povinna o této skutečnosti informovat hlavního držitele zbraně.
Velkou úlevou pro mnoho držitelů zbrojního oprávnění bude fakt, že už si agendu zbraní nebudou muset vyřizovat na Krajském ředitelství podle místa trvalého bydliště, ale na kterémkoli pracovišti oddělení policie pro zbraně (OSZBM - Odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál).
Další příjemnou novinkou je, že držitel podle novely už nepřijde o zbrojní oprávnění v případě, že nedodá včas lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti. Policie mu jen zajistí zbraně, dokud toto potvrzení nedodá.
Jak už to bývá, ne všechny změny jsou úplně pozitivní a několik zádrhelů prosáklo i do novely zákona o zbraních:
Z novely vyvstává obchodníkům povinnost hlásit veškeré podezřelé transakce. Za neoznámení přitom hrozí sankce ve výši až 500 000 Kč. Zatím však neexistuje jednoznačná definice toho, co přesně pojem “podezřelá transakce” znamená a jakým způsobem bude správní orgán prověřovat a prokazovat, že se o takovou transakci jednalo.
LEX se proto zasazuje o přenastavení vyhodnocovacích procesů v rámci Centrálního registru zbraní tak, aby nedocházelo k zahlcení pracovníků SKPV (Služba kriminální policie a vyšetřování) a aby se v maximální míře zamezilo nadbytečným kontrolám. Dále také apeluje na změnu názvosloví, aby se negativně zabarvené slovo “podezřelý” v ideálním případě nahradilo neutrálními slovy “nadstandardní” nebo “neobvyklé” a legální držitelé automaticky nepůsobili podezřele.
Je to pravděpodobně jeden z kroků, který reaguje na tragické události případů vražd v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023. V daném případě ale ještě nebyly známy závěry z vyšetřování a nebylo jasné, zda se skutečně jednalo o selhání systému a nápravná opatření by situaci změnila.
Dalším z problematických bodů novely zákona je možnost policie zajistit zbraně na základě podnětu orgánu veřejné moci (mezi něž patří např. krajské úřady, ministerstva, magistráty, ale také školy), který nahlásí, že držitel představuje nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. I v tomto případě ale chybí jednoznačné definice a vzniká zde potenciální pole pro zneužití, korupci nebo zbytečné šikanování legálních držitelů zbraní.