Dobrodružné výpravy Thora Heyerdahla

Svérázný norský dobrodruh, Thor Heyerdahl, se zúčastnil celé řady expedic, které sám vedl. Některé z nich byly úspěšné, jiné se bohužel ke zdárnému konci dotáhnout nepodařilo. Dnes jsme si pro vás připravili článek o jeho úspěšných, ale i neúspěšných cestách, o kterých se také dočtete v jeho knize. Nebo můžete v rámci dovolené zavítat do muzea v Oslu, které je tomuto velikánovi věnováno.

Svérázný mladík

Thor Heyerdahl se již od malička věnoval zoologii, sám dokonce vytvořil malé muzeum, které zasvětil zmiji obecné. Později se rozhodl studovat zoologii a geografii na univerzitě v Oslu a soukromě se věnoval studiu polynéské kultury a historie. Během studií se nadchl pro nevšední projekt, ve kterém měl mladý Thor navštívit některé izolované skupiny ostrovů v Tichomoří a studovat, jak se tam místní zvířata dostala.

Thor Heyerdahl by norský dobrodruh, který zasvětil svůj život zkoumání migrace původních kmenů mezi kontinenty

Fatu Hiva

V roce 1936 se Thor se svou první manželkou Liv vydal na cestu na ostrov Fatu Hiva, který se rozprostírá v jižním Pacifiku. Nutno říci, že dobrodruzi svůj příjezd na ostrov poměrně podcenili a potřebné zásoby nakonec museli dokoupit na Tahiti. Na Fatu Hiva dorazili v roce 1937. Ze všeho nejdříve se rozhodli přejít hory v oblasti vnitrozemí a následně se usadili v malém údolí na východní straně ostrova. 

Manželé žili v malém domku, který jim poskytoval dostatečnou ochranu. Úspěšně hospodařili na malém poli a zároveň pilně pracovali na svých akademických cílech. Ty spočívaly ve sběru a studiu nejrůznějších ostrovních exemplářů. Ostrov Fatu Hiva vnuknul Thorovi zajímavou myšlenku. Obklopený zašlou slávou kdysi mocné markézské civilizace, Thor nemohl setřást předtuchu, že na tomto nebo podobných ostrovech, mohlo dojít ke kontaktu s kulturami Jižní Ameriky.

Expedice Kon-Tiki

Thorova teorie byla od začátku podrobena přísné kritice a sám Thor měl co dělat, aby svůj odvážný názor obhájil. Jak mohli domorodci z Jižní Ameriky doplout do Polynésie, když neměli žádné lodě nebo čluny? Dobrodruhova odpověď byla prostá: měli vory z balzového dřeva. Thorovi se poté dostalo posměšné odpovědi, ať si tedy takovou cestu zkusí taky, když je tak chytrý. Thor k údivu ostatních výzvu bez váhání přijal.

Na tak velkou a nebezpečnou výpravu, jako byla expedice Kon-Tiki, bylo nutné vybrat dostatečné množství peněz. Thor měl velké štěstí, protože ho založil otec a několik dobrých přátel v Americe, takže vyplutí nestálo už nic v cestě. V roce 1947 se po dlouhé přípravě vydal Thor s pěti muži vstříc nevšednímu dobrodružství na voru, který byl postaven podle původních nákresů španělských dobyvatelů. 

Začátek cesty byl poměrně pohodlný, vor byl vlečen lodí peruánského námořnictva. To pravé dobrodružství začalo ve chvíli, kdy se dobrodruzi dostali na volné moře a vor začal unášet Humboldtův proud. Po 101 dnech plavby a téměř 7 000 zdolaných kilometrech dobrodruzi ztroskotali u ostrova Raroia v souostroví Tuamotu. Po několikadenním čekání byli zachráněni obyvateli sousedního ostrova a poté dopraveni francouzskou lodí na Tahiti.

Všechny počiny skupinky dobrodruhů jsou zachyceny v knize Ve znamení Kon-Tiki, která byla přeložena do více než 70 jazyků, přičemž českého překladu se kniha dočkala až v roce 1957. Z knihy se stal okamžitě bestseller, celkem se prodalo neuvěřitelných 50 000 000 výtisků. Uznání se dočkal i dokumentární film o expedici, který získal v roce 1951 Oscara za nejlepší dokument.

Legendární vor Kon-Tiki, na kterém Thor Heyerdahl a jeho posádka přeplavili téměř 7000 km dlouhou cestu.

Za majestátními moai

Úspěch expedice Kon-Tiki motivoval Thora k dalšímu dobrodružství, a tak se mezi lety 1955 a 1956 zúčastnil archeologické expedice na Velikonoční ostrov. Heyerdahl pobýval na Velikonočním ostrově několik měsíců a věnoval se zkoumání několika významných archeologických nalezišť. Kromě vykopávek se věnoval i vyřezávání, transportu a vztyčování velkolepých moai. Heyerdahlova zjištění shrnuje populární kniha Aku-Aku, která se taktéž stala mezinárodním bestsellerem.

(Ne)úspěšná expedice Ra

Výzkumy na Velikonočním ostrově pochopitelně nedokázaly ukojit dobrodruhovu touhu po plavbě na širém moři. Z toho důvodu se v roce 1969 odehrál další smělý pokus s cílem přeplout Atlantský oceán v člunu z papyru, který nesl jméno po bohu slunce Ra. Plavba bohužel nebyla úspěšná, protože po několika týdnech začala do člunu prosakovat voda. Člun Ra byl nedlouho poté zničen v bouři a posádka byla zachráněna jachtou u ostrovů v Karibském moři. Před potopením zdolali dobrodruzi na člunu obdivuhodných 6 400 km. 

Neúspěch Thora nijak neodradil a tak byl v roce 1970 připraven vyrazit na širé moře s upraveným plavidlem Ra II. Námořníci úspěšně dopluli z Maroka na Barbados a na své cestě zdolali více než 6 000 kilometrů. O plavbách byla napsána kniha The Ra Expeditions a natočen filmový dokument Ra (1972).

Pamětní kámen Thora Heyerdahla poblíž Colla Micheri, kde zemřel 18. dubna 2002.

Smolný Tigris

Poslední Thorův námořní počin měl dokázat, že obyvatelé Mezopotámie mohli po vodě doplout až do Indie. Rákosový člun Tigris se v roce 1977 vydal na cestu Perským zálivem, ale svého cíle bohužel nikdy nedosáhl. Odvážnou výpravu totiž přerušila válka, kvůli které se museli dobrodruzi vrátit zpět do Evropy.

Thorovy teorie se i přes velkolepé úspěchy výprav nepodařilo prokázat a po důkladných analýzách ostatků byly tyto teorie zcela vyvráceny. Přesto, že se většina jeho prací nesetkala s pochopením vědecké komunity, Heyerdahlovi zkrátka nemůže nikdo upřít to, že zvýšil zájem veřejnosti o starověkou historii a antropologii. 

Při svých husarských kouscích dokázal, že nic není nemožné. Pokud byste se chtěli o Thorově životě dozvědět víc, doporučujeme navštívit muzeum Kon-Tiki na poloostrově Bygdøy v norském Oslu, kde jsou uložena plavidla a mapy z expedice Kon-Tiki společně s velkou knihovnou.