Připravili jsme stručnou příručku, která vám s výběrem poradí a objasní základní parametry, které je třeba při nákupu dalekohledu zohlednit.
První věcí, kterou budete při výběru dalekohledu zvažovat je, jestli chcete monokulár nebo binokulár. Obojí má své výhody i nevýhody a musíte se pečlivě zamyslet, na co přesně budete chtít dalekohled používat.
U binokuláru si skládá mozek obrázek z obou očí, proto je obraz plastičtější, máte lepší odhad vzdáleností. Při dlouhodobějším pozorování se vám u binokuláru neunaví tak rychle oči, jako při koukání do monokuláru. Také máte širší zorné pole, což se hodí, pokud pozorujete pohybující se objekt, nebo potřebujete prohlédnout velký úsek krajiny. Na druhou stranu dvě čočky logicky zaberou více místa a budou těžší, než jedna čočka.
Monokuláry jsou lehčí a menší, to je jejich hlavní přednost. Také jsou jednodušší na používání, protože nemusíte vychytávat rozdíly mezi očima (vzdálenost mezi očima, korekce dioptrií atd.). Prostě přiložíte k oku a koukáte. To oceníte hlavně v situacích, kdy dalekohled půjčujete více osobám. Použití monokuláru je také pohotovější, pokud rychle potřebujete něco prohlédnout a hned zase dalekohled schovat. Další variantou použití je, když máte najitý cíl a chcete si prohlédnout jeho detaily. Nízká váha je ale vykoupená horším obrazem. Monokulár ale zachytí méně světla, než binokulár, takže ve zhoršených světelných podmínkách je obraz méně kvalitní.
Pokud tedy hledáte dalekohled na dlouhodobější pozorování, nebo propátrávání krajiny, je pro vás lepší binokulár. Jestli šetříte každý centimetr a gram ve svém batohu a stačí vám jen rychlý pohled na určitý vzdálený objekt, volte monokulár.
Výjimkou z tohoto pravidla jsou mohutné pozorovací monokuláry s velkým přiblížením, které musí být upevněny na stativu. Ty se ale používají pro specifické aktivity a běžný outdoorový nadšenec je nevyužije, proto se jim nebudeme ve článku příliš věnovat.
Když už máte rozhodnuto, jestli chcete monokulár, nebo binokulár, je potřeba se zorientovat v tom, čím se jednotlivé výrobky liší. U každého dalekohledu výrobce uvádí řadu číselných parametrů a je dobré vědět, co který parametr znamená a jaký to má v praxi vliv na kvalitu obrazu.
Základní hodnoty, které jsou uváděny snad u všech dalekohledů, jsou zvětšení a průměr objektivu. Tyto hodnoty najdete i přímo na těle dalekohledu uvedené jako sadu dvou čísel, například 10x50.
První z čísel je zvětšení. To vám říká, o kolik se vám pozorovaný objekt „přiblíží“. Například zvětšení 10x znamená, že pozorovaný objekt vzdálený 1000 m vnímáme jako by byl ve vzdálenosti 100 m. Neplatí zde ale to, že čím více, tím lépe. S rostoucím přiblížením klesá zorné pole a navíc při zvětšení nad 12x se už začne výrazně projevovat třesení rukou a pokud si dalekohled někde neopřete, nebo neopatříte stativem, tak se budete potýkat s velmi nestabilním obrazem. Například na turistiku tedy stačí přiblížení 8x nebo 10x.
Některé dalekohledy mají nastavitelné zvětšení, čili zoom. Značeno například jako 10-30x50. Proměnlivé zvětšení zní sice lákavě, ale praxe je taková, že pokud porovnáte například dalekohled 10x50 a 10-30x50, tak při stejném zvětšení bude dalekohled s nastavitelným zvětšením poskytovat horší obraz, než dalekohled s fixním zvětšením. Kvůli složitější konstrukci totiž zoom ubírá optice na kvalitě a světelné propustnosti. Navíc je právě kvůli své složité konstrukci náchylnější na poškození, je těžší a často i dražší. U binokulárů pro turisty nebo myslivce v podstatě nemá smysl, jeho výhody se projeví až u pozorovacích teleskopů na stativu.
Průměr objektivu je průměr vnější čočky v milimetrech. Čím je čočka větší, tím víc světla se do dalekohledu dostane a tím lépe je vidět za horších světelných podmínek. Průměr objektivu ale má vliv na rozměry a hmotnost dalekohledu. Pokud se chcete vyhnout těžkým dalekohledům, které budou vyžadovat podpěru, hledejte dalekohled s průměrem objektivu kolem 50 mm.
Dalším často uváděným údajem je zorné pole. Tento údaj vám říká, jak velký prostor při pohledu přes dalekohled uvidíte. Udává se ve vzdálenosti jednoho km, takže například číslo 140/1000m vám říká, že ve vzdálenosti jednoho km uvidíte výsek krajiny o šířce 140 m. Jak již bylo řečeno, šířka zorného pole s větším zvětšením klesá.
Když to tedy shrneme, pokud vybíráme dalekohled například pro myslivost, budeme hledat binokulár s přiblížením 7x nebo 8x, což nám poskytuje velké zorné pole a stabilní obraz. Přesně to je nezbytné při dlouhém pozorování krajiny. A protože myslivci často potřebují používat dalekohled za šera, je potřeba zvolit dalekohled s větším průměrem objektivu, 50 nebo 56 mm. To dává dalekohledu vysokou světelnost a uvidíte tedy zvěř i ve zhoršených světelných podmínkách.
Antireflexní úprava je speciální povrchová úprava čoček. Napomáhá většímu průniku skla do čočky a zlepšuje tak pozorovací schopnosti dalekohledu ve zhoršených světelných podmínkách.
Pogumované tělo dalekohledu má řadu výhod. Snižuje pravděpodobnost poškození při drobných nehodách, zpříjemňuje manipulaci s dalekohledem v nižších teplotách a na rozdíl od dalekohledů s kovovým tělem necinká při kontaktu s jinou výstrojí.
Plnění dusíkem oceníte zejména v nízkých teplotách, kdy máte jistotu, že se vám díky dusíku čočky dalekohledu nezamlží. Za tuto vychytávku si ale zpravidla připlatíte.
Regulovatelná mezioční vzdálenost je vlastnost, kterou byste si měli u dalekohledu pohlídat a nejlépe i vyzkoušet, zejména pokud máte úzký nebo naopak širší obličej. Tato vzdálenost totiž určuje, jak daleko budou vnitřní čočky (pupily) od sebe a musíte si ji být schopni nastavit tak, abyste koukali přímo do vnitřních čoček (tzn., aby vzdálenost odpovídala rozestupu vašich očí). Jinak budete mít obraz zkreslený.
Dioptrická korekce se hodí například ve chvíli, kdy máte jedno oko slabší, ale nechcete do dalekohledu koukat přes brýle. Pokud naopak chcete dalekohled používat s brýlemi, je potřeba si pohlídat oční reliéf. Ten nám říká, kolik milimetrů může být oko vzdálené od vnitřní čočky dalekohledu, aniž bychom viděli kolem obrazu z dalekohledu černé okraje. Pokud nosíte brýle a mezi okem a čočkou se tedy budou nacházet ještě skla, je potřeba, aby oční reliéf byl vyšší, alespoň 17 mm. Lidé s brýlemi by si také měli ohlídat, aby dalekohled neměl velké gumové očnice, přes které se na dostatečnou vzdálenost s brýlemi nedostanete.