Co dělat, když sníte jedovatou houbu?

Češi jsou sbíráním hub proslulí. Kdo si tento podzim nevyfotil a nenasdílel plný košík hub, jako by nebyl. Přesto se ale i zkušenému houbaři může někdy přihodit, že mu nějaký pokrm z hub “prostě nesedne”, omylem zamění druhy, nebo se rovnou přiotráví. Bezpečný sběr hub má ale své zásady, které je potřeba dodržovat. Pojďte si společně s námi připomenout, jakým chybám se v lese vyvarovat, jaké jsou hlavní příznaky otravy a jaká je první pomoc, když k ní přece jen dojde. 

V českých lesích najdete celou řadu výborných hub, které vyniknou ve vašich omáčkách, smaženicích či polévkách. Abyste si ale z lesa místo kulinářského zážitku nepřinesli otravu jídlem, připravili jsme si pro vás několik důležitých informací, které vám mohou doslova zachránit život.

TIP: Dobrá znalost hub je důležitá, ale stejně tak i správné vybavení. Přečtěte si, jak vybrat ten správný houbařský nožík.

Bezpečný sběr hub má své zásady, které jsou zároveň nejlepší prevencí proti potenciální otravě houbami.

Jak předejít otravě houbami?

Jako téměř u všech nebezpečných situací v našem světě, i zde platí, že nejlepším řešením je prevence.

Přečtěte si 6 zásad, díky kterým se můžete otravě vyhnout.

1. Sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte

Pokud s houbařením teprve začínáte, nebo jste vždy sbírali pouze praváky, pak je lepší do lesa vyrazit se skutečným odborníkem, který vás s dalšími druhy hub pečlivě seznámí. Další možností je například návštěva lesa s atlasem hub a následné prozkoumání rozdílů a vyvarování se záměnám jedlých hub s těmi jedovatými. Nespoléhejte se stoprocentně na aplikace na rozpoznávání hub, protože ani ty nebývají vždy neomylné.

Pokud vyrážíte do lesa na vlastní pěst, není od věci hned po návratu ukázat košík zkušenému mykologovi, který vám houby protřídí. V žádném případě byste ale neměli konzumovat houbu, u které si nejste na 100 % jisti tím, že je jedlá.

2. Vyvarujte se ochutnávání

Některé druhy hub jsou bez tepelného zpracování v lepším případě nejedlé, v tom horším případě mohou být i jedovaté. Na houbách se také vyskytují i bakterie, které vaše zažívání dokážou pořádně potrápit. Pokud tedy nejste ztraceni v lese již druhý den bez šance najít si jiný druh potravy, pak doporučujeme nechat si gurmánský zážitek až na doma.

3. Pozor na igelitové sáčky

Na houby vždy s košíkem, prodyšnou taškou nebo krabicí. V igelitových sáčcích se houby pomačkají a zapaří. Ve výsledku pak ze sáčku vyndáte těžko identifikovatelnou směs, která si bude tak trochu žít vlastním životem.

4. Nesbírejte přemrzlé houby

Mrazem trpí hlavně hřiby, při jejich konzumaci hrozí otrava. Pokud na ně při své procházce narazíte, rozhodně byste si je neměli přidávat do košíku. Po zmrznutí a opětovném rozmrznutí totiž dochází k rozkladu bílkovin, podobně je tomu u zkaženého masa.

Houby, které prošly mrazem, mění své vlastnosti. Do košíku si je raději nepřidávejte.

5. Houby co nejdříve zpracujte

Pokojová teplota houbám příliš nesvědčí, a proto je nejlepší je okamžitě po příchodu z lesa zpracovat. Pečlivě je očistěte a to, co nesníte ten samý den, uschovejte do lednice nebo dále zpracujte - můžete je usušit v sušičce, zamrazit nebo naložit. Předejdete tak rozvoji nejrůznějších plísní a vyhnete se pravděpodobným zdravotním komplikacím.

6. Pro případ potřeby si uchovejte vzorek

Možná jste přehlédli, že jste do smaženice přidali i nejedlý hřib žlučník. Pro všechny případy je dobré si kus jídla uschovat do krabičky pro případ, že by se vám udělalo nevolno. Lékař může díky vzorku jídla lépe určit druh houby, po které se vám udělalo špatně.

Jaké jsou příznaky otravy?

První příznaky se obvykle objeví v časovém rozmezí od 30 minut do 7 hodin po požití jedovaté houby. Existuje však celá řada nejrůznějším symptomů, které mohou naznačovat, že se vaše tělo potýká s otravou. Mezi nejčastější příznaky otravy houbami řadíme potíže trávicího traktu. 

K prvním a nejčastějším příznakům obvykle patří:

• nevolnost, 
  
• pocit na zvracení, 
  
• průjmy a bolesti břicha. 
  

Kromě toho mohou být přítomny i psychické příznaky, jako je například nepřiměřená veselost, neklid, trhavé nekoordinované pohyby, dezorientace a dokonce i sluchové a zrakové halucinace. 

K příznakům, kterých si zpočátku obvykle nevšimneme, pak patří záškuby v lýtkovém svalu, slabost, pokles krevního tlaku, mírná teplota či zvýšená produkce slin.

Češi jsou ve sběru hub a vytváření kulinářských specialit mistři. Nezapomínejte ale na bezpečnostní zásady a seznamte se s postupy první pomoci. Tyto znalosti se v životě neztratí.

Co dělat při podezření na otravu houbami

U většiny hub z našich lesů není riziko otravy až tak dramatické. Pokud vás netrápí neustávající průjmy a zvracení, nasaďte nejdříve aktivní uhlí, klidový režim, dostatek tekutin a pozorně sledujte vývoj zdravotního stavu. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat dětem a seniorům, u obou skupin je vyšší riziko dehydratace.

Kdy domácí léčba nestačí?

Domácí léčba rozhodně nestačí v případě, že pozřete některou z našich nejjedovatějších hub: 

• muchomůrku zelenou,
  
• muchomůrku bílou,
  
• muchomůrku jarní,
  
• muchomůrku jarní,
  
• pavučinec plyšový.
  

V tomto případě neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc a pokud možno, uchovejte si vzorek houby pro snazší identifikaci potíží. 

Při otravě těmito houbami se první příznaky objeví v rozmezí 6 až 24 hodin po požití. V první fázi se setkáte se silnými bolestmi břicha, neustávajícím zvracením a těžkými průjmy. Nemocný je v důsledku otravy zesláblý, klesá mu krevní tlak a je vysoce dehydratovaný. Tato fáze obvykle trvá od 3 do 5 dnů.

V druhé fázi průjmy, zvracení a bolesti břicha ustupují a na jejich místo nastupují projevy těžkého poškození jater a ledvin. Pacienti obvykle trpí bolestmi v pravém podžebří a žloutenkou. V některých případech může nemocný upadnout do bezvědomí. Pokud se nedostaví lékařská pomoc, pak člověk obvykle umírá mezi 7. až 12. dnem otravy.

První pomoc při podezření na požití jedovatých hub

• Zjistíme, co se stalo. Rychle vyzpovídáme postiženého/svědky.
  
• Zavoláme rychlou záchrannou službu na čísle 155 a neustále sledujeme jeho zdravotní stav.
  
• Pokud je postižený při vědomí a spolupracuje, vyvoláme zvracení. 
  
• Zajistíme zbytky hub, jídla, popř. zvratky, stolici k pozdějšímu určení.
  
• Předáváme pacienta rychlé záchranné službě.