Části nože

(1) Čepel – plochá a podlouhlá pracovní část nože, obvykle zakončená špičkou s hrotem; více o čepeli nože po kliknutí na odkaz.

(2) Rukojeť – část nože sloužící k jeho držení a k manipulaci s ním. Seznam materiálů běžně používaných na výrobu rukojeti nože naleznete po kliknutí na tento odkaz. Rukojeti však nerozdělujeme jen podle jejich materiálu, ale také podle způsobu montáže na čepel – viz tang (14) a liners (19).

(2.a) Hilt / jílec – hlavní, úchopová část rukojeti.

(2.b) Butt / Pommel / hruška – rozšířené zakončení rukojeti, někdy označované také jako tlouk.

(3) Tip / špička – část čepele umístěná vpředu, která je vyústěním čepele u většiny nožů a končí hrotem.

(4) Point / hrot – zakončení špičky. Hrot a jeho umístění spolu s ostřím určují penetrační a řezné vlastnosti nože. Právě hrot, jeho umístění a tvar čepele určují použití konkrétního nože. Více se o tvarech čepele nože dozvíte po kliknutí na odkaz.

(5) Grind / výbrus – plocha ve spodní části čepele, která určuje řezné vlastnosti nože, houževnatost a úhel ostří; více o této části čepele nože po kliknutí na odkaz.

(6) Ostří / fazeta – nabroušená spodní hrana čepele; fazeta slouží ke krájení, řezání a obdobným činnostem; u ostří je důležitý především úhel fasety, který definuje jak bude nůž ostrý – obecně platí, že čím menší je úhel fasety, tím ostřejší čepel je. Úhel fasety je daný úhlem výbrusu (5) a nikdy nemůže být menší. Ale řezné a penetrační schopnosti nože určuje také délka ostří, tady se právě k prodloužení ostří občas využívá jeho esovité prohnutí, jenž zbytečně neprodlužuje čepel.

(6.a) Rovná část – rovné ostří probíhající na většině rovné části čepele; pokud není hrot umístěn úplně dole, jako u typu čepele sheepsfoot, přechází ostří do oblouku a vytváří tzv. břicho (6.b); u rukojeti často nebývá ostří dotaženo až k ní, mezi ostrou částí čepele a rukojetí bývá část označovaná jako sloupek (11).

(6.b) Belly (břicho) – oblouk v přední části čepele, ostří bývá dotaženo až k hrotu (4).

(7) Hřbet / páteř – zpravidla horní tupá hrana čepele, pro jejíž označení se používá spíše výraz hřbet, výraz páteř se používá, pokud je tato linie umístěna uprostřed – u čepelí typu spear point a needle point; hřbet může být stejné síly jako čepel, zúžený nebo naopak rozšířený – zúžený hřbet můžeme vidět u některých moderních nožů, dodává jim agresivnější vzhled, je však vhodný spíše pro bojové nože nebo by nemělo zúžení probíhat až k rukojeti, protože při práci, obzvláště při delší, nepříjemně tlačí do zapřeného palce; rozšířený hřbet přináší zvýšenou odolnost čepele vůči zlomení a můžeme jej nalézt například u orientálních nožů.

(8) Falešné ostří – bývá na tupém hřbetě čepele a lze jej v případě potřeby nabrousit a získat tak druhé ostří; u čepele typu clip point je zpravidla umístěno na předním zkosení a po nabroušení je perfektní pro bodání a na penetraci materiálů; může být umístěno také na rovné části hřbetu, často mívá zubaté provedení a slouží pak jako pilka, k řezání kostí nebo slabších kmenů stromků.

(9) Fuller – drážka vytvořená v čepeli pro snížení její hmotnosti a pro její zpevnění. Tato drážka byla na nože přejata z mečů. Funkce snižování hmotnosti je zřejmá bez dalšího vysvětlování a účinná prakticky u jakéhokoli nože, bez ohledu na tvar a na délku čepele. Druhá funkce, tedy zpevnění čepele, vyplývá ze zdvojení páteře čepele. Drážka fuller na čepeli typu spear point  nebo needle point vytvoří dvě umělé páteře namísto jedné středové a u ostatních typů čepele dvě umělé páteře přidá. Tím dojde ke zpevnění čepele a ke zvýšení odolnosti vůči jejímu zlomení. Funkce má tím větší význam, čím delší je čepel. Druhé známé označení – blood groove – plyne z mylně rozšířeného určení drážky, totiž lepší odvod krve uloveného zvířete a snadnější vytažení nože ze staženého svalstva. Toto označení neodráží skutečný účel této drážky.

(10) Jimping / vroubkování – neklouzavá platforma, jejímž prostřednictvím lze na čepel vyvinout tlak a palcem či ukazováčkem vést nůž; jimping je strojově vytvořený a může být i na rukojeti; naproti tomu u ručně vyráběných nožů bývá čepel včetně stopky (14) přímo umělecky ozdobena tzv. filework (backwork, worked back) – od jednoduchých zářezů, přes křížky až po nejrůznější ornamenty, toto zdobení se vyhotovuje různými druhy mikro pilníků, speciálních nástrojů a lupy a jeho zhotovení zabere i několik hodin, mnohdy přechází také na rukojeť, střenky i vložky a dodává noži opravdu nádherný a unikátní vzhled.

(11) Ricasso / sloupek – část čepele přímo před rukojetí, která nemá výbrus, tedy ani ostří; často má menší tloušťku než čepel samotná a je většinou využívána pro umístění nápisu či loga výrobce nože; pokud je plocha dostatečně široká, lze o ni zapřít ukazováček, což velmi zpřesní práci s nožem; některé nože sloupek vůbec nemají.

(12) Choil / vybrání pro ukazováček – vybrání čepele na spodní hraně pod sloupkem; někdy je před rukojetí někdy přechází také do rukojeti; vybrání slouží na vložení ukazováčku a plní funkci záštity (16.a).

(13) Pata – část vytvořená čepelí, která je širší než rukojeť; pata čepele je kolmá nebo téměř kolmá a plní funkci záštity (16.a).

(14) Tang / stopka pro rukojeť – stopka nebo trn, který vychází z čepele a na který se u nožů s pevnou čepelí upevňuje rukojeť. Rukojeť je buď v celku, natvarovaná na tang, nebo je tvořena dvěma střenkami (17) upevněnými k trnu nýty (18). Používá se několik druhů tohoto uchycení čepele v rukojeti, více po kliknutí na odkaz.

(15) Leptání / gravírování – nejčastěji jej výrobce nože umisťuje do spodní poloviny čepele – na výbrus (5) nebo na sloupek (11), lze jej však nalézt také na rukojeti i jinde; je to buď mechanická, ručně vytvořená rytina, chemické vyleptání (kyselinou), strojová rytina vytvořená počítačem podle tří prostorových os (pomocí diamantových rydel, karbidových rotačních frézek a leštiček) a nebo dnes časté laserové gravírování; uvádí se zde například název nebo logo výrobce, název nebo číslo modelu nože, materiál použitý na výrobu čepele / rukojeti a v poslední době se hojně používá personalizace nože prostřednictvím gravírovaného jména či přezdívky, oblíbeného motta a podobně (pro praktické účely, na sběratelské kousky i na darované upomínkové nože); ručně vyráběné nože mohou mít vyleptány nádherné ornamenty.

(16) Ochrana ruky

(16.a) Záštita – část nože mezi čepelí a rukojetí, která brání sklouznutí prstů na čepel a tak předchází zranění způsobenému ostřím při broušení i při práci nebo způsobenému zpracovávaným materiálem; může být buď jednoduchá – pouze na spodní straně – nebo oboustranná; je buď kolmá nebo vykloněná dopředu či vzad, oboustranná záštita může být vykloněna oběma směry; může to být velmi výrazný a zdobný prvek nože; její funkci může také zastat choil (12) nebo pata (13).(

16.b) Bolster / záštitný kroužek – kovový prstenec kolem rukojeti umístěný těsně za záštitou, který zpevňuje spojení čepele a rukojeti, plní dekorativní funkci a tvoří oporu pro záštitu. Zpevňuje nůž, zvyšuje jeho odolnost a prodlužuje jeho životnost. Také vyrovnává nepoměr mezi těžkou čepelí a lehkou rukojetí, posouvá těžiště a zlepšuje práci s nožem a kontrolu nad ním; někdy bývá přímo součástí záštity (16.a), respektive je z něj záštita vytvarována.

(17) Střenky – 2 střenky - pravá a levá - tvoří společně rukojeť; u nožů s pevnou čepelí jsou upevněny k trnu (14), u zavíracích nožů k vložkám (19).

(18) Nýty / šroubky / jistící kolíčky – upevňují střenky a fixují je na svém místě; použití šroubků místo nýtů umožňuje sejmutí střenek.

(19) Liners / vložky – u zavíracích nožů jsou k nim upevněny střenky a zároveň tvoří pouzdro pro čepel zavřeného nože.

(19.a) Vymezovací čepy – udržují vložky v požadovaném rozestupu.

(20) Pojistka proti zavření nože – po otevření zavíracího nože zajistí čepel v otevřené poloze, takže s nožem lze pracovat tak, jako kdyby to byl nůž s pevnou čepelí, bez obav z nechtěného zavření čepele a poranění ruky; pojistek existuje více druhů, více po kliknutí na odkaz.

(21) Thumb stud / trn na otevírání – trn na snadné otevírání čepele zavíracího nože; tento kolíček může být buď jednostranný (umístěný na levé straně čepele pro praváky a naopak) nebo oboustranný, což je dnes již mnohem častější.

(21.a) Otvor na otevírání – alternativa k trnu(21), kterou někteří uživatelé preferují.

(22) Flipper – je určen k rychlému a jednoduchému otevírání čepele zavíracího nože; flipper může být buď jednoduchý – pouze na spodní straně – nebo oboustranný; bývá použit v kombinaci s trnem (21) nebo s otvorem (21.a) na otevírání; flipper po otevření nože slouží jako záštita (16.a)

(23) Pivot / středový čep – čep, na kterém je upevněna čepel zavíracího nože a na němž se otáčí při otevírání / zavírání nože.

(24) Oblouky na prsty – vybrání spodní části rukojeti, do kterého při uchopení zapadnou prsty, a to činí úchop více bezpečným, pevným a jistým.

(24.a) Kruh na prsty – kruh na prostrčení ukazováčku / malíčku je další celkem rozšířený prvek pro bezpečnost úchopu.

(25) Otvor na šňůru – otvor na jistící šňůru na zápěstí nebo na šňůru či paracord k zavěšení nože na krk / na upevnění k výbavě.

(26) Řezací hák na bezpečnostní pásy – vybavení, které nalezneme především u záchranářských nožů.

(27) Hrot na rozbíjení skla / Drtič lebky – hrot nalezneme u záchranářských nožů, kde je určen na rozbíjení skla, například okna havarovaného automobilu; u bojových a survivalových nožů se více uplatní označení drtič lebky, protože zde je hrot primárně určen k zasazení úderu nepříteli.

(28) Klip na uchycení – klip umožňuje nošení zavíracího nože bez pouzdra, upevněného  na opasku nebo v / na kapse.