Coul, palec, metr a kilogram, znáte jejich poměry?

Dříve, než si vypíšeme jednotky této soustavy a porovnáme je se soustavou nám známou, bychom měli vědět něco o historii, tedy – jak všechno vzniklo a kde se to vlastně vzalo. Asi nikoho nepřekvapí, že se původy sjednocených měrných systémů začínaly formovat již před několika tisíci lety, a to v těch tehdy nejpokročilejších civilizacích. Egypt, Mezopotámie, Persie, právě v zde započali s něčím, co dnes známe jako měrné jednotky.

První definice některých měrných jednotek naleznete i v Bibli (Leviticus 19:35-36).

Uhodnete, kdo hrál největší roli v roznesení měrných systémů? Kdo hádal, starověký Řím, hádal správně. Tehdejší jednotky, jako digitus (prst – 18,5mm), uncia (palec – 24,6mm) nebo leuga (liga – 2,22km), se roznášely po celé Římské říši, která v době své slávy měla přes 6 500 000 čtverečných kilometrů. Po rozpadu se začaly některé jednotky štěpit a odlišovat od těch ostatních. Přes to přetrvaly až do ne tak dávné historie. Velkým milníkem pro angloamerickou soustavu byl rok 1066 a ovládnutí Anglie Normany. Ti měli měrnou soustavu postavenou na Saské a Římské.

Základ pro americkou soustavu běžných jednotek

Bohužel pro období po vpádu Normanů na anglické ostrovy se toho o vývoji měrných jednotek moc neví. Systém byl totiž roztržený mezi to, co zbylo ze Římanů a to, co přivezli Normané, tedy měrný systém vytvořený v oblastech Německa. Prvním záchytným bodem je dobře známá Magna Carta. V ní se jeden moudrý člověk, král John, konečně rozhodl sjednotit jednotky v rámci říše. Bože, jak já miluju, když někdo použije slovo realm. Každopádně, tím počíná historie tak zvané Anglické soustavy měrných jednotek. Následovalo několik období, kdy se stanovovaly jednotlivé míry, vytvářely standardy a definice systému vzdálenosti, hmotnosti a všech ostatních.

První definice a nastavení všech jednotek obecně užívaných po celé říši, kterou se Anglie stávala, přišla v roce 1495 a byla platná až do roku 1587. Stvrzení krále Jindřicha 7. změnila královna Elizabeth 1. a nastavila tak soustavu jménem Exchequer Standards. Ta byla platná až do roku 1824, kdy ji nahradili Imperiální jednotky. Něco mi říká, že v tom měly prsty rodinné neshody, jelikož prakticky zůstaly názvy jednotek, jen se předefinovaly. Zbytečné? Také to tak vidím, jelikož dnes se již nepoužívá. Skočili jsme tedy až do roku 1824. To je však až moc velká současnost, jelikož v tuto dobu se v Americe dávno používal systém, jako dnes.   

Dnes se v Anglii používá už standardní soustava SI, jako ve zbytku světa. Anglie byla poslední zemí, vyjma Ameriky, kde se metrický systém nepoužíval.

Yardy a libry v Americe

Pokud se na Ameriku podívám z hlediska historie, je jasné, jak se sem dostaly anglické měrné jednotky. Po konci Sedmileté války tvořilo východ amerického kontinentu 13 kolonií, které spadaly pod spojené království. Používala se tu tedy stejná měrná soustava, jako v Anglii. Těchto 13 kolonií však nesouhlasilo s anglickou nadvládou. Po letech krvavých bojů tak byla v roce 1776 sepsána a podepsána Deklarace nezávislosti, která prakticky odtrhnula těchto 13 kolonií od Anglie. Tím bylo založeno USA. K původním 13 státům se přidaly postupem času další.

No, proč to říkám. Součástí Deklarace nezávislosti bylo i nastavení měrných jednotek, které byly pojmenovány Americké běžné jednotky. Vycházely z Anglických, jen se trochu lišily v definici. Roku 1824 pak Anglie vydává své Imperiální jednotky, které to ještě více zamotaly. Právě proto nebyla například stopa stejně dlouhá v Americe, jako v Anglii, a tak dále.

Volně se může v Americe používat i metrická soustava, ale jen v odborné literatuře, nebo hovorově.

Jak to tedy je s převody?

Ačkoli za těch téměř čtvrt milénia bylo několik pokusů zarovnat Americké běžné jednotky tak, aby se daly metrickou soustavou vyjádřit formou zlomků, nebo alespoň čísel zarovnaných na celá, nikdy se to nepodařilo. Díky tomu je dnešní vyjadřování a převádění často trochu přeplněné čísly za desetinnou čárkou. To ostatně hned uvidíte. Dovolil jsem si jednotlivé sekce rozdělit, abychom si zachovali řád.

Palec a metr

Zatímco základní jednotkou délky, co se soustavy SI týče, je jeden metr, v americkém systému je to jeden palec, také známí jako inch, nebo coul (2,54cm). Od něj se odvozují další jednotky, jakými jsou například stopy, yardy, míle.

Námořní jednotky

Sáh, námořní míle. Trochu mě mrazí, když v nejmenovaném pirátském firmu jeden z posádky vykřikl, hloubka je jen 5 metrů. Zřejmě pirát s neproměněným potenciálem, který mohl změnit tok dějin. Kdyby se tak oprostil od plenění španělských galér a oddávání se alkoholovým dýchánkům někde v Nassau, mohl jím vymyšlený metrický systém zavést už minimálně 200 let dříve.

Metrický systém stanovila francouzská rada vědců v roce 1795.

Pochopitelně to v tom filmu bylo řečeno špatně. Jelikož se v námořní hantýrce měří jak vzdálenost, tak hloubka, nemůžeme určit základní měrnou jednotku. Co ale můžeme – převést si je vůči nám známým.

Libra a hmotnost

Pokud se podíváme na systém vyjadřování hmotnosti americkou optikou, jsou anglické jednotky o něco nižší. To je přesně to, co jsem uváděl na začátku. Soustava, která by měla být stejná, stejná vůbec není. Americké jednotky jsou v tomto případě trochu větší, podle amerického výrazu – delší (long). Základní jednotkou této skupiny je libra, tedy pound. Systém je založený na francouzském avoirdupois, převzatém někdy v 15. století.

Ačkoli se může zdát systém trochu nesrovnaný, není tomu tak. Jedna libra totiž obsahuje 7000 grainů, 256 dramů a 16 uncí.

Galon a tekutá unce

Jak se dostáváme ke konci článku, zbývá nám probrat poslední dvě důležité měrné soustavy. Nyní se vrhneme na jednu z nich, a to na objemovou soustavu. Podobně jako u metrické, bychom i v americké čekali nejspíš objemové násobky palců, stop a yardů. Omyl! Velmi zajímavou skutečností je, že americká soustava využívá naprosto rozdílné jednotky pro objemy, které byly převzaty z anglických jednotek. Vždycky mě jímala hrůza, když někdo v americkém filmu někdo natankuje a po roznásobení mi vyšlo, že za galon dal přibližně $3,5. No a galon je prosím pěkně 3,79 litrů. To bych se na to…

Momentálně existují 3 rozdílně definované jednotky pro objem: U.S. wet, U.S. dry, Imperial.

Teplo a zima

Poslední zastávkou pro nás budou jednotky teploty. Zde se používá převážně Fahrenheit, nikoli Celsius. Proč píši převážně? Jelikož v odborné literatuře naleznete buď Ceisius, nebo Kelvin. Vyjadřování mezi Celsiem a Fahrenheitem může být trochu zmatečné, jelikož se špatně poměrově vyjadřuje. Může za to především posunutí oproti klasické nule, tedy 0°C. Tato hodnota je ve Fahrenheitově stupnici vyjádřena jako 32°F. 0°F je pak -17,778 °C. Ani odstupňování vůči sobě není jedna ku jedná. 1°F se rovná 5/9 °C.

Tak co? Už se vyznáte?

Musím se přiznat, že jsem nevypsal všechny veličiny, jelikož by se ze článku stala kratší kniha. Záměrně jsem tak vynechal čtverečné palce u jednotek plochy, nebo kuchyňské jednotky typu šálek a další. Zaměřil jsem se na ty, které můžeme každý den slýchat z televize, vídat je na některých stránkách. Snad už nebudete muset při projíždění vašeho oblíbeného kanálu na YouTube přemýšlet, kolik je vlastně 10 palců.

No ale uznejte sami, nemáme ten náš metrický systém v jednotkové soustavě SI mnohem jednodušší? Nechtěl bych přepočítávat palce a další jednotky. Tak jak to máme mi to naprosto vyhovuje. Je to jednoduché a přehledné. Tím se tedy loučím a budu se těšit na další písmena a věty, co vám budu psát. Co myslíte? Přejde někdy Amerika na metrický systém, aby se tak srovnala se zbytkem světa, nebo je na to moc hrdá?

U nás funguje metrický systém a jednotková soustava SI zákonně od roku 1960.