Co můžete čekat od výbuchu sopky typu Yellowstone

Vesuv, Svatá Helena, Krakatoa, Kilauea, … To jsou všechno známé vulkány a jeden jako druhý mají historii jako velcí ničitelé a zkáza civilizací. I v USA relativně nedávná erupce Hory Svaté Heleny je připomínána jako destrukce celých regionů a mnohých místních děsivých věcí poté.

 I když u nás nejsou žádné aktivní sopky, natož super-sopky, jsme uprostřed Evropy, takže pro potenciální následky ležíme v ideálním místě. Nakonec, když se k nám dostal prach z jaderné elektrárny v Černobylu při známé havárii cca 1 tisíc km od nás, proč by se k nám nedostal ten sopečný?

V USA je ale ještě další vulkán v kontinentální oblasti USA – jeden, co má potenciál být o geometrický řád větší malér, nežli Svatá Helena nebo ty malé ostrůvky na Havaji.

Občas jste asi i vy někdy a někde slyšeli preppery, jak se chystají na nějaký ten super-vulkán. Tak právě Yellowstone je opravdu velký. A takový, co by způsobil v případě erupce celosvětovou krizi. Podívejme se proto dnes na tuto Yellowstonskou kalderu a co od ní můžete čekat.

Je Yellowstone vážný vulkán?

Počkat, Yellowstone? Tam jak jsou gejzíry, grizzlyové a bizoni? Jistě, čtenáři! Yellowstone je velmi dobře známý jako geotermální gejzír a místo, kde se daří všelijakému přírodnímu životu. A je to také místo mimořádné velkého vulkánu, co není patrný na oko.

Právě ony spektakulární gejzíry (jenž sem každoročně přitahují davy lidí) jsou projevem oné vulkanické aktivity. Aktuálně jak věděckou komunitu, tak i místní lidi (či ty žijící v bezprostřední blízkosti) celkem logicky celá věc nenechává chladnými, protože riziko masivní erupce roste každým rokem a pomalu se zvyšuje.

Celoplošná erupce kaldery rozměru Yellowstonu by se postarala o to, že by Hora Svatá Helena vypadala jako raketa typu gejzír na party…
I když dotyčná vůbec a vysloveně nevypadá jako tradiční kouřící hora zkázy, nenechte se tím zmást – Yellowstonská kaldera je tak pojmenovaná a to proto, jelikož je takovéhoto tvaru. Kaldera je propadlé místo připomínající kráter, co byl takto zformován předchozí erupcí. Děje se to vždy tehdy, když je nějaká událost tak titánská a vyvrhne tolik materiálu, že se okolí obklopující oblast prostě ponořilo do země.

Tento super-vulkán má rozměry cca 55 x 72 km, což je skoro 4 tisíc km2, tedy oblast, co si lze jen těžko představit.

Místní státní úřad „United States Geological Survey“ vypočítal, že při jedné minulé historické erupci byly skoro 2/3 z kontinentální USA pokryty popelem. Není zde ani jeden jediný důvod domnívat se, že by ta příští měla být jiná a menší škály.

Jak moc špatný je vulkán mimochodem?

To dost záleží na tom, jak si kvantifikujete slovo „špatný“. Dobrá zpráva je, že většina vulkánů není dost silná na to, aby zdevastovala celé regiony. Většina z moderních aktivních vulkánů pravidelně vystřikuje magma. Občas to proloží i vyvrháváním kamení, kouře a popela. Ano, jsou lokálně destruktivní, dokonce až katastrofálně, nedá se u nich ale jistě mluvit o událostech, jenž ukončí náš svět.

Špatná zpráva je, že Yellowstone není malý a není v tom sám – jsou po světě další super-vulkány, co dělají vědcům vrásky. Jsou to masivní hrozby, co mohou kdykoliv vybuchnout a srovnat se zemí nemalé oblasti. To vše ještě před tím, nežli se dostaví další běžná „vulkanická esa“: toxický plyn, dusivý popel, rychle se pohybující magma, nemluvě o faktu, že hořící kusy magmatu mohou být vyvrženy do velkých dálek a jeden každý z nich představuje masivní riziko požárů.

Organizace U.S. Geological Survey srovnává a kvantifikuje vulkanické erupce na škále zvané Volcano Explosivity Index („VEI“). Škála jde od nuly (skoro nestojí za řeč) do osmičky (super-vulkán s kataklyzmickým dopadem).

Když to srovnáme s výbuchem na Hoře Svaté Heleny roku 1980, tato erupce byla velmi, velmi zlá, přesto to byla dle VEI jen šestka. Yellowstone je silná osmička, co se již v historii třikrát probudila k životu v kolosálním měřítku, kdy jeden každý z těchto výbuchů byl několik-tisíckrát horší ve své destrukci jako Svatá Helena.

Super-vulkán může vyvrhnout i přes pár set kilometrů krychlových vulkanického materiálu po extrémně rozsáhlé ploše a část také skončí vysoko v atmosféře. Předchozí Yellowstonské erupce byl analyzovány dle popela v zemi vědci po celé USA a bylo zjištěno, že popílek byl tehdy na více jako půlce USA. Efekty a dopady na zemědělství, lidi, zvířata a stroje zde by byl nepochybně masivní a je jisté, že by to bylo s celosvětovým dopadem.

Ten nejvíce spektakulární a smrtící prvek vulkánů je ale jejich pyroklastický proud (též označovaný jako žhavý mrak), to je rychle se pohybující těleso horkých plynů a dalších materiálů vyvrhnutých z vulkánu, co cestuje dále od erupce.

Normálně se u běžných sopek pohybuje okolo 96 km/h a dostane se pouhých pár kilometrů od paty vulkánu, ale u super-vulkánu cestuje polovinou rychlosti zvuku + dostane se i 160 km daleko, přičemž anihiluje vše, co má v cestě.

Pyroklastický proud je neuvěřitelně smrtící a okamžitě zpopelní jakýkoliv živý organismus. Budovy i stromy budou zničeny též. Dokonalou ukázku jejich hrozivosti si můžete prohlédnout ve zbytcích Pompejí a Herkulánea zničených Vesuvem. Anebo na ostrově Saint-Perre (Martinique).

 Vulkány jsou sice úžasná podívaná v nějakém dokumentu nebo v rámci dovolené, není to ale logicky věc, pod níž by si průměrný člověk postavil chatu, natož se zde zdržoval a tím méně vychovával rodinu. Pokud jste se poblíž nějakého ocitli jako naschvál na cestách, tak jen doufejte, že v batohu máte rádio a znáte místní řeč…

Nebezpečí tím ale ještě ani náhodou nekončí. Jakýkoliv vzduch dýchající živočich a stroj riskuje zadušení. Nebo přinejmenším nemoc ze vdechnutí popela a toxických plynů. Všechna vodní tělesa poblíž (možná i na celém světě) budou neschopny podporovat nadále mořský život. Stroje budou postiženy dle toho, kolik popela se jim dostalo do motorů.

Satelitní a rádiová komunikace bude ovlivněna též, jelikož se v atmosféře vytvoří z výše řečeného mrak. I linky pozemní ale začnou časem degradovat bez elektřiny a infrastruktury zde i jinde.

Ovlivněno bude mrakem i Slunce a může to způsobit dobu mikro-ledovou podobně jako to dělají atomové bomby, meteority a šílenci s jaderným arzenálem.

Není třeba moc imaginace k tomu, aby si člověk přestavil, co udělá super-vulkán s dřevěnými stavbami a sloupy. Podzemní stavby a linky zase budou postiženy a nefunkční masivními zemětřeseními co to přinese. Tento tlak a kolaps naší společnosti bude tím horší, čím blíže erupci budete, to, že jste ale v Austrálii vás určitě nečinní imunními proti účinkům vulkánu.

Super-vulkány určitě „nejsou žádná sranda“, podobně jako největší tornáda. A přitom je Yellowstone sám jen jeden jediný super-vulkán!

Dá se opravdu vůbec připravit na erupci super-vulkánu?

Připravit se a krýt před účinky vulkanických erupcí je složité, u super-vulkánů je to super-složité. Na jednu stranu, většina sopek má jistý rytmus a tempo své aktivity. To je samozřejmě věc stále pozorovaná a měřená odborníky a dalšími agenturami, jichž se to týká. Většinou jsou erupce ohlášeny a předcházeny jinými geologickými a seismickými aktivitami a fenomény. Určitě se tedy objeví údaje a informace od Volcano Notification Service.

Na druhou stranu ale, občas si vulkán exploduje (i katastroficky) s doslova nulovými předchozími znaky. Tím se nikomu nedostane času, aby se z dané oblasti mohl dostat. I když menší vulkán asi půjde přežít, pokud budete poblíž Yellowstonu, tak když se vás dotknou věci vařící se pár km pod vámi, tak jste okamžitě toast. Doslova obáváme se. Předčasné varování zde tedy je vaše jediná ochrana a ani ta není stoprocentní.

Pokud žijete poblíž vulkánu nebo v regionu okolo super-vulkánu, tak se nechte zapsat jako příjemce místních státních varovných systémů. Fungují dost podobně jako tradiční upozorňovací systémy na špatné počasí a stále aktualizují svůj status. Když se zvýší risk nebo erupce je na spadnutí, tak obdržíte informace skrze VNS.

Ten největší problém s přípravou na porvání se s erupcí super-vulkánu je jeho masivní oblast podléhající jeho efektu. Asi bude potřeba, abyste rychle prchli stovky kilometrů jen abyste se dostali z primární zóny pyroklastického proudu a největšímu nahromadění se popela a výparů.

Ať již žijete vzhledem k vulkánu kdekoliv, tak musíte (stejně jako u jiných typů hrozeb) důkladně zjistit, jaké potenciální hrozby na vás číhají v daném místě vzhledem k té či oné sopce či super-vulkánu. V závislosti na jejich velikosti a síle váš plán může být jednou zůstat ve svém sklepě, jindy zase je na místě rychle pryč (patrně dost specifickou cestou). To vše ideálně před vlastní erupcí.

Vulkány nejsou stejně lehce předvídatelné a analysovatelné jako jiné typy katastrof. Vulkán je součástí krajiny a to vše je jen jedna proměnná ve hře.

Jde o systém tvořený podzemními komorami plnými magmatu pod obrovským tlakem tektonických desek a dalších geologických faktorů, jenž mají tendence se projevovat v této oblasti zemského pláště. Jeho vrcholky jsou pak vulkánem samým.

I ten nejlepší vědec vám řekne, že se v této věci porovnávají časové škály minulé a natolik velké a síly natolik mocné, že jde zákonitě o odhad, protože to člověk nedokáže cele prostě pochopit. To logicky naznačuje, že si nemůžete být jistí nikdy na 100 % ani kdy erupce na vteřinu bude a tím méně, jaké budou její veškeré následky. Vše se dá řešit a brát jen s jistou mírou odhadu.

 Na vulkánech je záludné to, že se často celá tisíciletí nic neděje, až jednoho dne… I v Pompejích se bezpochyby den předtím dělala zbytečně spousta věcí, namísto co by si místní osazenstvo užívalo poslední chvíle života. Neuklízejte tedy i vy pořád a vyrazte si do lesa (dokud ho ještě máte a vy můžete jakž-takž chodit!).

Procedury pro přežití erupce super-vulkánu

I když vulkanická erupce sama obstará hrozby, co jsou pro život extrémní, v rychlosti i dopadu, není to jediný problém, na jaký při jejich řešení narazíte. Také zde máme dopad celé této věci na život i společnost (místně i globálně) v dohledné budoucnosti.

Co se týče dopadu na prostředí, tak můžeme očekávat nedostatek a neuvěřitelné zvýšení cen řady komodit. Ceny jídla i vody vzrostou, vodní kontaminace také. Problémy s dopravou v celosvětovém měřítku (viz i nedávná sopka na Islandu, co způsobila problémy v EU). Letadla zkrátka (stejně jako lidé) nefungují dobře bez vzduchu. To vše se podepíše na ekonomice, patrně i pádu měny. I to je faktor, na který je třeba myslet a být připravený.

Právě vláda USA vytvořila návod, jaký můžete použít k tomu, abyste se dostali ze zasažené oblasti. Zde jej tedy zařadíme + přihodíme nějaký ten komentář osobní. S trochou štěstí a varování dopředu se můžete dostat (když pochopitelně budete jednat rychle a mít prostředky na to, dostat se pryč) dost daleko na to, abyste přežili. Pak jsou vaše šance již slušné.

Jak se připravit těsně před erupcí super-vulkánu?

• Znejte svá lokální „vulkánová rizika“ - ne všechny oblasti budou zasaženy stejně a to i ty ležící relativně blízko vulkánu. Když žijete blízko, musíte zavést extra-preventivní opatření.
• Prostudujte evakuační a plány přístřeší brzy – v některých místech země může být slušná ochrana pro to nejhorší od efektů vulkánu. Promluvte si s lokálními správci podobných katastrof již dnes v rámci odhalení detailů, pak již totiž nemusí být tak lehce k dosažení.
• Ujistěte se, že máte aktivní systém časné notifikace – není možné dostatečně zdůraznit, jak moc užitečný a důležitý je systém časného varování pro přežití erupce. Speciálně pro super-vulkány.
• Pořiďte si potřebné věci a vybavení dopředu – toto je natolik fundamentální pro preppery jak to jen lze. Bude příliš pozdě na to, začít shánět to, co vám chybí, poté, co začne stoupat kouř. Pamatujte zde na všechny potřebné věci k životu: jídlo, voda, léky, světlo, osobní doklady, … + dvojitá dávka hasicích přístrojů na různé věci. Poletující trosky budou neuvěřitelně horké, takže kam dopadnou, zapálí to.
• Zkonzultuje svého doktora na jakékoliv problémy s dýcháním – pokud máte nějaký dlouhodobý plicní problém, tak ten se projeví ještě mnohem více tehdy, když začne poletovat vzduchem prach. Zkonzultujte svého doktora, aby vám poradil, jak se bránit proti toxickým sopečným výparům, prachu, … To vše v jakkoliv malé formě (má cenu nosit roušku?).
• Vytvořte a trénujte vytvořené evakuační plány – možná máte málo času (či dokonce žádný) k tomu, aby vás někdo varoval před místním vulkánem, co pak? Potřebujete pro podobné věci jasný, realistický a jednoduchý plán, jak se dostat někam nebo snad z cesty hrozbám. Nemá cenu čekat doma na lávu, když mezitím můžete být již daleko. Domluvte se též z rodinou, co s vámi nebydlí stále, kde se setkáte v tom či onom případě.

Co dělat v průběhu erupce vulkánu a super-vulkánu?

• Naslouchejte zprávám o stavu hrůzy – VNS by vás měl informovat o těch nejnovějších událostech okolo sopky. Měli byste proto naslouchat stále, aby vám a vaší rodině neutekl důležitý vývoj situace, abyste se podle nich případně mohli hned zachovat.
• Následujte evakuační procedury – neberte je na lehkou váhu! Když se vulkán či super-vulkán rozvodní, tak je často pozdě reagovat příhodně a je leckdy nutno improvizovat. Jakákoliv bezpečností hrozba nebo podezřelý statut umístěný ve zprávách na vulkán by pro vás hned měl být signálem k odchodu a zůstaňte pryč, dokud nebude odvolán.
• Ujistěte se, že necestujte po větru nebo po proudu vulkánu – jak popel, tak i další trosky ve vzduchu budou hnány větrem. Standardně volné vodní cesty se patrně stanou neprůchozí a promění se kvůli erupci na lahar (sopečný bahno-tok). Jde o směs popela, vody a úlomků ztuhlé lávy, jenž patrně bude i vařit a následovat cestu vody takže extrémně nebezpečný po celé délce.
• Pakliže je váš hlavní problém prach, zabedněte se doma – zatáhněte okna, zavřete ventilaci, zapečeťte všechna okna, dveře a otvory lepící páskou. Je to proces dost podobný ochraně před radioaktivním prachem.
• Když jste venku, braňte se před padajícím popelem – padající prach může podráždit vaši kůži, dýchací systém a oči. Používejte dost velkou a dobrou masku k dýchání (minimálně něco jako je USA N95).

Jde o katastrofu, kde dýchací maska má smysl. Pořiďte si proto nějakou moderní a kvalitní s dalšími filtry. Buďte znalí jejího použití a zkraťte si za tím účelem vousy trochu případně.

 Když se nedejbože přimícháte do cesty nějakému tomu vulkánu nebo snad super-vulkánu, tak v žádném případě nefoťte selfie, ale urychleně zmizte. Stejně vaše dílo asi nebude kde vystavit, když patrně vypadne lokální i globálně síť. I vaše solární panely stále může zasypat samozřejmě sopečný prach!

Nejezděte a ani neprovozujte žádné motory, když vulkanický prach padá – jeho objevení se zadusí stroje a těžce je poškodí. Jestliže chcete, aby vám nějaký stroj fungoval poté, tak jej musíte držet mimo prachový oblak.

Co dělat po erupci vulkánu a super-vulkánu?

• Zkontaktujte vaši rodinu a přátele textovými zprávami – telefony nebudou patrně fungovat (či nepojedou na 100 %), takže si nechte případné hovory jen pro skutečně naléhavé případy. Textová zpráva se dostane kam má, s mnohem větší pravděpodobností (přece jen, používá „technický / správcovský“ kanál).
• Vyhněte se popelu a dalšímu vulkanickému materiálu – neviřte nikde zbytečně prach a nevytvářejte zbytečně sekundární kontaminaci. Vulkanické věci mohou zůstat žhavé pro vážné popálení i po celé hodiny.
• Odstraňte prach z budov a střech – nezdá se to, ale prach je to velmi těžký a podobně jako sníh vám zřítí budovu. Když to půjde udělat bezpečně, udělejte to u vašeho přístřeší. Pozor i při chůzi na něm, klouže stejně jako sníh.

Pár slov na závěr…

Po celém světě máme super-vulkánů desítky, takže je jen otázka času, nežli se zase podobný obr probudí.

Bohužel pro USA, jeden z největších a nejhorších na Zemi je právě uprostřed kontinentální USA ve formě Yellowstonské kaldery. Navzdory jeho bezbřehé síle se ale dá přežít, když jej budete respektovat a podniknete správné kroky (a okamžitě budete jednat v případě problémů).