Chcete se vydat za dobrodružstvím, ale nikdy předtím jste po horách a lesích ještě nechodili? Možná jste z toho nervózní a možná nevíte, jak začít. Jenže žádný učený z nebe nespadl a i ti největší profesionálové se kdysi museli učit od prvních krůčků tak jako vy teď. V tomto článku se dozvíte pár tipů, které vám pomohou začít. A možná zjistíte, že na horské turistice skutečně není nic složitého.
Náš první tip je zároveň i varováním, že na svůj první výlet byste v žádném případě neměli vyrážet sami. Ještě nevíte, jaká nebezpečí na vás v přírodě mohou číhat. A je úplně jedno, že váš první výlet proběhne v letním vánku mírného pásma českých luhů a hájů.
Hlavním důvodem je bezpečnost. Nechceme vás strašit, ale příroda je plná nástrah. Může vás kousnout zmije, můžete si při nešťastném pádu zlomit nohu nebo se třeba můžete ztratit. Ve všech těchto případech je dobré nebýt na to sám. Hlavně v horách, které často nebývají úplně dobře pokryté mobilním signálem.
Proto byste se na turistiku měli vždy vydávat minimálně ve dvou, ale ideálně i ve větší skupině. Díky tomu budete mít větší jistotu, že do cíle dojdete ve stavu alespoň trochu podobném tomu, v němž jste se na cestu vydávali. Kromě toho vás kamarádi mohou motivovat, když jste unavení. A taky se můžete na společných cestách zabavit.
Už dopředu je vhodné si zvolit trasu, po které půjdete. Minimálně v českých podmínkách je pak dobré se rozhodnout pro značenou turistickou stezku. Měli byste si vybrat takovou trasu, která není příliš náročná, ale zase ani příliš snadná, fádní a jednotvárná. Zkrátka zlatý střed.
Jenže co je to ten zlatý střed, to vám zde úplně neprozradíme. Každý totiž má jinou úroveň zkušeností, a i mezi začátečníky existují rozdíly, hlavně co se týče kondice. Takže úplně není jasné, jakou vzdálenost, složitost a převýšení vám jako začátečníkům doporučit.
Pro jednodenní turistiku vám jako začátečníkům doporučíme zhruba něco mezi pěti a 12 kilometry alespoň mírně zvlněnou krajinou. Pokud byste šli po rovině, zvládli byste těch 12 kilometrů rychlejší chůzí klidně i za dvě hodiny – a co byste dělali po zbytek dne?
Pokud se nemůžete rozhodnout, buďte spíše opatrní a zvolte si tedy spíše tu kratší trasu. A pokud bude tato trasa příliš krátká, můžete si ji buďto prodloužit nebo si ji klidně projít dvakrát. I víckrát. Takto si totiž jednoduše procvičíte, jak daleko vlastně dokážete dojít. A přinejhorším se vždycky snadno vrátíte na start.
Správnou trasu najdete v příslušné turistické mapě nebo také ve webových či mobilních aplikacích, jako jsou Mapy.cz, které nabízejí dokonce právě turistickou vrstvu map. Vyjde-li vám baterka v mobilu, můžete tyto aplikace používat i off-line. I když v přírodě doporučujeme elektroniku spíše omezit.
Nejdůležitější na jakékoliv trase je dojít bezpečně do cíle. Nebo minimálně kamkoliv do civilizace. Jak už jsme ale zmínili, telefon hledající v horách signál – a tím vybíjející sám sobě baterii rychleji, než byste si přáli – není jako zdroj informací úplně vhodný. Kupte si tedy starou dobrou papírovou mapu dané oblasti. Dalším tipem, jak se na trase vždy dostat tam, kam potřebujete, je vzít si s sebou kompas nebo buzolu. Možná se tím nostalgicky vrátíte na dětské tábory 90. let, ale je to praktické. Minimálně víte-li kterým směrem se na své cestě zhruba chcete pohybovat. Což byste vědět měli.
Takže jste si už vybrali, s kým se na trasu vydáte a kudy půjdete. Ale co si s sebou na takový výlet vzít? Balení na „puťák“ nemusí být tak náročné, jak se vám na první pohled může zdát. Pro jednodenní výlety vám stačí jen pár věcí. Základem je dostatek vody, i když trasu si můžete chytře naplánovat tak, aby vedla kolem studánek. A vy jste se tak nemuseli tahat se zbytečně těžkým batohem.
Rozhodně si sbalte také něco na svačinu. Zvolte si takový proviant, který je vysokokalorický a nekazí se. Třeba oříšky, müsli, proteinové tyčinky, sušené maso… na začátek si klidně sbalte i chleba se salámem, ale po celodenní túře už si ho na večeři nedávejte. Zvlášť, když venku bude horké léto.
A když už jsme u toho horkého léta, nachystejte si na cestu i nějakou ochranu proti slunci. Vaše oblečení by mělo mít dlouhé rukávy, na hlavě byste měli mít klobouk nebo čepici a na očích sluneční brýle. Nic nezkazíte ani opalovacím krémem. Pokud jde o oblečení, na jednodenních akcích to skutečně nemusíte nějak přehánět. Kromě ochrany před sluncem byste měli myslet i na opačný extrém, a sice že se může ochladit.
Což tedy znamená především myslet na to, že při stoupání do vyšších nadmořských výšek se bude snižovat teplota, zrychlovat vítr a možná začne i pršet, přestože „tam dole bylo přece tak krásně, na koupání“.
Co se týče dalšího vybavení, z něho už jsme si část zmínili výše. Takže kromě kompasu a mapy si do batohu sbalte lékárničku, zápalky a třeba se tomu budete divit, ale hodit se bude i nouzový přístřešek, například celta. Případnou noc v přírodě byste nechtěli trávit jen tak. A věřte, že občas je to potřeba.
Všechny výše uvedené propriety si potom sbalte o batohu vhodné velikosti. A hlavně do takového, který má pevně vyztužená, ale zároveň dobře vycpaná záda, aby vám dobře seděl a nebolela vás z něho záda.
Svůj první výlet do přírody skutečně nepřepalte. Zkuste si už zpočátku nastavit volnější tempo. Jestliže byste vyrazili rychleji, než zvládnete, mohli byste mít problémy dojít do cíle. A mohlo by se vám stát, že se unavení a hladoví octnete uprostřed lesa a nebudete vědět, co dál. Analogicky k běhu by se dalo říct, že turistika je maraton, nikoliv sprint. Zároveň buďte připraveni na nejhorší, ale očekávejte nejlepší.
Takže si to shrňme – přemluvte někoho, kdo se na cestu vydá s vámi, zvolte si snadnou – ale zas ne příliš snadnou – trasu vhodnou pro začátečníky, neztraťte se cestou a hlavně se vhodně sbalte. Tak aby váš první výlet mimo vaši komfortní zónou neskončil katastrofou, ale naopak jste měli na co vzpomínat.