Jak jít v lese na WC

Jedna věc vždy spolehlivě znovu a znovu u začátečníků v turistice vzbudí trochu obavy a zvědavost. Je to zkrátka téma nanejvýše citlivé. Totiž, jak jít v divočině správně na WC. Ale obav netřeba, nakonec lidé a zvířata to dělají takto odjakživa. Nežli ale vyrazíte i vy, ujistěte se, že jste se i vy seznámili s následujícím.

Moderní příroda je lidmi ničena stále více a více, takže pokud z ní chcete zachovat co nejvíce i pro další generace, tak nezbude, nežli se k ní chovat s maximálním respektem. A to se bohužel neobejde bez perfektních znalostí, jak na to a přímo fanatického nasazení těchto rad i u vás do praxe.

Naučili jste se v přírodě žít v duchu hesla „Nikdy zde nenechám žádné stopy!“? Osvědčená zásada a to nejlepší pro vaše kolegy v lese je, opustit zemi tak čistou (nebo ideálně čistější) jako jste ji našli. 

Zjistěte, jaké jsou v této věci i jakékoliv případné místní vyhlášky, předpisy a zvyky. To záleží dost místo od místa. Může se stát, že u vyšších a více frekventovaných míst se objevuje i nutnost posbírat a odnést všechen pevný lidský odpad.

Kromě toho jsou zde i některé další drobnosti, ale na ty dojde v průběhu článku, takže nezdržujme se již a ponořme se do tématu.

Jak správně močit v odlehlých oblastech / divočině?

Vyberte si místo, co je dost daleko od vašeho kempu nebo trasy. Skupina na to může vyhradit více jak jednu lokaci. Pokud vybíráte váš konkrétní bod pro močení, tak ten by měl respektovat následující a to konkrétně pro:

• Malá vodní tělesa – nikdy nechoďte přímo do malého rybníku, řeky, potoka nebo jezera. Jděte minimálně 70 kroků od něj (a od každého dalšího tělesa vody v okolí). 
• Velká vodní tělesa – pokud jste na raftu ve skupině a na větší řece apod. anebo kempujete na břehu velké řeky, tak pravidlo žádných stop doporučuje vymočit se přímo do vody. Objem vody je tu natolik velký, že se vše bezpečně naředí a místo se nestane brzy přesyceným. A to platí tím spíše, když budete střídat více kempů po cestě.
• Alpské oblasti – když jste v terénu, jenž je jako stavěný na horské kozy, tak se doporučuje močit na kameny. Zvěřinu sem přiláká vůně soli v moči a vyhrabe si zde rostliny se solí i z větší hloubky.

Další tipy pro močení do přírodní koupelny:

• Když máte ve zvyku dřepnout si při močení, tak najděte měkký kus země, jenž vše hladce vsákne (suché jehličí saje také pěkně), takže nejste ušpiněni ani vy. Chce to ale širší rozkročení v rámci udržení rovnováhy. Též se ujistěte, že žádný z vašich nástrojů, popruhů, sponek, přezek a podobných věcí nedojde při této akci zbytečné úhony. Též sledujte, jakým směrem zemina jde a snažte se být lehce nad ní, aby vše šlo z kopce dokonale od vás a nikoliv k vám.
• Pokud není v místech, kde jste příliš soukromého prostoru, tak lze výše řečnou metodu použít i s pomocí nějakého sarongu, ručníku, dokonce i starší košile uvázané okolo pasu. Když cestujete s někým, tak jeden může být na hlídce, nežli druhý provede akci (a naopak). 
• Existuje i speciální vybavení známé jako močové násada / svodka, co vám umožní močit ve stoje a ta velmi pomůže ve dnech, kdy je zima, deštivo, metr sněhu apod. Také v poušti a u vyšší alpské oblasti, kde není moc soukromí. Trénujte s ní doma a po každém použití co nejdříve propláchněte / vypláchněte (přirozeně s ohledem k výše řečeným zásadám) a noste ji v plastovém pytlíku extra.
• Pokud jste někde na jednodenní výpravě, tak se dá nést pár malých roliček toaletního papíru, nebo ubrousků s malým plastovým pytlíkem pevně uzavíratelným shora (sají vlhkost přece jen). Použitý papír je vhodné dávat do zvláštního pytle na odpadky a vyklopte jej do WC, jakmile jste doma. 
• Řada opravdu těch největších survivalových minimalistů a skutečných outdoorových šílenců dokonce jako věc na močení používají šátek a pak si jej dají v rámci chlazení na hlavu / nechají uschnout na batohu a v první vodě vyperou. Nebo zkrátka jen otřepou výbavu do sucha a pokračují dále. 
• Když spíte ve stanu a nechcete se vám vylézat v noci kvůli močení (nebo to jeho konstrukce vylučuje, tak se dá použít jakákoliv dedikovaná láhev nebo výše řečená pomůcka na močení. Opět to chce trochu tréninku doma, ne až budete nevyspalí, v půli noci a možná beze světla. Potom láhev zavřete a umístěte ji hned ven ze stanu. Ráno ji pak vylijte v křoviskách dále od kempu. 

Člověk nemusí jezdit k moři, aby si užil bohaté fauny a flóry, ale překvapivě rozmanité biotopy poskytují i naše končiny. Nenechte se proto zmást jejich zdánlivou jednoduchostí a malou efektivností pro náhodného kolemjdoucího.

Jak správně kálet v odlehlých oblastech / divočině?

Ještě před tím, nežli vyrazíte na vaše venkovní WC, tak se ujistěte, že máte všechny zásoby, jaké potřebujete a že znáte veškeré správné postupy a techniky okolo nich. 

Co se týče zásob, tak vedle skutečných základů (toaletní papír a mýdlo na ruce) si nezapomeňte přinést i (dle potřeby):

• Uzavíratelný plastový pytlík – v některých místech budete potřebovat něco na odnesení použitého toaletního papíru. A i když to leckde není vyžadováno, určitě tím snížíte svůj dopad na lokální zem a je to v této věci určitě ta nejlepší praktika. V rámci utajení obsahu se dá použít pytlík, jenž je laminovaný hliníkovou fólií anebo poslouží i běžná lepící páska. Určitě neuškodí na ní mít i nějaké jasné znamení („X“ též z lepící pásky), ať se vám snáze hledá v případě vypadnutí / upadnutí v hustějším porostu, večer, apod. 
• Malá lopatka pro kempaře – mnohé na trhu jsou velmi lehké a mohou být velmi užitečné tehdy, když potřebujete vykopat rychle díru na opad či moč. 
• Kontejnery a plastové pytle na pevný odpad – některá místa s dostatečnou nadmořskou výškou a místa s těžkým provozem vyžadují obvykle po všech svých návštěvnících, abyste odnesli veškeré pevné lidské výkaly. Pokud to tak je, tak nezbude jinak, nežli mít další možnosti, jak naložit právě s těmi vašimi díly. Některé jsou prostě ty nejzákladnější plastové pytle (něco jako když sbíráte po vašem psovi někde) a jiné jsou zase s uzavíratelnou / zacvakávací bočnicí. Jiné jsou vybaveny dvěma vrstvami, gelem pro rozklad a absorpci fekálií a dají se opakovaně používat. Noste je tedy určitě ve svém batohu i vy. I když jsou tyto věci stavěné jako přísně propuštění-vzdorné, tak raději je umístěte do extra dalšího pytle. Jeden nikdy neví… Pokud nejste až tak omezeni místem (auto, divočina, …) a prostorem, tak není špatný nápad vyrobit si z plastového kbelíku s velkým „kompostovatelným“ pytlíkem svépomocné WC. Uzavíratelné okraje / víčko jsou na něm nezbytné, ať se při cestě a nárazech nedostane cokoliv ven snad. 

Jak nalézt v přírodě pro kálení správné místo?

• Opět jděte stejně jako v případě močení aspoň 70 kroků od nejbližší cesty, kempu a jakékoliv vody. 
• Pokud si potrpíte na soukromí, tak neuškodí se vydat do nízkých stromů, keřů apod., ale během cesty si určitě dělejte mentální poznámky (a občas se ohlédněte), jak se zase dostanete zpět do kempu / na cestu.
• Pokud je to jen trochu možné, tak si vyberte volnější a bohatou vrstvu zeminy a trochu slunce. Obě tyto podmínky pomáhají s rozkladem fekálií rychleji. Také použijte lopatku, klacek, kámen, podrážku kanady či něco podobného k vyhrabání otvoru asi tak 10 cm širokého a 15-20 cm hlubokého. 
• Za oné konstelace, že je zemina příliš kamenitá a kopání opravdu nehrozí, tak zkuste aspoň nějaký kámen nadzvednout a použít ho. Pak jej vraťte zpátky anebo fekálie odneste v pytlíku. 

Jak v přírodě správně pracovat s toaletním papírem?

• Použijte tak málo toaletního papíru, kolik jen to lidsky bude možné. Abyste maximálně zredukovali jeho použití, tak můžete k následně očistě použít větší listí a traviny větší – jen se ujistěte, že daná věc není jedovatá nebo na ni nemáte alergii. Některé drsnější povahy používají i sníh a hladké kamení. Ať již zvolíte cokoliv, nachystejte si danou věc dopředu.
• Vhoďte váš použitý toaletní papír a další věci do vykopané díry anebo ještě lépe, odneste právě papír v pytlíku na pevné odpady. 
• Předem vlhké ubrousky jsou v této věci také luxusní volba a čas od času se jimi určitě rozmazlete! Jejich cena je ale vysoká - ty se totiž zase nemohou nechat v přírodě (stejně jako menstruační vložky), takže vše podobné je nutné zase odnést. 

Jak v přírodě správně zakrýt vaše použité WC?

• Zakryjte odpad (včetně jakéhokoliv toaletního papíru, jenž jste se zde rozhodli nechat) původní hlínou a to tak, že ji kompletně zakryjete. Poté ji zadupejte v rámci maximálního uhlazení. Poté sem dejte kámen nebo větev, abyste odradili hrabavá zvířátka. Pro odrazení dalších lidí postačí dát sem něco pro ně zjevné – nahoru nasměrovaný ostrý zapíchnutý klacek apod. 
• Nakonec použijte trochu mýdla / čističe a pořádně své ruce s ním vydrbejte. Speciální pozornost pak věnujte oblasti pod nehty.

Další tipy pro kálení do přírodní koupelny:

Neumyté ruce mohou vést k problémům s trávením vás či někoho ve skupině. A to během i po vašem výletu. Zde je tedy pár tipů, jak vaše ruce v divočině udržet čisté a to i v situacích, kde to není s vodou právě ideální:

• Noste hygienický přípravek na očistu rukou ve formě gelu (nebo gelové ubrousky, jenž se musí vybalit). Vždy jej používejte automaticky po vykonání tělesné potřeby (speciálně velké) a kdykoliv budete operovat s jídlem. I když je někdo toho názoru, že když si člověk pořádně vydrbe ruce mýdlem, to samo o sobě je fyzická forma očisty, tak ubrousky mohou mít proti gelu přece jen větší srovnatelný efekt. Určitě bude nutné gel nechat působit všude na rukou déle jako fyzické mýdlo. 
• Když jste někde na výletě s batohem, tak je dobrý nápad aspoň jednou denně si umýt důkladně ruce právě mýdlem a vodou. 
• Usušte své ruce jiným ručníkem / šátkem, jako jste právě použili na svoje nádobí. 

Minimalizovat váš dopad na okolní přírodu, to je věc, která by se ve vaší mysli měla objevovat často, systematicky a automaticky v podobné situaci naskočit. Nerespektovat maximálně přírodu je proto chyba a omyl.

Proč je důležité držet okolí čisté:

Když jste na delších cestách, tak asi neodoláte a občas si umyjete celé tělo anebo si aspoň skočíte zaplavat do vody. Zde je pár tipů, jak naše vodní zdroje udržet čistější:

• Nikdy se nedrhněte přímo v potoce nebo jezeře, dokonce to platí i pro biologicky degradovatelné mýdlo. Má totiž stále potenciál poškodit vodní život a složení bakterií.
• Noste přenosnou speciální nádobu (nebo hrnec na vaření) pro nošení vody na koupání do tábora na místo aspoň 70 kroků od jakéhokoliv vodního zdroje. 
• Když se rozhodnete použít mýdlo, ujistěte se, že je bez vůně a biologicky rozložitelné. 
• Před koupáním / plaváním ze sebe setřete a opláchněte veškeré krémy, nátěry a nástřiky. Podobné chemikálie malé potoky doslova zabíjí nebo masivně poškodí.
• Po umytí nalijte svoji špinavou vodu jen na hnědou hlínu, nikdy ne na rostliny ba i mech a lišejníky „zelené kamení“ je tabu.
• Zvažte nesení malého a rychleschnoucího cestovního ručníku právě pro výše řečené.